Hra snov

Jenom několik zajímavostí pro ty, kdo se v baseballu až zase tolik neorientují. PERFECT GAME je situace, kdy nadhazovač nepřipustí ani jeden "Hit" soupeřových pálkařů, ale navíc nesmí pálkaři dopustit ani automatický postup na 1. metu pomocí "Walk" (4 špatné nadhozy), "Hit by pitch" (trefení pálkaře nadhozem) nebo jako následek "Error" (chyby v poli, bez které by došlo k vyautování. Tyto 3 předchozí situace se nepočítají jako "Hit", ale i tak nesmí u Perfect Game nastat! Pokud nadhazovač nedopustí "Hit", ale přesto se na základě výše zmíněných situací posune jeden či více pálkařů na metu, nejedná se už o Perfect Game, ale o tzv. NO HITTER. Zaznamenat Perfect Game je pro nadhazovače nesmírně obtížné, s trochou nadsázky by se dalo říci, že i skoro nemožné. Během 133 sezon MLB (Major League Baseball) se to povedlo pouhopouhým 17 nadhazovačům, což dává průměr přibližně 1 Perfect Game za 8 let nebo 1 Perfect Game na 11 000 zápasů!!! Tohle samo o sobě hovoří o její naprosté raritnosti. I přesto se však v roce 1880 stalo, že během 5 dnů byly zahrány 2 Perfect Games. Další však byla zahrána až za 24 let v roce 1904. Nejdelším obdobím mezi 2 Perfect Games je potom 34 let (1922-1956). 8.října 1956 zahrál Perfect Game nadhazovač Don Larsen v 5. zápase Světové Série (finále MLB) mezi New York Yankees a Brooklyn Dodgers, což je přesně ta Perfect Game, na kterou vzpomíná komentátor v tomto filmu. Je zde také vzpomínáno na Světovou Sérii 1984, ve které Detroit Tigers zvítězili. I ve skutečnosti tomu tak opravdu bylo, Detroit porazil 4:1 na zápasy San Diego Padres. Zatím poslední Perfect Game byla zahrána Randy Johnsonem (Arizona Diaminbacks) 18. května 2004. Již zmiňovaný NO HITTER je taktéž velmi ceněný a poměrně vzácný, ne však tak jako Perfect Game. Od roku 1875 do konce sezony 2008 jich bylo zahráno 257. (10.06.2009)

Jakýsi odvar sportovně-romantického filmu s hodně úsměvnými dialogy a naprosto předvídatelnými scénami. Je sice vidět, že film byl dělán s velkou láskou k baseballu, ale zachycený zápas není nijak dramatický, stálé flashbacky za chvíli začnou otravovat a jen čekání až konečně Costner hodí ten poslední zatracený míček a vyhraje, aby si uvědomil, že svůj osobní život prohrává, je opravdu hodně dlouhé. (04.03.2007)

Skvělé sportovní drama, které prostupují vzpomínky na Billyho lásku. Romantická linka funguje dobře a skvěle pak graduje na posledním Billyho zápase. Ačkoliv nejsem fandou baseballu ani sportovních filmů, tak tenhle funguje senzačně. Sympatický Costner a Prestonová se k sobě hodí a zvraty působí vcelku přirozeně. Raimiho režie se nesnaží o zbytečnou okázalost a film je točený s citem, občas ale na hřišti se objeví skutečný "wow" záběr, ale emoce vyvolává film i bez nich a ke konci už by jste ráději seděli na tom stadionu a sledovali, jestli Billy Chapel Yankees natrhne zadek nebo ne... Americký film se vším co k tomu patří... (29.11.2008)

Raimi zde jen dokazuje, jak ohromně široký záběr má - ať už točí horor, komedii, western, akční film nebo love-story, neveze se jen na vlně daného žánru a nenechá se strhnout zažitými konvencemi a klišé, typickými pro ten či onen druh filmu. Hra snů mě mile překvapila (vlastně se mi ze začátku ani nechtělo věřit, že tohle je fakt dílo tvůrce trilogie Evil Dead či Spidermana). Samotný scénář sice ničím nepřekvapil, také dějově šlo o fádní, předvídatelnou záležitost a bohužel i hlavní osa filmu divákovi (pokud nejste američan) moc neřekně (baseball je pro mě španělskou vesnicí). Ale vedle toho mile překvapil klidně plynoucí příběh, sportovní prostředí, zajímavé postavy a neustálé dilema hlavního hrdiny, rozhodujícího se mezi láskou ke hře a své osudové ženě. K tomu všemu výborný Kevin Costner s Kelly Prestonovou, mezi nimiž to fakt jiskřilo... (21.07.2008)

Nebýt HIMYM, tak ani nevím, že něco takového existuje, takže... poděkujme scénáristům. Tento film mi ani nevím co měl přinést. Většinou se nad podobnou otázkou u filmů nezamýšlím, ale teď mě to napadlo. Tenhle film mi měl asi hlavně přinést strhující zážitek ze života baseballové hvězdy, což nakonec proběhlo. Film není špatný, ale chtělo to podle mě trochu víc než jen házení míčem a brečením u postele. Neříkám, že by mi tyhle části vadili, ale není to věc, za kterou se obvykle uděluje pět hvězd. (18.09.2014)