Pri mne stoj!

Z filmového hlediska se jedná o klenot pojednávající o dětství a přátelství, z hlediska adaptování knihy je to velmi důstojné převedení na stříbermé plátno. Kniha samotná je ještě o něco osobnejší a dojemnější, Kingovo mistrovské dílo. Herci jsou perfektně vybraní a příběhu dodávají přesně tu potřebnou dávku důvěrnosti. River je tu v jedné ze svých nezapomenutelných rolí. Byl a stále je nenahraditelným hercem. (05.04.2008)

Fakt, že seriálový hit Stranger Things (2016), který recykluje a intenzifikuje styl a prvky osmdesátkových hororů pro děti, teenagery i dospělé, vzdává na mnoha úrovních hold Stephenu Kingovi, není pouhým projevem náklonnosti jeho tvůrců vůči tomuto spisovateli. King, coby tehdy hojně čtený a nejvíce adaptovaný autor, představoval do jisté míry emblém dobové hororové popkultury. V jeho příbězích často vystupují děti či teenageři, ale ne tolik v rolích obětí, jako spíše coby hrdinové nebo monstra, mnohdy vládnoucí nadpřirozenými schopnostmi. Fantaskní motivy ale King využíval k tomu, aby tematizoval dospívání s jeho úzkostmi a temnými stránkami, vázanými nikoli na iracionální strachy, nýbrž na šikanu či domácí násilí. To je případ jeho ikonických románů Carrie (1974), Osvícení (The Shining, 1977) a To (It, 1986), ale také nehororových, a o to mrazivějších příběhů Rage (Hněv, 1977) a Tělo (1982). Poslední jmenovaná povídka se stala předlohou filmu Stůj při mě, jenž bývá Kingovými příznivci, ale i jím řazen mezi nejzdařilejší adaptace. Vedle dokonalého hereckého obsazení měl na melancholicky jímavý výsledek vliv fakt, že režisér Rob Reiner – mimo jiné Kingův vrstevník – do filmu projektoval své zážitky a pocity z dospívání. Kvůli svému zasazení do 50. let bývá film řazen do početné skupiny osmdesátkových snímků, které se s nostalgií či retro přístupem vracejí k této dekádě. Nicméně svými ponurými tóny a vážnými motivy, ale i situováním většiny děje do exteriérů venkovské krajiny má Stůj při mě pramálo společného s campově rozvernými retro snímky jako Hairspray či Návrat do budoucnosti (Back to the Future, 1985). Pro Reinera, ale ostatně také Kinaga se jednalo o mnohem osobnější vyprávění, které nevzpomínalo toliko na konkrétní historickou dobu, jako spíše na určité období v dospívání, spojené s koncem dětské nevinnosti i ideály přátelství. [psáno pro LFŠ 2018] (03.07.2022)

Svým způsobem mě přitahujou padesátá léta a kultura v tomto období v Americe. I tento příběh si jel takovou klidnou povídkovou formou, která uklidňuje. Partička kluků zažívá cestou za mrtvolou sice né příliš silné zážitky, ale když se vcítíte do toho období, tak ani nic bombastickýho nepotřebujete... (21.03.2018)

"Toto detské dobrodružstvo bude ich posledným. Pretože ďalej už to budú muži." Veľmi podarená snímka o ceste štyroch kamarátov takpovediac za mŕtvolou. Film síce plynie celkom pomaly a nie je v ňom veľa akcie, ale rozhodne stojí za zhliadnutie hlavne kvôli vynikajúcim hercom a dobre vystrihnutej dobovej atmosfére. Proste dobrodružný príbeh s partiou chalanov, ktorí to, ako vidieť, nemali ani v americkom malomeste 50. rokov najľahšie. Príbeh dvoch dní, v ktorých sa toho udialo strašne veľa. King, akoby sa v postave Gordieho sám vracal do detstva a rozprával nám svoj vlastný príbeh. Film má veľa scén napínavých, aj veľa scén úsmevných. Veľkým kladom tohto snímku je čisté a príjemné kamarátstvo štyroch hrdinov a postavenie priateľstva nado všetko ostatné. Je to nepochybne jedna z najlepších spisovateľových filmových adaptácií, preto nominácia na Oskara neprekvapuje. (04.02.2015)

Kluci, byli jste všichni bezvadný. Sice se vám kýžené slávy nedostalo v té podobě, jak jste si to přáli, ale mě jste se svým příběhem dostali. Nakonec jste se mohli alespoň líp poznat a probrat všechny věci, co vás trápí a nebo prostě jen tak blbnout. A budete na to všichni, nebo alespoň ty Chrisi moc rádi vzpomínat, na super muziku a spoustu svých různých hlášek, kterým jsem se smála s vámi. "Mickej Mouse je kreslenej, ale Superman je skutečnej a kreslená myš nemůže přeprat chlapa." No jasně, že ne :-) (16.12.2012)