Malý Budha

Princ Siddhárta bol dosť možné najväčšou osobnosťou v dejinách ľudstva a Bertoluccimu sa podaril neuveriteľný kúsok, keď jeho život dokázal spodobniť na filmové plátno a pritom nevynechal nič z tej mystiky a éteričnosti podstaty jeho osobnosti. Človek, ktorý sa dobrovoľne vzdá blahobytu, moci a rozkoše sálajúcej z krásnych žien svojho dvora, človek, ktorý sa nečakane a nekompromisne rozhodne konať proti všetkým konvenciám svojho postavenia, taký človek si zasluhuje môj rešpekt. Dokonca aj druhá, menej zaujímavá línia filmu má svoje čaro, a to tiež vďaka tomu, ako ju Bertolucci umne a nevtieravo spája s tou prvou. Pre mňa jeden z najväčších zážitkov na plátne, vrátil som sa do čias Hanumana, Višnu a Buddhu, hrdinov môjho detstva, z ktorých jeden prerástol až do dospelosti. Ďakujem, Bernardo. (12.01.2014)

Krásný výpravný film s obrovským přesahem. Bertoluci se snaží příblížit svět tibetského budhismu a vlastně magii asie jako takovou a povedlo se. Film ve velikém střihu, bořící stereotypy v euroatlantském myšlení. Film se krásně sluduje, člověk se těší na každý další záběr, aby se dozvěděl kam se příběh posune. V diváku roste a roste pocit souznění a pochopení, zasvěcení do myšlení lidí tak odlišných než je on a přitom stejných. Film připomíná spíše lyrickou báseň v poklidném tempu. (31.07.2003)

Bertolucci je skvělej režisér - umí zachytit atmosréfu v cizím prostředí (Poslední císař, tohle). Příběh z mládí Siddharty je vyprávěn jako legenda, což vyznívá zajímavě a právě to prostředí a lidé se mi tam líbili nejvíc. Taky obsazení Chrise Isaaka mě potěšilo, protože v něm podle mě vězí velkej potenciál. Ve scénách ze současnosti mi tam ale něco nesedí. Jakoby to bylo místama moc umělé (Jessieho zážitky, myšlenky, otázky). To děcko mi navíc bylo krajně nesympatický, ale sympatickejch se pro mě najde málo... Co mi vadilo víc, bylo automatické překlenutí jazykové bariéry v Indii (i v originále je to anglicky) nebo scéna Siddhartova osvícení, kdy se do záběrů motaly děcka ze současnosti. A teď to nejhorší - viděl jsem to s dabingem, což bylo něco tak nepředstavitelně strašnýho, že jsem hledal žiletku. Za to ale ten film nemůže, tak se budu snažit to ve svém hodnocení ignorovat. Ale co - vždyť všechno je pomíjivé. (01.05.2008)

Naivní je to řádně, ale kupodivu jsem se nenudila a hodnotím jako nadprůměr. Největší malér je, že se leckde doslechnete, že je Malý Buddha film o střetu kultur. Zpracování tohoto tématu je přitom nejslabším článkem snímku. Vlastně mi připadá, že se tu tenhle motiv ani neobjevuje. Alespoň já pro výlet dvou Američanů do Tibetu nepoužívám slova jako "střetnutí dvou světů". Na důvod tohoto výletu nezapomínám, jen mi v rámci celého díla nějak znicotněl. Navíc jsou to Američani na baterky. Chlápek, co přijde jednou utahaný z práce, digihra a jedna dvě pochybnosti o reinkarnaci mi k vystižení "západní" mentality nestačí. Zkrátka chci říct, že jedna strana je předem vyšachovaná a stylizovaná do role tichého pozorovatele. Nejspíš jsem tento Bertolucciho "epos" vnímala prostě jako zjednodušené (ale opravdu obstojné, ne-li opojné) obrázky harmonického života kdesi daleko. "Moderní" linie je dost banální a odfláknutá. Tu kýčovitou, pardon, vizuálně okázalou pohádku o Buddhovi bych si dala v trochu epičtější podobě klidně jako samostatný film. (14.09.2007)

Mým pocitům z filmu, a tedy i hodnocení, nejspíš hodně ublížila skutečnost, že jsem od něj čekal podstatně víc, než jsem nakonec dostal. Epičnost, velkolepost a především střet 2 rozdílných světů si představuju úplně jinak... Vždyť tam k žádnému střetu nedochází! Natočené atmosfericky, poddajně, citlivě a také řemeslně či vizuálně skvěle, s velmi dobrou hudbou, ale na víc než 3 *** to prostě není, ač jsem to chvíli zvažoval. (01.04.2016)