Detektív Poirot: Herkulove úlohy (S13E04)

Poirot si tentoraz v nádhernom prostredí Švajčiarskych Álp zmeria sily so svojim náprotivkom - nebezpečne inteligentným zločincom, ktorý kradne umelecké diela a pritom si vždy stihne ešte aj uspokojiť svoje vraždiace chúťky. Samotná záhada okolo identity tajomného vraha a krimi vyšetrovanie síce neprekročili mierne nadpriemerný štandard, no nudiť som sa nemal kedy. Vždy keď prišla nejaká slabšia chvíľka tak sa kamera uprela na nejakú prírodnú scenériu a ja som bol potom z toho ešte dlho paf. Koniec so sebou priniesol grandiózne finále v podobe prekvapivého odhalenia páchateľa. 80/100 (23.06.2015)

Na návrat hraběnky jsem se moc těšila, ale ona se chová tak nějak nehraběnkovsky. Ale je krásná a má sexy přízvuk. David Suchet je jak jinak skvělý. Krásné prostředí hotelu, uzavřená společnost a Poirot, který má výčitky svědomí to jsou klady, zápory tu jsou taky, ale to bych spoilerovala a navíc nebyly tak důležité, aby zkazily film. (03.03.2014)

Takhle mám Poirota rád! Vtipného i vtipkujícího, lehce egomaniálního, ale přesto vážného (začátek s lékařem), snad jediné co zde chybí je přítomnost někoho ze starých známých, který by do tohohle případu zapadl s přehledem, už jen kvůli přítomnosti padoucha, který je o řád zajímavější, než většina ostatních. A to nemluvím o přítomnosti Femme fatale v podobě ruské šlechtičny. Oproti jiným ze série má tahle část nadprůměrnou ´hudbu a hlavně závěrečné dějství v zapadlém horském hotelu. A ano, jednotlivým úkolům by víc slušeli jednotlivé hodinové díly ze začátků vysílání, ale producentské rozhodnutí zcela chápu. A samotný, zcela nedetektivní konec je tak skvělý, že na jeho počest ani nebudu psát žádné pitomé a nevtipné vtipy, jak jsem měl původně v plánu. (14.06.2014)

Tady mi strašně učarovalo prostředí, které bylo prostě krásné. Nádherné Švýcarské Alpy, vrcholky, které jsou celoročně zasněžené a navíc minimum lidí. Takhle si představuji ideální dovolenou. A do toho je ještě dán příběh, který rozhodně není špatný, naopak je velmi dobrý a má překvapivé rozuzlení. Jako vždy. I když to není poslední díl Poirota, byl to poslední ke zhlédnutí, který jsem viděl. A tak na mě padla určitá nostalgie. (03.06.2015)

S tímhle poirotovským příběhem jsem se nesetkala v knižní podobě a tak jsem byla celou dobu lehce zmatená, protože filmaři divákovi orientaci v příběhu nebo aspoň prostoru teda vůbec neulehčují. Hlavně to ale bylo celé takové prázdné, na poirotovkách jsou vždy nejlepší ty zástupy obskurních vedlejších postav, které jejich vesmír zalidňují, tady je to bída ve scénáři i herecky. Těšila jsem se aspoň na Toma Wlaschihu, ale nakonec se mi zdálo, jako by tam byl tak pět vteřin, během kterých nic neudělal. Smutná Dagmar. (10.06.2019)