Detektív Poirot: Tmavý Cyprus (S09E02)

Divák je zvyklý na následující průběh: Hercule si vyjede na dovolenou (nejlépe na Kanáry) - zavětří nepřátelství - ohledá mrtvolu - a začne se chlubit svou dedukcí! Ale zde je v pozici zevlouna, jež baží po jakémkoliv vzrušení, jež mu průběh jeho prozatímní penze nemůže nabídnout. Ergo začne být nesnesitelný, jelikož v každé hádce zří potencionální motiv vraždy. V obklopení dvou krásných žen (ty se nám vyčerpali alespoň na pět dílů dopředu) se Hercule touží předvést, a proto nechává exhumovat těla, po večerech v putyce popíjí absinth a přitom pozoruje, kde se co šustne a v neposlední řadě posílá tweety svému psíkovi, jež naneštěstí není v krajích nabízející fixní internetové připojení. Zjevně by nebylo na škodu si k večeři koupit tu krabí paštiku, že Hercule?! 87% (15.04.2014)

Další příběh s poirotovsky půvabným humorem a jemu vlastní "skromností". Věty typu "jednou jste mně dal málem šach" jsou stejně rozkošné jako jeho gurmánské zhnusení nad standardní paštikou. Fantastickou atmosféru má rodové sídlo, kde se převážná část děje odehrává. Je typické pro poirotovské příběhy a nádherně dokresluje atmosféru staré dobré Anglie 30 tých let v okruhu lepší společnosti. Myslím, že naprostá většina diváků si u tohoto prostředí jen povzdechne a zatouží po něčem podobném - bez závisti, ale s notnou dávkou obdivu. Film rozhodně patří k tomu nejlepšímu z natočených příběhů, a jeho sledování zcela určitě není ztrátou času. (09.04.2011)

Teda! Já nejsem jediný fanoušek Paula McGanna? (miluju kompletní sestavu z Hornblowera). Ale k věci. I když není zrzavý a pihovatý, jako v knize, zosobňuje přesně tu stejnou "zatracenou anglickou spolehlivost". Mezi Poirotovskými knihami je tahle dost výjimečná ("Jedna z mých nejlepších knih, kdyby v ní nebyl Poirot":-)). Je hodně postavená na atmosféře, kterou film vystihl, jen jsem trochu nechápala, co je za problém s tou pomazánkou. (17.06.2009)

Toto je prozatím moje nejoblíbenější poirotovka (počkám, jak dopadne Vražda v Orient Expressu 2010), trochu se od ostatních odlišuje zřetelnou pochmurností, oprátka visí ve vzduchu... Výběr herců byl jako vždy znamenitý, myslím, že hrát v adaptaci Agathy Christie je čest pro každého. Jedná se asi o ojedinělý film, kdy mě na jedné straně baví číst předlohy a přitom se pak nebojím dívat na ztvárnění, protože se jim to pokaždé povede. Hercule prostě umí. (08.05.2010)

Rozuzlení této detektivky je klasicky "Christieovské", tedy napsané v duchu anglických "křížovkářských" detektivek, v nichž ani tak nejde o pravděpodobnost či uvěřitelnost, ale o skládání tajenky na základě drobných nápovědí, které autorka dovedně vložila do jinak zdánlivě jasného a přehledného příběhu. Motiv i způsob vraždy jsou tudíž i zde patřičně překombinovány a ve své složitosti naprosto nepravděpodobné. Vymyšleno je to celé ovšem božsky a natočeno tak, že se složitost a překombinovanost daří skrýt za skvělé herectví a výborně vybudovanou atmosféru. David Suchet je i zde bezchybný už tradičně, kromě něj je ovšem nutné zmínit i výborný herecký výkon Elisabeth Dermot Walshové v roli Elinor Carlisle. Její, velmi plasticky a životně ztvárněné postavě, plné emocí, strachu, bolesti, ale také noblesy a velkorysosti, takřka nebylo co vytknout. Rozhodně by se takový herecký výkon neztratil ani na velkém plátně. Celkový dojem: 80% (08.05.2010)