Detektív Poirot: Herkulove úlohy (S13E04)

Orient Express z roku 2010 byl jedinečný hlavně proto, že představil Hercula z nového úhlu a byl v tom totálně důsledný - všechno podřídil temnému psychologickému obrazu pátrání zlomeného muže. Tato epizoda se pokouší o něco podobného (návrat Hercula-milovníka zmítaného vinou), ale je zoufale nedůsledná, když se potácí mezi kulisovou švýcarskou operetou a sentimentem šestákového románu. Herculova femme fatale tentokrát působí jako levná a vulgární ruská štětule, rozuzlení je vysloveně dementní a alpský hotel působí jako špatně nasvícené jeviště pochybného kusu. Jen ten Suchet tím zase propluje s enormní grácií. Jinak ale slabý článek 13. série. [55%] (26.11.2013)

Možná nejslabší díl celého seriálu vůbec. Knižní předloha se zde změna takřka k nepoznání, neboť z původních dvanácti povídek byla v různé míře použita sotva polovina, a ta polovina byla navíc lokalizována na jediné místo a do jednoho času. Fakt, že zde byly upravovány poměrně krátké a jednoduché povídky ovšem navíc znamenalo nutnost děj pro film nejen propojit, ale i poněkud natáhnout a rozkošatit. Výsledkem je naprostý slepenec, který má daleko blíže k parodii než k plnohodnotné detektivce. Ne náhodou ostatně film nechtě mnohými detaily začíná připomínat například (jinak skvělé) filmy Wese Andersona... 65% (13.07.2022)

Propojení dvou případů a náhoda, která zdeptaného Poirota zavedla opět na stopu tajemného Marascauda, to se mi zdálo... Zvláštní. Říkám si, že zmizelá komorná v Herkulovských úkolech skoro být nemusela a nic moc zásadního by se nestalo. Hraběnčin návrat mě ovšem potěšil, David Suchet zvládl vše s obvyklou grácií, atmosféra vysokohorského hotelu byla patřičně stísněná a závěrečné rozuzlení moc pěkně podáno.__P.S. Tentokrát mám výtku k českému dabingu. Když totiž Vladislav Beneš obvykle dabuje kapitána Hastingse, nečekal bych, že bude v této části, v níž Hastings nevystupuje, jeho hlasem hovořit úplně jiná postava. Divné. (14.06.2014)

Poirota mám rád i nasucho, čili bez jakýchkoli citů a pouze přísně logického, ale tohle oživení silnou atakou rekurentní deprese jsem uvítal. I tu šťavnatou třešničku na jindy suchopárném vyšetřovacím dortu. Tři lidé, tři namířené zbraně. Mexická plichta! :-) Kdo by to čekal, takhle akční scénu, v jindy krotkých příbězích distingovaného francouzského čmuchala Hercule Poirota? Pardon, belgického čmuchala. Mon ami, takové faux pas! "Odhoďte zbraň!" "To není zbraň, to je objektivní korelativ." "Tak odhoďte objektivní korelativ!" A nebo, taky dobrá hláška: "Je v tomhle domě vůbec někdo, kdo není zločinec?!"   Navíc ty hory, ty hory... Po pleši velikána deduktivního vyšetřování Hercule Poirota tančí paprsky zlatavě modrého světla, odrážejícího se od zasněžených štítů horských velikánů. Scéna k nezaplacení. Zamáčknu nostalgickou slzu. Za pět. (09.01.2015)

Podivne bizarne zobrazenie Grófky Rossakoff a tak trochu absentujúca atmosféra typického Poirota. Bizarný páchateľ, ktorého totožnosť mi bola známa takmer od začiatku. A to mi ani nezačali spievať moje malé šedé bunky. Btw. Od kedy jeho malé šedé bunky spievajú a nie iba, že pracujú? (*** a pol hviezdičky) (04.07.2014)