Reklama

Reklama

Agatha Christie's Poirot - Season 4 (1992) (séria)


Detektív Poirot: Smrť v oblakoch (S04E02)

(epizóda)
  • Československo Smrť v oblakoch (viac)

Obsahy(1)

Tiež máte niekedy v lietadle pocit, že ste s ostatnými cestujúcimi na jednej palube nejako spriaznení? Ak aj áno, určite ho nemáte tak naliehavý, ako detektív Poirot pri svojom lete z Paríža do Londýna. Na nádherné a pokojné dni tento geniálny detektív už dávno zabudol od momentu, kedy sa lietadlo odlepilo zo zeme. Neznáša totiž lietadlo, ale očividne nie je jediný. Istá dáma dokonca stratila vedomie, čo sa však ukáže ako predzvesť čohosi horšieho. Tesne pred pristátím je jasné, že táto dáma prišla o život s niekoho pomocou počas letu a je na Poirotovi, aby spomedzi pasažierov letu určil vraha. (STV)

(viac)

Recenzie (57)

vesper001 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

S Herculem Poirotem jsem se seznámila právě prostřednictvím tohoto filmu. Bylo mi deset a bylo to ve viktoriánské vile kdesi na anglickém venkově. Pamatuju si, že v krbu hořel oheň a já do té doby ještě nikdy neviděla filmovou mrtvolu (Vinnetou se nepočítá!). A trauma bylo na světě. Od té doby jsem se naučila lépe anglicky (a v Česku se rozmohl dabing), takže dnes už vím, že všechno dobře dopadlo, ale odpor k anglické venkovské architektuře mám stejně silný, jako jistý Belgičan k létání. ()

Lupes 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Zajímavé je, že při druhém a třetím shlédnutí jsem byl kritičtější. Popření zamilovaného happyendu sice stále oceňuji, jenže režisérské a scenáristické lapsy mne štvaly o poznání více (k čemu např. v příběhu figurovala ona vosa se vám nikdo neobtěžuje osvětlit). Vrcholem byl podraz v podobě komorné, jejíž tvář jsme ovšem nesměli ani koutkem oka zahlédnout. Ubližuje i klasické přiznání bez jediného důkazu, alespoň oddacím listem se tu mohlo zamávat. Ve čtvrté sérii se detektivní zápletka konečně dostala do centra pozornosti, a přestalo se kalkulovat s divákem vyžadujícím zábavu a oddych; jenže tento díl stále jakoby počítal s absencí malých šedých buněk u televizního publika. Škoda. *** ()

Reklama

Autogram 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

V galérii surrealizmu je Poirot ako doma, horšie je to už v lietadle. Strach z lietania je na ňom vidieť a jeho grimasy pri štartovacích manévroch nepotrebujú žiadne slová. Vyšetrovanie prebieha pekne plynulo, malé šedé bunky dostanú zabrať až k absolútne klasickému záverečnému odhaleniu v uzavretej spoločnosti. Hastingsa spoľahlivo nahradí a možno aj predčí dôvtipná stevardka a pripomeniem tiež dôležitosť prázdnej zápalkovej škatuľky. –––– Ale, ale, to už nemůžete nastoupit do letadla, aby se na palubě nestala vražda. ()

mosem 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Při vší úctě k páně Poirotovi/Suchetovi, tohle je jeden z nejméně povedených dílů seriálu. Hezké záběry z Paříže, standardně dobrý Poirot, byť jeho chytré poučování o památkách Paříže mně tentokrát lezlo na nervy. Nicméně překombinovanost závěru a neuvěřitelné rozpletení celého příběhu, včetně naprosto stupidního přiznání se pachatele to pozitivní přece jen do jisté míry degradovaly. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Jakmile se vražda odehraje přímo před Herculem Poirotem, navíc v letadle, a ještě tak, aby si toho on ani nevšiml, to už je přece jen něco, co stojí za pozornost. Hercule pak vede parádní vyšetřování, které obsahuje rekonstrukce, hodně cestování a klasické rozuzlení před skupinkou lidí, kdy netušíte, kdo je vlastně vrah. Skvělý díl. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (4)

  • V čase přibližně 13:30 vidíme na tabuli v Roland Garros „finále muži F. J. Perry a G. von Cramm“. Jedná se tedy o ročník 1935. Ale v tomto roce se letadla Douglas DC-3 ještě nevyráběla. Výroba započala až v roce 1936. Vražda se proto nemohla stát v letadle DC-3. (pjotri)
  • Když Poirot prohlíží mrtvolu a na krku objeví stopu po otrávené šipce, je vidět, jak pod vpichem tepe tepna. Oběť tedy nemohla být mrtvá. (pjotri)
  • Na začátku epizody sledují na Stade Roland Garros postavy finále tenisového turnaje mezi Angličanem Fredem Perrym a Němcem Gottfriedem von Crammem. Zápas se skutečně odehrál, a to v roce 1935. Perry zvítězil 3:1. Agatha Christie však v předloze nic takového nezmiňuje. (PhillM.)

Reklama

Reklama