Byt na treťom poschodí (S01E05)

Poirot tentokrát ako zručný manipulátor po sklamaní z divadelnej detektívky okúsi na svoju veľkú radosť vraždu vo vlastnom bytovom dome. Menej bude v závere nadšený Hastings, ktorého momentálna láska nedopadne najlepšie. Chrípka je razom preč, keď sa nájde mŕtvola, a novej roly dohadzovača sa tiež zhostil s radosťou. –––– Nabudúce sa stane vražda u vás v obývačke, Poirot! –––– Hastings, mon ami, Poirot je taký veľkodušný, keď prehráva, ako je skromný, keď vyhráva. (29.09.2014)

Vypadá to nejprve naprosto nevinně, ale pak se z toho vyvrbí velmi zajímavý detektivní případ, který mě bavil v podstatě od začátku do konce. Takový ten typ, kdy prostě musíte vědět, jak se to všechno stalo a proč, a to i přesto, že sami v podstatě nemáte možnost totožnost vraha odhalit, stejně jako ho neodhalil Poirot v divadelní hře. Z pěti prvních dílů mě tenhle bavil nejvíc. (06.01.2015)

"To, co teď máte, drahý Hastingsi, je jen velmi drahá hromada šrotu.." ;) Hypochondr Poirot v poněkud statické epizodce odehrávající se téměř po celou dobu v budově Whiteheaven Mansion, kde Poirot pod pseudonymem O´Connor bydlí a kde se nakonec potkávají všichni naši, dnes už, staří známí, vedle Poirota slečna Lemonová, kapitán Hastings i inspektor Japp.. Předně musím znovu zmínit, že romány královny křížovkářských, jak rád říkám, detektivek Agathy Christie rozhodně nepatří mezi knihy, které bych četl zrovna rád, ovšem jejího Poirota jsem si zamiloval, když z něj David Suchet dokázal učinit skutečnou seriálovou legendu, charismatického detektiva tak jedinečného, že by divák jen stěží hledal podobného.. Tak by se zákonitě nabízelo, že by ty první epizody, které oproti těm novějším celovečerním disponující kratší stopáží, mohly potěšit především takového diváka, který se jinak u Poirota nudí, či diváka, který ocení méně komplikovanou zápletku, tedy i mě, nicméně tentokrát se tak neděje.. Režisér Edward Bennet sice této epizodě ušil velmi svižný kabátek, který sází především na velmi podařené dialogy, jimiž si s nesmírně svěží a lehkou ironií utahuje i ze samotné Agathy, myslím především to Poirotovo zhodnocení divadelní hry prostřednictvím do černého mířící paralely se samotnými funkčními žánrovými postupy, tentokrát už Poirot i trochu odhaluje karty, celá první řada se mi totiž jeví v tomto ohledu dost slabě, dokonce ukazuje i své slabiny, tu svoji pověstnou hypochondrii i ochablost svých šedých buněk pod tíhou hladu.. Fakt, že Poirot famózního Sucheta má jasno už v polovině příběhu, mě nikterak netrápí, zato samotný motiv vraha mě natolik uráží, až se sám divím, ačkoliv se jistě v kontextu dnešní doby, kdy se zabíjí i pro větší hlouposti, jeví poněkud snesitelnějším.. Nejlépe tak z tohoto kousku vychází pasáž s Hastingsovým vozem, ostatně on si časem zvykne..;) Je rozhodně také třeba říci, že samotná předloha vychází z Agathiny stejnojmenné povídky, nikoliv z románu, který jakožto literární útvar tvoří jádro detektivních příběhů Hercula Poirota, a ta vyšla spolu s dalšími povídkami určenými pro newyorský tisk v rámci knihy Rané příběhy Hercula Poirota, na níž příliš pozitiv také nenacházím, byť všechny povídky přímo voní tím začátečnickým zápalem a euforií Agathy Christie.. (04.07.2014)

Neuvěřitelně slabá toť zápletka! Dosti nepovedený video film o tom, kterak majstrovi nestačila jedna panička, a tak se uchýlil k vraždě. Osobně zdejší dedukci Hercule nemůžu uznat. Žádné indície, žádné stopy, tak to Hercule hodil na prvního chalána, jež potkal na chodbě! Ale v tomto díle taktéž uvidíte, jak je pro Hastingse hrozné být bez ženy (absentující ženu si zjevně vsugeroval pod kapotu své mašiny). 63% (02.02.2013)

K adaptacím krátkých povídek Agathy přistupujeme jako ke skvělému relaxu, který nám nic nedá, ale báječně si jej užijeme. Toto je ale výjimka. Když se totiž vraždí přímo v Poirotově domě, případ musí mít patřičný ráz, což taky ostatně má. Ale má i výborné napětí "klaustrofobických detektivek" (Rear Window), neuvěřitelné kouzlo a důmyslnou zápletku. V tomto "případě" my nemusíme nic řešit - perfektní, mon ami! (06.12.2020)