Vraždy na Hickory Road (S06E02)

Príjemný diel, jeden z tých, ktorý má ešte príchuť starších častí, ale postupne sa dostávame k dlhším filmovým dielom, kde náš detektív postupne zostarol, čo mu však vôbec neubralo na šarme a inteligentnom pohľade. Máme tu aj večne elegantnú a príjemnú slečnu Lemonovú a príbeh, ktorý udrží v napätí. Nápad s myškou ako tichého, ničím nerušeného sprievodcu po dome, kde dochádza ku krádežiam a vraždám bol celkom milý. Akurát vždy sa smejem keď je diel v ktorom vznikne nejaká akčnejšia scéna, kde páchateľ začne úplne nezmyselne po odhalení utekať (nerozumiem kam chce utekať len tak ako je, teda bez nejakých prostriedkov a s políciou v pätách- domov? Tam by ho snáď našli hneď, či akože ak by im aj ušiel, čo by sa- maskoval a túlal po ulici?) Najmä inšpektor Japp je v takýchto scénach vždy totálne nemožný a guľatý Poirot srandovný. Tiež tu máme náš zvyčajný vzorec odhalenia, kde sú všetci podozriví v jednej miestnosti, čo je tiež také zvláštne, keď si uvedomíme, že prípadný zločinec vlastne len sedí a čaká, či Poirot povie jeho meno. Ale takýto je scenár na námet knižky, kde nejaké vysvetlenie je nutné a nič to neuberá na fakte, že ja by som niečo také geniálne v živote nevymyslela a preto ocenenie si zaslúži len to najlepšie! (27.08.2020)

S06E02 - Několik dějových linek, spousta zločinů různých druhů, podvůdky, intrikaření, navázání i na minulost, bylo tady toho možná až příliš. Závěrečné odhalování jsem si musela pustit ještě jednou, protože mi některé věci neseděly. Celým dílem nás prováděla malá myška, pořád jsem čekala, jestli to k něčemu bude a nakonec opravdu trošku ano. Nejlepším ale na tomto dílu je vtipkování. Japp je na nějakou dobu bez manželky, Poirota se mu ho zželí a vezme ho k sobě. Tam se Japp seznamuje s kuchyní Poirota či slečny Lemonové a problémy v koupelně byly luxusní :) (02.11.2015)

V ubytovně potrhlé Řekyně v ulici Hickory se začaly ztrácet čepice. Dvě pletené a jedna plátěná se štítkem... Tak ne, to bylo tenkrát myslím v nějaké škole ve Vyškově, ale i zde se ztrácejí věci a nemá v tom prsty Alzheimer, ale partička študáků. Nebo ne? Bavil mě způsob, jak se do ubytovny Poirot jakoby nenápadně vetřel, pod záminkou přednášky o kriminalitě (říká tam, v nechtěné parodii na nadporučíka Mazurka, že prevence, soudruzi, prevence je to nejdůležitějši). Myslel jsem, že bude celým příběhem provázet jako přednáškou a názorně vše demonstrovat v praxi. Ale on si to jako obvykle nechal až nakonec, kdy ze svého rozpáraného batohu nevytáhl Boba ani Pavla Bobka, nýbrž pachatele. Bravo, monsieur Poirot! Bravo! P.S. V tomto příběhu se přes veškerou snahu inspektor Japp nedozví, k čemu slouží bidet, a krutý Poirot a paní Citronová jej sadisticky trápí hladem. (05.04.2016)

Studentská ubytovna je místem drobných krádeží a slečna Lemonová si dělá starosti.. Ze začátku to vypadá jednoduše a odlehčeně, Japp s Poirotem jsou tu mimořádně zábavní, chvíli spolu bydlí a hlavně stolují (banánový sirup, mořský jazyk v mléce atd.), ovšem pak se to přehoupne k vraždám a tvůrci utáhnou šrouby.. Vyšetřování případu má mnoho odboček a zákoutí a každý ze studentů je podezřelý.. Opět jsem si musela počkat do konce, až mi Poirot naservíruje řešení.. (25.07.2022)

Skupina pro Poirotovo vyšetřování je klasicky uzavřená a pořád na jednom místě, inspektor Japp je zase jednou správně tragická figura, zápletka jako vždy pro normálního smrtelníka nerozluštitelná, to mají díly víceméně společné. Tentokrát je k tomu přidán mladej Lewis a zajímavá režisérova hra s všudypřítomnou myší a vyřešit naráz tři případy se ani tomuhle belgickému čmuchalovi nepovede každý den. Jen pohled na třicetileté anglické studenty a jejich kolejbábu mi nebyl moc po chuti. (21.02.2016)