Čierny Panter: Navždy Wakanda

Návrat k tradičněji vystavěným marvelovkám z let minulých rozhodně potěší. Je fajn, že Black Panther se až na pár momentů pokouší tvářit vážně – pochopitelně v mezích superhrdinského filmu – a nedělá tu idiotské humory jako Thor. Ono to asi ani dost dobře nešlo, protože truchlení za Chadwicka Bosemana, respektive v tomhle případě za T´Challu, má být jeden z pilířů druhého Black Panthera. A je to malinko problém. Zároveň s tím truchlením totiž dostáváme docela dost nových postav, které se musí představit a podmořskou civilizaci, do jejíhož města se taky musíme podívat. A i když je to všechno pěkné a vizuálně nápadité, v první půlce jako by se zapomínalo na to, že film musí mít i děj.    Druhý Black Panther se pořádně rozjede až někdy po hodině a bohužel to přijde pozdě, protože do závěrečných titulků už nestihne Ryan Coogler pořádně zapojit do děje nové (a často i staré) hrdiny a … je tam toho prostě moc. Momenty, kdy se film alespoň na chvíli promění ve fajn politický thriller, případně když hrdinové začnou řešit víc svoje emoce a traumata, jsou zajímavé. Ale nutnost věnovat se tu obrovskému množství věcí a gradovat to celé do velkého finále, respektive velkého finále a ještě většího dobývání Wakandy v půlce, má za následek, že i ty dvě a půl hodiny jsou zkrátka příliš málo na to, aby mohli tvůrci servírovat všechno, co si chtěli navařit. Nehledě na to, že Letitia Wright bohužel nemá tolik talentu, aby utáhla hlavní roli v takhle papírově komplexním příběhu a že Riri Williams, budoucí tahoun, se zatím profiluje spíš jako uřvaná slepice než někdo, koho bych chtěl vídat na plátně častěji. (10.11.2022)

Ryan Coogler je úplně jinde oproti ostatním tvůrcům MARVELovek. A na BP:WF je vidět, že mu tahle stáj zbytečně drtí tvůrčí křídla. Takžu tu máme výborné intimní drama o vyrovnání se se ztrátou. Naposledy mě v prvních minutách dokázalo rozbrečet snad jen Vzhůru do oblak. Ale pak tu je taky povinný a dost nesmyslný akční CGI servis. Nemluvě o totálně zbytečném prostoru pro Martina Freemana. (19.11.2022)

Black Panter umřel na Covid a mamka se ségrou se mají postarat o Wakandu. Coogler prezentuje rozmáchlý projekt s mnoha nosnými tématy velice zkratkovitě. Skáče ze scény do scény a děj chvátá místo, aby plynul. T'Chalova absence je znát hlavně ve chvílích, kdy se snímek potřebuje nadechnout. Odlehčující vtípky a rádoby hlášky holek při představení Iron Heart v kontextu Bossmanovi smrti působí jako hlazení proti srsti. Vše ovšem zachraňuje Namor a jeho Atlan... Yukatánci. Navázat novou říši na střední Ameriku a jejich bohatou kulturu, byl moc fajn nápad. Huerta je super a moc se těším na jeho další působení u Marvela. Finální scéna, kde Kukalkan vysvětluje, že ti kokoti lidi si časem Wakandu stejně znepřátelí a pak teprve začne rubaná je hodně působivá. Ségřina scéna ze záhrobí je mrazivá a celkem dobře funguje i akce a bitka 1:1. Takže škoda toho nekonzistentního úvodu. Hudba je kapitola sama pro sebe Goransonn se překonává, téma nového Pantera je nečekaně brutální. Smithy máme problém. (15.11.2022)

Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Líbila se mi ta upřímná pocta T'Challovi (Chadwick Boseman). Zobrazené emoce působí opravdově a dokáží dojmout. Herecké výkony jsou v tomto ohledu dobré. Nejsem z těch, kteří by se bránili nahrazení Atlantidy Talokanem, protože to dává další skvělou záminku ukázat v gigantických produktech, jako jsou filmy MCU, nějaký obsah, který vychází z univerzální kultury. Namor je výborným přírůstkem do řad marvelovských superhrdinů, který okamžitě ukazuje, jak mocný je a čeho všeho je schopen. Akční sekvence jsou zábavné, jak už jsme u Marvelu zvyklí. Také se mi líbila skvělá hudba, která se sem náramně hodí a umocňuje zážitek z filmu. A nakonec je třeba ocenit i garderobu. Za každým z obleků je vidět velká snaha a smysluplnost, která se úspěšně snaží míchat různé kultury s novou dobou plnou technologií. Je to vynikající příspěvek k designu postav. Nelíbilo se mi, že celý příběh působí příliš odlehčeně a když se nad tím zamyslíte, tak i dost směšně. Motivace Namora neodpovídají jeho plánům ani jeho činům v celém filmu. Marvel opět selhává při psaní a vývoji svých záporáků. Vše působí jako pouhá záminka pro střet postav. V příběhu není nic skutečně nosného, kromě smrti T'Chally, která také není dobře využita a zneužívá dramatičnosti, kdykoliv může. Tempo filmu je nekonzistentní. Je dost monotónní až do akčních scén, které jsou dobré, ale krátké. Někdy se příliš mnoho informací odehrává příliš rychle, aniž by bylo možné plně ocenit každou sekvenci a každou zúčastněnou postavu. Speciální efekty jsou podle očekávání dobré, což už je v dnešní době tak trochu povinnost. Ale moc se mi nelíbila kompozice národů. Jak Wakanda, tak Talokan mají problém s kontrastem a barvami, což brání jejich plnému docenění. Ani finální bitva mi nepřinesla žádné uspokojení. Celkově je film zábavný, pokud se chcete jen bavit souboji a vizuálními efekty, ale myslím, že je nejvyšší čas, aby Marvel začal brát své filmy vážně a uvědomil si, že superhrdinské filmy konzumují i dospělí. /50%/ (19.11.2022)

„BLACK PANTHER ŽIJE!“…  Válečnická pohádka o magorovi v plavkách, kterej by mohl bejt pánem světa. Kdyby… Tak čekal jsem to horší! Je to zbytečně dlouhý, místy ukecaný, ale novej národ je fajn. Akce je ucházející, ale občas ji sráží ten tmavej vizuál. Nechci řešit, jak moc velká píčovina je příběh a už vůbec poměr černochů… Tak nějak mám zafixovaný, že Wakanda = „Black“. Prostě – když budete chtít, můžete se celkem bavit.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.)  Starej vyrazil na nákupy a přišel v plavkách. 2.) Ještě jsem se nerozloučil(a) s Chadwickem Bosemanem.  ///  Thx za titule „Vojtěch Kostiha“.                 PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ***  NAPĚTÍ  * (05.02.2023)