Neuveriteľný deň

Prý komedie? Houby s octem. Existenciální drama! A dost drsné, když si tam člověk představí sebe. Jistě, opakování stále téhož dne naskýtá spoustu lákavých možností, že? Můžu smilnit, chlastat nebo jako Phil ukrást sekuriťákům pytel pěněz a pak je rozfofrovat. Jenže: cokoli si koupím, druhý den zase nemám! A tak je to se vším. Navíc, i sebehezčí zážitek pozbývá smysl, když na něj pak člověk nemá s kým vzpomínat. A zasadit strom, postavit dům a vychovat syna, to se jaksi za jeden den stihnout nedá. Ostatně, Phil má problém i jen sbalit holku, do které je zamilovaný. A když už člověku z té časové smyčky hrabe, nastupuje deprese největší. Nejen, že veškeré zážitky (dokonce ani případně páchané zlo) nemají smysl a jsou promptně anulovány, ale i sebevražda je marnost nad marnost. Ano, vyzkoušel to mnohokrát. Od skoku pod náklaďák až po pád z kostelní věže (jestlipak se teď na mě dívá Bůh?) Ne, není úniku. Stejně se zase probudíš do toho samého blbého rána a celé to pachtění odnikud nikam začne nanovo. Brr... U jednoho geniálního způsobu, jak se zabít, ponořený ve vaně s toustovačem v rukou, jsem se sice řehtal jako kůň, ale přitom mě skutečně mrazilo hrůzou – velice nestandardní zážitek! Naštěstí to odlehčili tou červenou knihovnou v závěru, jinak by to byl film opravdu na mašli (na topinkovač :-)  P.S. Závidím všem šťastlivcům, kteří to chápali jako komedii. A mimochodem, ani ta blbá charita by nic neřešila. Ta ubíjející časová smyčka by totiž zrušila i veškeré dobro, co by jen člověk za jediný den stihl napáchat. (16.07.2013)

Moje oblíbená buddhistická komedie. Čím jsem starší, tím víc na tom filmu oceňuji ne vtipně mizantropického Billa Murraye se svištěm nebo důmyslné spirálovité vyprávění (s postupným omezováním informací potřebných k tomu, abychom pochopili, jak se hrdina v dané situaci/části dne ocitl), ale trefnost, s jakou vystihuje existenciální úzkost člověka, jehož život se zasekl ve smyčce. Phil je po pár cyklech hned od probuzení přesvědčen, že jeho den nebude za nic stát, že bude stejný jako všechny předchozí, že nemá smysl se snažit. This is what depression feels like. Musí si projít očistcem, aby pochopil, že jeho svět zůstane stejný do té doby, dokud se nezmění způsob, jakým k němu přistupuje. Zda se dá dohromady s Ritou nehraje takovou roli – láska sama o sobě k překonání opakujících se vzorců nestačí. To, co prožívá, je především odrazem toho, jaký je on sám – do sebe zahleděný, nabubřelý, cynický, egoistický pesimista. Dokud pravdu o sobě samém nepřijme a nepřipustí si, že se chová převážně jako prvotřídní blb, nic se nezmění. Dojít společně s ním jednou za čas k tomuhle poznání a připomenout si, jak velká část „reality“ je utvářena a zkreslována naším egem, je užitečné a očistné. 85% Zajímavé komentáře: Eddard, joker2, Ondrish (17.04.2005)

A půl. Exkluzivně pojatá, kouzelně magická a inteligentně úsměvná komedie o jednom opravdu dlouhém dni, který trval nekonečně dlouho. Film hezky přesně ukazuje, jak se může člověk během (několika) dní změnit k lepšímu a poučit se ze svých chyb. To se stane Billu Murraymu. Něco hodně zvláštního. Každý den se vzbudí a každý den je stejný. Pořád dokola. Postupem času si v tomto "daru" najde svůj řád a naučí se v něm žít, prožívat ho pořád dokola. A zlepšovat se. V jedné chvíli na tom bude dost mizerně, lapen v časové smyčce a neustále se opakujících okamžiků, a tak si řekne, že to musí skončit, což se mu ovšem nepovede. Otázkou zůstává, proč se v této smyčce ocitl a co se musí stát, či co musí udělat, aby se vše zase vrátilo do těch správných kolejí? A chce to vůbec? Film je plný humorných momentů a dialogů. Excelentní je taktéž návaznost jednotlivých situací v průběhu času a Billova postupná perfektní orientace a nadvláda nad nimi. Snad malinkou výtku mám jen k tomu, že se mi nedostalo alespoň nějakého vysvětlení, proč ona časová smyčka vznikla a co způsobilo, že opět zanikla. I když, možná je to takto i lepší. Aby se divák sám zamyslel... (03.05.2010)

Kdysi jsem tuhle romanťárnu miloval a jsem rád, že i po letech stále funguje. Hodně těží ze sympaťáka Billa Murrayho, ale zároveň je tahle komedie opravdu, opravdu dobře natočená. I když je děj postavený ne repetici, tak se paradoxně film vůbec neopakuje a naopak přináší stále nové a svěží nápady. Z dnešního pohledu je film malinko sexistický, hlavní hrdinka je tam spíš jen na ozdobu, ale překvapilo mě, že jinak je snímek i poměrně chytrý. Všechno to opakování vlastně vede k poselství o tom, jak je důležitá práce na sobě a jak vztahy s lidmi zlepšují život. Jde o něco, co se obzvlášť dítěti může zdát samozřejmé, ale čím jste starší, snadno na tyto jednoduché pravdy zapomenete. Velice dobrá komedie, která funguje v komediální i vážnější rovině. Jen hlavní romance je přeci jen příliš jednoduchá. (8/10) (02.04.2022)

Jako obvykle jsem sto (resp. 17) let za opicemi, ale tahle hra, v níž Bill Murray musí projít všechny levely od začátku, aby se dostal tam, kde včera skončil, evidentně nestárne. Samotné téma proměny arogantního egoisty k lidumilnému gentlemanovi by v jiném aranžmá působilo nechutně didakticky, ale situační vtípky, škodolibý humor a neodolatelný Murray snažící se vyprostit z časové smyčky to zachraňují. Když se nemůže pohnout z místa a času, musí se pohnout vnitřně. A navíc to divákovi pokládá zrádnou otázku: co byste dělali, kdyby vaše rozhodnutí neměla konsekvence a každý den začínal stejně jako ten předchozí? Škoda, že to nelze provést ve velkém měřítku jako vědecký experiment. To by totiž v dostatečně reprezentativním vzorku odhalilo mnoho tajemství o lidské nátuře. (26.01.2010)