Agatha Christie's Poirot - Season 2 (1990) (séria)
Cornwallská záhada
The Cornish Mystery
Obsahy(1)
Poirot už má nachystané takmer všetko na cestu do Cornwallu. O stretnutie s ním sa snaží jeho nový klient, pani Pengelleyová. Tá už dlhšie žije v podozrení, že jej manžel, miestny zubár sa ju snaží otráviť nebezpečným a zákerným smrtiacim jedom. Podľa všetkého je to totiž práve pán doktor Pengelley, ktorý nedodržal svoj manželský sľub a podľahol svojej očarujúcej asistentke. Keď však Poirot dorazil do Cornwallu, svojho klienta už našiel mŕtveho... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (44)
Poirotovi se svěří dáma z městečka Cornwall, že ji její manžel chce otrávit. Brzy je opravdu mrtvá a Poirot si to vyčítá. Proto také vydá veškeré úsilí, aby vypátral zločince. A tentokrát ho to bude stát opravdu hodně sil a šedé buňky mozkové dostanou skutečně zabrat. Theme Music: Christopher Gunning, Incidental Music: Fiachra Trench ()
Ac mam Poirota velmi rada, zde mi prisel trochu moc vsevedouci - bude obvinen jeste pred Bank Holiday atd.. (samozrejme ze je to inteligentni detektiv, ktery na vse prijde diky sedym bunkam).. Trochu mi unikal smer jeho myslenek (jak prisel na vraha, proc vedel, ze nevrazdil manzel..) Treba priste:) ()
Dve hviezdy za upršanú atmosféru a motív ale ten koniec to snáď nie! (SPOILER: ako sám Poirot povedal voči páchateľovi nemal jediný dôkaz a tak chcel získať priznanie výmenou za 24 hodinový náskok? Ktorý páchateľ by priznanie za takých nevýhodných okolností dobrovoľne podpísal, keď sa k ničomu priznať nemusel, mohol jednoducho trvať na tom, že nič nespáchal a nič by sa mu nestalo? A ďalej, tým, že voči páchateľovi nemáme dôkaz, nemáme ani vysvetlenie na základe čoho Poirot svoje podozrenia vydedukoval a potvrdil, nehovoriac o tom, že ešte na konci tá žena v súdnej sieni tiež stále hovorila, že videla ako manžel zavraždenej dáva jed do jedla- zostalo nevysvetlené. Stále som čakala na nejaké hlbšie objasnenie a tu kde nič-tu nič - koniec). ()
Výborný díl s temnější upršenou atmosférou, k tomu ale přeplněn humorem, občas využívajícím i Poirotovu předstíranou neznalost angličtiny použitou v nejvhodnější resp. nejméně vhodnou chvíli (coura, no, to je ta, co není z nejlepších). Co se týče zločinu, tentokrát bude Poirot více hádat než hledat důkazy, protože žádné nejsou. Ale jako belgický buldoček se zakousne a s výzbrojí správného PR agenta (manipulace) a notnou dávkou kongeniality kapitána Hastingse (To je kus!) případ dotáhne k úspěšnému konci. A ještě u toho stihne poškádlit Jappa. ()
„Pane Poirote, venku na ulici je dáma. Přechází tam a zase zpět. Pak se dívá nahoru… Jsem si jistá, že chce jít dál.“ „Běžte a zadržte ji, slečno Lemonová. Můžete jí sdělit, že Hercule Poirot v tomto období cizí dámy nepožírá.“ Tímto konstatováním labužnickým velký detektiv inkognito vplouvá vstříc záhadě cornwallské kuchyně, kde ovšem - jak se ukáže - „nepotřebují nějaké cizáky trousící svoje moudra“! Hercule vře jak papiňák chystavše se páry vypustit, zvítězí však gentleman. Navíc jeho hexagram je SKROMNOST - mimořádná osobnost prosta vší marnivosti - přejde tedy poznámku nejapnou pouhým konstatováním: „Doktor, který nepochybuje, není doktor, ale spíše popravčí!“ a odmítá za vraha své klientky označit gastritídu. No není divu, že je mrtvá, když „ve svém věku běhala za mužskými“! A co ta „blonďatá coura“ hltající manžela zavražděné?! Při srážce s ní Hastingsovi naprosto změkne mozeček a vyloudí pouze nesrozumitelné klokotání. Jeho mišmaš žádného receptu kloudného do varu pátrání nevnese. Nastupuje inspektor Japp - „Ale né, to nemůžu mít jednu vraždu jenom pro sebe?“ - a Poirotovi malé šedé buňky naplno vařící se, musí s ingrediencí vox populi zachránit nevinného, by vězeňská strava nebyla soustem jeho posledním… P. S. Jako expert na zdravou výživu Hercule Poirot radí nepožívati herbicidů ve stravě a indické kuchyně. Obé býti může smrtelným! ()
Reklama