Bratia

Bratři jsou tak ploší, chladní, povrchní a jejich motivace tak mizerně načrtnutá, že člověk, kterej nemá tušení, kdo byli, za čím stáli a v co věřili, napálí jednu hvězdu už jenom proto, že film prostě vyobrazuje dva vrahy, jejichž násilný činy jsou po dekády společensky i mediálně glorifikovaný, a který vedly k nevyhnutelnýmu rozkladu všech přímo i nepřímo zúčastněných. Soudnej divák s povědomím, za co a proč „bojovali“, napálí ty hvězdy dvě prostě proto, že ten film je další ukázkou dramaturgický a scenáristický impotence českých filmových tvůrců. Udělat z tak silnýho, podnětnýho, inspirativního a zároveň polarizujícího tématu něco tak beztvarýho dovedou fakt jenom Češi. Tady je navíc hnusnej i vizuál, nezvládnutej střih a nevýrazná režie! (31.01.2024)

Na naše takové normální zabijáky mám nemlich stejně rezervovaný názor jako verbal, čili ad jeho komentář, no a jako potomek člověka, který za své hrdinské počínání během druhé světové seděl společně s dalšíma Maděrama v letech 50., a  za držkování a zřejmý odpor i v letech 70., v obou případech na Borech, v prvním turnusu i s "vycházkami" do uranových dolů, bych oběma zásadně vymezeným stranám společenského sporu naznačila, že stačí používat mozek, zapojit rozlišovací čidla detekující seniorskou aroganci, podivně neutuchající a mně osobně nesympatickou touhu po oficiální pochvale a hlavně absenci pokory v časech, když už člověku není dávno dvacet a měl by umět férově vyhodnotit komplexní důsledky dávných činů, aspoň sám před sebou. K tomu mimořádného Filipa netřeba. Pánové hráli dobře, Táňa i Matěj Hádek byli skvělí, film to je pěkný. (08.02.2024)

Zpracování příběhu bratří Mašínů mohlo dopadnout různými trapnými způsoby, nečekal jsem ale selhání tímhle specifickým způsobem. Po technické stránce je film OK, herci jsou dobří, ale odnesete si z něj především pocity na základě toho, co víte o té době, rodě Mašínů a osudech skupiny okolo bratrů předem. Film si řadu faktů si odbyde stylem, že nějaká postava utrousí větu typu "zastřelils touhle pistolí dva nezletilý Němce", asi spíš pro alibi než s vírou, že si půjdete po filmu googlovat příběh jejich strýce a nějak jsem z něj vůbec neměl pocit doby temna 50. let. Akce, které mají za vinu rozpačité přijímání Mašínů, se odehrají zredukovaně nebo jsou zmíněny mimo obraz. Scénárista se rozhodl přidat postavu detektiva, který postup skupiny vyšetřuje a chvílemi se mění film na detektivku, kde vás díky atraktivní historii (neexistující) postavy občas zajímá víc sám detektiv (sloužící komunismu) než sami bratři - strašný průser. Autoři se snažili si odškrtat si body po celé ose příběhu a nikoho nenaštvat, ale zasvětit neznalé se jim nepodařilo. Snad už by se mohly přestat točit filmy o komunismu a jeho zlech, které narozdíl od německých sousedů moc neumíme. (18.02.2024)

Film jsem neviděla. Jenom si o něm a o režisérovi občas něco přečtu. Stále se mi do shlédnutí nechce. Myslím si, že takový námět si zaslouží zcela neutrálního tvůrce, který není s postavami vůbec propojen, je jedno, jestli jako vzdálený příbuzný či známý rodiny. Na prvním místě by měl mít nadhled a být nezávislý. Z dostupné historie sama nemám na bratry dosud jasný názor. (12.02.2024)

Začnu takto: Přestože jsem se za minulého režimu neměl nikterak špatně, rodiče mi netajili, že je socialismus (ať už s lidskou tváří nebo beztvářný) pěkným svinstvem a byl jsem podporován v absencích na různých povinných školních a pionýrských akcích. Komunistů bych se tedy nezastával a návrat "starých, dobrých časů" si opravdu nepřeji, to ale nic nemění na tom, že v mých očích patří vraždění zajatců mezi praktiky právě těch, kteří jsou s různými totalitníky v tomto ohledu na, když ne přímo stejné, pak tedy podobné úrovni, a já je nemám rád. Snímek o takových lidech pojednával a neuniklo mi, že byla pasáž popisující pokusy o zisk zbraní poněkud rozpačitá a na vhodných místech nepřesná. Část filmu pojednávající o samotném opuštění republiky v socialistickém vlastnictví už byla o poznání lepší, zajímavější a napínavější, přesto bych to na český film roku neviděl. P. S. Tatiana Dyková byla ovšem skvělá. / Poučení: Při útěku přes hranice měj po ruce Krále Šumavy. (19.03.2024)