Detektív Poirot: Sen (S01E10)

Kvalitní díl, kterému ovšem jako mnohým dalším ubírá fakt, že jako mnohým dalším by příběhu svědčila ona pozdější delší stopáž, takhle je totiž všechno nacpáno do krátkého prostoru, který prostě nedá vyniknout nikomu a ničemu, krom slečny Lemmonové... Škoda, že atypické tápání uživatele šedých buněk mozkových trvá jen pár minut (vzhledem k délce opravdu jen několik), tady bych si klidně snesl deset, dvacet minut hluboké bezradnosti, které bych si užíval se zákeřně pobaveným výrazem ve tváři. (02.11.2013)

I o posledním díle první série platí to, co pro sérii samotnou. Žádná velká detektivní práce, ale jistá lehkost, humor a netradiční entrée případů, které téměř vždy probudí zájem (který je na konci obvykle vystřídán zklamáním). Tentokrát je ale ve hře i skvostná průmyslová architektura a charakterově zajímavá oběť. Jen se nechce věřit, že neznali balistiku. A přirozeně nechybí ani ty protivné falešné vousy, tentokrát naštěstí v protisvětle. (03.02.2021)

Jedno bylo jasné a zřetelné od samého začátku a to dokonce i mně, která nikdy (!) v detektivkách na nic nepřijdu a jsem vždycky v prostoduchém úžasu, jak jen na to mohl ten či onen detektiv, v tomto případě Hercule Poirot, přijít! Jenže na otázku KDO? jsem stejně jako on odpovědět neuměla, ale na rozdíl od něj jsem se tím netrápila a nad svými šedými buňkami jsem nezoufala a z ničeho jsem je neobviňovala A nakonec se ukázalo... No nic neprozradím, nebojte se! A nakonec se ukázalo, že šedé buňky svého malého, elegantního, roztomilého a neuvěřitelně bystrého majitele ani tentokrát nezklamaly! (11.05.2019)

Z první série je Sen rozhodně tím nejpovedenějším, nejhravějším a nejlépe vykonstruovaným případem, který těží zejména z dobře promyšlené zápletky, a je opravdu škoda, že je to jeden z těch padesátiminutových dílů, jelikož tento díl by dokázal únest i dlouhometrážní stopáž. Vedle toho mě navíc pobavila dějová linie s psacím strojem. (09.09.2016)

Panu Hercule Poirotovi zřejmě část šedých mozkových buněk spáchalo sebevraždu. Paní spisovatelka by při psaní podobné epizody mohla a měla být obeznámena s tím, že během snu nelze zřetelně vidět čas na hodinách. Panu detektivovi by to následně usnadnilo práci a nemusel by konzumovat hektolitry bylinkového té. Na každý pád, příběh byl dosti zajímavý a nebyl na první pohled prokouknutelný. Velmi příjemně mě potěšil obrovský příval humoru i vydatná lekce francouzštiny. Zřejmě jeden z nejlepších dílů série. (23.08.2017)