Detektív Poirot: Sen (S01E10)

Jeden z těch dílů, kde se ani tak nehádá pachatel zajímavé vraždy, ale hlavně zamotané provedení zločinu. Pachatel je totiž předvídatelný hlavně díky ohromně malému počtu postav. Po skončení si řeknete, že motiv byl také předvídatelný, ale při sledování vám nedojde. No a to provedení za to prostě stojí! :)) (20.09.2015)

Veľmi dobrý diel síce s prehľadnou zápletkou, ale veľmi príjemne natočený a s neočakávaným rozuzlením. Keď Poirota sklamú šedé bunky, je to vždy zábava, ale slečna Lemonová nevedomky príde na pomoc. Za to sa jej dostane odmeny v podobe darčeka, len trochu odlišného, ako očakávala. –––– P.S. Prosím vemte tento dopis sebou. –––– Příliš respektuji potřeby svých zaměstnanců. (11.07.2014)

Serie a epizoda: S01E10. Posledni dil prvni serie, kde Poirot resi zahadnou sebevrazdu podnikatele, o ktere se obeti zda predem ve snu. Do toho mu slecna Lemmonova vycita, ze neni schopen ji poridit novy psaci stroj, a Poirotovy sede bunky dlouho stagnuji, nez mu nahoda osvetli reseni pripadu. Sympaticka zapletka, minimalne na prvni koukani. Protoze uz tento dil ale znam, napadlo me pri dalsim zhlednuti spousta formalnich chyb, diky kterym by takovyto zlocin vlastne ani nebylo mozne zakamuflovat. [spoilery!] Nejsem odbornik, ale predpokladam, ze by kulka proletla skrz, a tudiz pri uhlu strelby by bylo poskozene bud okno, nebo omitka, pripadne by byla krev nekde na oknu. Navic dat obeti zbran do ruky pro dojem sebevrazdy nestaci. Uz v Poirotove dobe, tedy 30. letech (balistika je starsi veda), by myslim museli technici poznat, ze kulka letela z vetsi vzdalenosti nez pri sebevrazde, protoze pri ni je vstrel a okoli rany odlisne, nemluve o strelnem prachu, ktery by mela mit obet tusim na ruce. Chapu ze v Poirotovi jde o logicke dedukce, ale v tomhle pripade bylo opomenuto (nebo spise zjednoduseno) tolik veci, ze ceske "Dobdrodruzstvi kriminalistiky" je proti tomu primo univerzita policejni prace.] (26.09.2015)

Tak by mě zajímalo kolikrát vlastně Agatha ve svých detektivkách použila podobné zápletky. Ale vždycky ji buď ona nebo tvůrci seriálu dokáží něčím „ozvláštnit“, takže vlastně nikdy není přesně tatáž. :-)) Z těch 50 minutových, které jsem zatím viděla, tedy z první série, je to podle mě (a jak vidím, tak nejen podle mě) ten nejpovednější Poirot. (26.01.2012)

Ve srovnání s povídkou The Dream, která byla nejdříve vydána v USA v Saturday Evening Post 23. Října 1937, a poté v The Strand v únoru 1938, kde sen pana Benedicta Farley je popisován takto : ‘At twenty-eight minutes past three I open the second drawer on the right of my desk, take out the revolver that I keep there, load it, and walk over to the window. And then – then I shoot myself.‘ , jste si určitě všimli, že čas je jiný, ale i celková zápletka je lepší, než sama A.Christie vymyslela. Kromě případu i tento díl vypovídá o panu H.Poirotovi v jeho osobním životě v souvislosti s vtípkem s psacím strojem a hodinami. Samozřejmě si neodpustím úryvek. HP a inspektor Japp scházejí ze schodů od Farleyovy pracovny : Když říkám sebevraždu, mám na mysli, že byl ve své pracovně sám a tam ho našli s pistolí v ruce. Nikdo tam nevešel ani odtamtud nevyšel v době, kdy se zastřelil. Co to znamená, inspektore ? Že není jiná možnost – byla to sebevražda. Au contraire ! To znamená, že to byla velmi nezvyklá a velmi chytře plánovaná vražda ! Myslíte ? A Kdo ji naplánoval ? To by nebylo ono, inspektore, kdybych vám to hned pověděl. Dobře. No, teď musíme nechat malé šedé buňky mozkové pracovat . Takměř dokonalé. (21.11.2011)