Unesené prúdom (S10E04)

Čas přílivu je typická Agatha Christie - typická ve smyslu zasazení děje do rodinného sídla plného záštiplných, intrikujících, přetvařujících se a po dědictví toužících příbuzných, kteří jsou kvůli vlastnímu prospěchu schopni čehokoliv. Také komplikovaností zápletky, okořeněné několika hříchy minulosti, je obvyklá. Už ne tak úplně typická je ovšem démoničnost vlastního pachatele a jeho duševní stav, hraničící vpodstatě se šílenstvím a také lehce překombinovaný závěr spojený s jeho odhalením. Ale jako celek snímek funguje víc než dobře, milovníci Hercula budou myslím i tentokrát spokojeni. (02.10.2011)

Při sledování tohohle dílu mi nikdy není dvakrát příjemně. Můžou za to ty znepokojující smyčce, které vytvářejí dost chladnou atmosféru, pak taky způsob podání příběhu patří mezi ty mrazivější a vážnější. Z herců mě zaujal Elliot Cowan, který si později zahrál i v jednom díle Marplové, a jehož herecký projev rovněž přispíval k tomu, že mi není při sledování dvakrát příjemně. (Ovšem nemyslím to ve zlém.) (01.01.2011)

Po dvou rozpačitých večerech návrat Hercula v seriálové formě. Méně chladná režie, živější kamera, lepší postavy, více emocí a mistr detektiv hodně zatažený do složitého děje. Na závěr jako třešnička elegantní double twist, který bohužel ve finále trpí značnou překombinovaností. Přesto jsem se příjemně bavil a cítil napětí, které na téhle sérii tolik miluju.. (21.01.2007)

Tyhle poslední díly jsou docela příjemně zamotané, kdy opravdu čekáte na to, jak to vlastně bude vyřešeno, protože na první pohled není nic jasné. Poirot navíc exceluje v tom, jak pak všechno vyřeší a jeho seance na konci jsou pro mě prostě očekávaným prvkem, na který se opravdu těším. Tady opět kraluje zápletka. (18.05.2015)

Když v detektivce scéna začíná tím, že někdo nese tác se snídaní ranní chodbou starosvětského šlechtického sídla, zaklepe na dveře a zvolá: "Paní, můžu vstoupit? Snídaně!", chvilku se neděje nic a pak zase zaklepání, o trošku nervóznější, stejně jako opakované zvolání, "Paní!", není příliš těžké uhodnout, co se bude dít dál a říká se tomu klišé. Příběhy pána s nejvýkonnějším procesorem z šedých buňek v hlavě jsou ostatně takových momentů plné, co měla taky grafomanka Christie pořád psát, že, to chápu. Dílu "Čas přílivu", stejně jako většině dílů podlední třetiny seriálu, zoufale chybí Japp, Hastings a paní Citrónová. Z propadliště propadáků to celé zachraňuje fantastický Suchet a nejzlejší zlejšek ze všech zlých zlejšků. Poirotovo zhnusení nad tím tvorem je na konci svou expresivností nevídané. A to baví. (11.12.2016)