Reklama

Reklama

Konformista

  • Česko Konformista (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Píše sa rok 1938, Taliansko je už šestnásť rokov pod kontrolou Musolliniho fašistickej diktatúry a vo vzduchu visí hrozba ďalšej veľkej vojny. Nebyť týchto okolností, možno by absolvent filozofie Marcello Clerici, ktorého jedinou túžbou je žiť ako ostatní, prežil úplne obyčajný život. Žije však v časoch, kedy i ľudia ako on, sú postavení pred osudové voľby. Marcello sa so svojou čerstvou manželkou chystá na svadobnú cestu do Paríža. V meste lásky ho však nečakajú len medové týždne. Dostal úlohu zabiť svojho bývalého profesora, antifašistu, ktorý po prevzatí moci Musollinim ušiel do francúzskej emigrácie. Marcello je presvedčený, že koná správne, pretože koná na príkaz zhora. Vlastná nerozhodnosť a profesorova krásna manželka Anna však jeho misiu skomplikujú. (STV)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (87)

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Sebejisté v každém záběru. Dějově možná trochu roztříštěné, ale vzhledem k tak extrémně odosobněnému filmu, který je záměrně ve všem chladný a nelidský, to neberu jako jasnou výtku. Bertolucci si mě opět získává, i když ne tak bezvýhradně jako v případě Posledního císaře. Hodně za to může především geniální kamera. ()

Padme_Anakin 

všetky recenzie používateľa

Působivé drama s podmanivým vizuálem a místy až dech beroucí atmosférou, nadčasová záležitost o temné skvrně dějin Evropy.. Jean-Louis Trintignant je herecký chameleon, opětovně potvrdil, že hravě zvládne i tak těžkou roli, tj. rozporuplnou postavu, ne zrovna příjemnou.. O příběhu muže, který chce být „normální“, by se dalo dlouze polemizovat.. ()

Reklama

Skip 

všetky recenzie používateľa

Tento film mě moc nezaujal. Asi bych musel číst Moraviovu knihu, aby se mi ho podařilo pořádně pochopit. Možná nám to mělo na jednom člověku ukázat pokřivenost společnosti v době fašistické diktatury. Tomu by snad napovídaly i některé křivé záběry kamery. Jean-Louis Trintignant ale zahrál bezpáteřního, zbabělého hajzla kam vítr tam plášť dobře. ()

JFL 

všetky recenzie používateľa

Vizuálně obžerský portrét člověka-améby, který uniká divákům stejně jako sám sobě v roztříštěné mozaice pokřivených vzpomínek, z nichž se pokouší složit odpověď na to, jak se dostal do své současné situace, kdy se zřejmě poprvé ocitá na morálním rozcestí mezi vlastními tužbami a svým dobrovolným kolaborováním s režimem. "Konformista" svým nelineárním vyprávěním a symbolistními výjevy staví před diváky komplikovaný labyrint, který je ale výmluvným obrazem titulní postavy a jejího vnitřního sváru, kdy se snaží trauma zakrýt absurdní snahou být normální. ()

Freemind 

všetky recenzie používateľa

Průšvih. Nemůžu si pomoct, ale opět zde v plné "kráse" vylézají všechny chorobné inspirace italským neorealismem. Bertolucci má nesnesitelný sklon k rozvláčnosti a ukecanosti, zesílený tragickým vedením herců - podobně jako v Posledním císaři i u Konformisty jsem se někdy cítil trapně, když jsem sledoval bolestivě natahované "drásavé" scény (viz. žena na skle auta). Plus neschopnost dojít k jakékoliv pointě. Tyto neduhy sice trochu pomáhají tlumit netradiční úhly záběrů a obecně velmi ladná kamera, ale celkově jsem ty dvě hodiny stejně víceméně protrpěl. ()

Galéria (93)

Zaujímavosti (6)

  • V Paříži při rozhovoru doktora Marcella Clericiho (Jean-Louis Trintignant) a profesora Quadriho (Enzo Tarascio) padne zmínka o slavném podobenství o vězních v jeskyni. Mýtus o jeskyni je v sedmé knize Platónovy „Ústavy“, která je věnovaná hlavně vědám a vzdělávání. (noelcoward73)
  • "Tento román Alberta Moraviu ma veľmi upútal, ale úloha, ktorú mi dal Bertolucci, sa mi príliš nepáčila. Moraviu som trochu poznal, lačnel po intenzívnom živote. Raz som s ním a s jeho priateľmi večeral. Moravia večeral každý deň dva razy, toto bola druhá večera. Keď sme odchádzali z Bertolucciho filmu, povedal nám, že je to lepšie ako jeho román." (Zdroj: Jean-Louis Trintignant: Pokojná vášeň: v rozhovoroch s André Asséom, 2002) (Rosamunde)
  • Po premiéře filmu čekal Bertolucci před kinem na svého přítele režiséra Godarda a na jeho reakci na svůj film. Godard mu podal kus papíru a beze slova odešel. Na papíru byla kresba Mao Ce-tunga a pod ní věta: „Bojuj proti individualismu a kapitalismu.“ (raininface)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama