Agatha Christie's Poirot - Season 3 (1990) (séria)
Dvojitý dôkaz
The Double Clue
Réžia:
Andrew PiddingtonScenár:
Anthony HorowitzKamera:
Chris O'DellHudba:
Christopher GunningObsahy(1)
Inšpektor Japp má problém. Jeho obavy, že jeho chyba môže spôsobiť stratu jeho zamestnania, môže rozptýliť iba Poirotov prísľub, že mu pomôže s vyriešením prípadu série krádeží vzácnych šperkov. Ale tento prípad sa odvíja celkom inak, ako je tomu u Poirota zvykom. Ten prvý rozdiel spočíva v tom, že Poirot akosi začína strácať hlavu pre okúzľujúcu a neobyčajne bystrú kontesu Veru Rossakoffovú. A druhý vo vzácnej zhode Poirotovho intelektu s intelektom hlavného podozrivého. A tou je práve krásna kontesa... (RTVS)
(viac)Recenzie (38)
Skutečně jedinečně zajímavý, i když docela nudný díl, ve kterém se Poirot zamiluje do jedné z podezřelých a ačkoli samozřejmě stále zůstává rozumem nad věcí, přeci jen výsledek jeho pátrání je tentokrát hodně odlišný než v ostatních dílech. Hodně pomalý, celkem nudný a na druhou stranu jedinečný díl. ()
Je to takový zvláštní díl. Ten detektivní případ není nic skvělého, ale není to špatné. Tajemné to je. Ale od samotného případu je naprosto odvedena divákova pozornost, protože mnohem zásadnější je to, že i v Poirotově životě je místo na lásku nebo romanci, či jak by se to jinak mělo nazvat. V tomhle směru film funguje skvěle. ()
Dlouho jsem si myslel, že Poirotovu srdci by na Mohsově stupnici musel být vyčleněn 11. stupeň hned po diamantu a najednou.. helemese! Ono stačí, aby se mu do cesty připletla zchudlá emigrantka šveholící po matce rusky a najednou máme z obvykle těžkého morálního dilematu mezi dobrem a zlem zdánlivě jednoduchý problém, jehož jediným výsledkem je málem opravdu střelený Hastings s boulí na hlavě. ()
Jenda z nejhorších Poirotovek, kdy se zamilovaný detektiv zpronevěří své cti. Kéž by byl tak milosrdný v jiných případech. Tento případ je ukázkou velkého rozptylu kvality samotné literární předlohy. Vera Rossakoffová má daleko k femme fatale v obou (literárně třech) dílech i podobách. Některé věci se zkrátka nedají číst. Filmové zpracování může naštěstí těžit z humoru a jednu * si zaslouží. ()
Asi nejpodivnější Poirot, kterého jsem viděl. Rozhodně ne špatný, výborný, ale naprosto netypický v tom, jak nakládá se zločincem. Kam se poděla jeho proslavená téměř nulová tolerance vůči překračování zákonů a pravidel? Netypické je taky to, že tentokrát Poirot vůbec nic nevysvětluje. Prostě nechá na divákovi, aby si to celé poskládal dohromady sám. Když nic jiného, tak je to milá změna ;o) Ostatně (pozor spojler ;o), netypické je i to, že zločince v podstatě od počátku známe, nebo alespoň docela zřetelně tušíme... Celkový dojem: 75% ()
Reklama