Obyčajní ľudia

komorní drama jedné středostavovské rodinky pomalu odkrývá vztahy jejich členů, kteří si po ztrátě jednoho z nich hledají k sobě znovu cestu. Herecky i příběhově to bylo nadprůměrné, ale bohužel nevýrazné a utahané zpracování stáhlo moje hodnocení na spodní hranici 3 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (27.08.2012)

Každá postava v tomto filme má dramatickú príležitosť nahliadnuť do svojho vnútra, spochybniť svoje vlastné pohnútky, ako aj pohnútky iných, a pokúsiť sa vylepšiť svoje vlastné spôsoby riešenia problémovej situácie. Dve z postáv sa učia, ako sa prispôsobiť; tretí nie. Nestáva sa často, že by sme dostali postavy, ktoré čelia takýmto výzvam na obrazovke, ani režiséri, ktorí ich vyhľadávajú. Obyčajní ľudia sú inteligentný, vnímavý a hlboko dojemný film. 9/10 (25.03.2021)

85%. Excelentní konstrukce rozkladu rodinných, společenských i individuálních vztahů po emocionálně silně traumatické události, která se vyprávěním nesnaží být ničím víc, než obyčejnou povídkou o obyčejných lidech, avšak v jádru působivého scénáře skrývá silný psychologický rozbor tabuizovaných vzorců, o kterých se nikdy nemluví, natož aby se prožívaly; a ono to funguje. Empatie čiší ze všech stran, ze všech scén i postav, perfektní výkony zde podávají herci v čele se skvělým Donaldem Sutherlandem, kterého jsem potud z nepochopitelných důvodů spíše přehlížel; myslím, že po Ordinary People měřítka upravím. Kontextové vnímání rozmanitých vzorců chování tří hlavních postav, jejich motivace a proměny vzájemných pocitů, zavánějící zdánlivým pocitem nutnosti držet se stereotypních paradigmat, do sebe zapadají, jako by jejich vývoj psal sám život; zoufalství navazující na minulé události a gradace iluzorního pocitu viny na vás jako diváka dopadá jako rosa na trávník; překvapivost některých momentů, stejně jako reakce postav na ně berou dech. Aby také ne, Alvin Sargent své nesporné scenáristické kvality prokázal už sedm let zpátky v Paper Moon a zde, ve vrcholné formě, předal "zelenáči" Robertu Redfordovi žezlo, které se zdálo býti obrovským soustem, leč ten jej zvládl s talentem sobě vlastním a vznikl z toho pro mě osobně zatím jeden z nejlepších režisérských debutů vůbec a zásadní snímek s překvapivě osvobozujícím závěrem, jehož psychologické dopady by měly být otevřeny všem. Špičková záležitost. (31.12.2014)

Co dodat : "Všichni lidé, s nimiž se setkáváme, mají své osudy, které ovlivňují jejich chování, ale na to příliš málo myslíme. Očekáváme, že budou reagovat tak, jak bychom zareagovali na jejich místě my, a proto jim v naprosté většině případů nemůžeme rozumět, nemůžeme je pochopit................". Simmel Johannes Mario (01.09.2012)

Na začátku se zdá, jako kdyby už byl každý s událostmi minulými srovnán, jen ten Conrad je tak trošku na hlavu. Nicméně v průběhu filmu zjišťujeme, že není vše tak, jak na první pohled vypadá. . . Výborná psychologická sonda, navíc ozdobená opravdu skvělými hereckými výkony. Škoda pomalejšího rozjezdu. (19.03.2011)