Requiem pro panenku

Renčovi poslúžila na natočenie jeho debutu smutná skutočná udalosť z dôb komunizmu, ktorá náhodou trochu (alebo skôr viac) pripomína námet Preletu nad kukučím hniezdom iného českého rodáka, Miloša Formana. Týmto dielom sa určite Renč inšpiroval a rovnako ako Forman v ňom kritizuje inštitúcie bez vonkajšej kontroly, kde je akýkoľvek odpor a túžba po osobnej slobode iba bojom s veternými mlynmi. Kvôli natočeniu tejto alegórie (nielen) na komunizmus Forman absolvoval vzdialenosť niekoľko tisíc kilometrov, Renč zase vzdialenosť časovú a to niekoľko rokov a pád režimu. Diváci, ktorých film nezaujme, sa môžu kochať pohľadom na lolitku Geislerovú a mrchu milfku Valentovú. (02.11.2012)

V kontextu světové filmové tvorby v žánru "dramatu" (? - d.m.s.n. by bylo na místě žánrové zařazení spíše coby jakýsi pokus o "cs" psychothriller - !) jde vlastně o ryzí >béčko< - téma ač závažné svým obsahem, zpracované pak však docela stupidně podbízivou formou - s lacinými efekty, s amatérsky naivní kreací v hlavní roli mlaďounké A.G., s otravně idiotsky přehrávajícím zoufalcem Schmidem a i jinak značně nevyrovnaně nejapnými hereckými výkony ostatních protagonistů. Renč se sice snaží být dobově trendy (např. hrátky s kamerou), přesto však místy sklouzává až do neumětelsky jalového a patetického kýče. Co mi však nejvíce vadí, je účelové tvrzení, že jde o film natočený dle skutečných událostí, což - ač bylo již dávno mnohokrát vyvráceno, osvětleno a vysvětleno - taková tv Nova bude s každým zaplácnutím své programové díry tvrdit asi až do skonání věků... Nakonec pak po těch letech a následné >práci< tvůrců a zůčastněných je film ponejvíce (nejen závěrečným požárem) zářným dokladem toho, že naučit se >nějak to řemeslo< ani protežovaným pražsko-celebřitním dětem nepomůže a na dobré dílo prostě nestačí... - - - P.S. Ač původně jsem tak nějak pošetile ze vzpomínek nadělil tomuhle R. celovečernímu debutu tři hvězdy, po znovuzhlédnutí s mnohaletým odstupem musel jsem s čistým svědomím jednu ubrat. A dlužno přiznat, že i tak ta druhá je hlavně za hudbu páně Soukupa, který v době natočení asi neměl doma v oboru scénické hudby konkurenci. Každopádně pak je fakt, že po osmnácti letech od vzniku tohohle kontroverzního dílka lze říct, že si jím Renč vlastně vyrobil jakési své vlastní rekviem. Nu, co ale taky čekat od - v tuzemských poměrech vlastně bohužel normálního - protekčního panáčka, že... .-| - - - - - (Poprvé viděno v kině někdy v >oněch< dávných dobách premiérových, komentář zde po znovuzhlédnutí na tv Nova jako mnohý - 18.102009) (25.02.2006)

No, docela síla. Aňa Geislerová a Barbora Hrzánová se opravdu ukázaly. Navíc film vyvolá v člověku stejné pocity, jaké měla hlavní hrdinka (zbouřit se a utéct z toho domu zla a smutku). Ta bezmocnost chovanek ústavu proti bezohledným praktikám "ošetřovatelek" je až trochu ubíjející, zvlášť, když je nikdo nekontroluje, nezajímá se o ně. Avšak nejsmutnější je vlastně dovětek...ale ten zde psát nebudu, vyzradil bych konec a ten se musí zažít tzv."naostro". (17.12.2007)

Debut Filipa Renče již ukazuje všechna pozitiva a negativa jeho režisérského řemesla. Mezi klady rozhodně patří hutná atmosféra, kdy například různé věznice z amerických bijáků působí oproti zdejšímu ústavu jako pionýrské tábory, či lehké, ale o to účinnější náznaky hnusných scén (viz hned ta úvodní). Avšak silnou stránkou pana režiséra rozhodně není schopnost vyprávět příběh (navzdory hodině a půl se poměrně vleče) a vedení herců, kdy se obzvlášť ze záporných postav vychovatelek stávají afektované karikatury. 60%. (09.09.2009)

Film, který mi přišel jako vyloženě studentský. Polopaticky je zde vše líčeno, tedy jak si ředitel ústavu hraje infantilně s autíčkem, jak se chovájí lesby a jak zacházejí s těmi, kteří jsou jejich obživou. Co mě ale zaujalo, že tenhle film se chytil i v dnes už prakticky zaniklých videopůjčovnách v U.S.A. Jde sice o motivy z reality, ten případ se fakticky stal, ale onou osobou co tam byla neprávem nebyla nějaká sličná žena, ale cikánečka, což by ale mohlo diváky pomást, takže tam režisér strčil raději herečku, která neuměla vůbec hrát, čím přitahovala možná větší pozornost přemýšlejících, než svým "tragickým filmovým" osudem. (12.07.2010)