Jiří Trnka: A Long Lost Friend
Obsahy(1)
Dokument Jiří Trnka: Nalezený přítel je vyprávěn pohledem režiséra, který pátrá po osudu Jiřího Trnky, autora filmů jeho dětství, které viděl ve Francii jako malý v dělnickém kině, které promítalo východoevropskou animaci. Při svých cestách do Československa se v pozdějších letech seznámil s Terezou Brdečkovou a společně se snaží nalézt odpověď na otázku, kdo byl Jiří Trnka. Věnují se jeho nesnadným začátkům, ovlivněním českou loutkářkou tradicí, téměř osudově náhodnému přizvání k vedení studia animovaného filmu. Sledují jeho cestu za světovým úspěchem v temných 50. letech až k jeho konfliktu s komunistickým režimem na sklonku života. (CinemArt)
(viac)Videá (1)
Recenzie (20)
Nostalgické - a VELICE osobní vyprávění naplněné vzpomínkami. Vyprávění, které si vás získá - kterému uvěříte, když se vrací v čase a pátrá po odkazu pozoruhodného člověka, který svou uměleckou tvorbou stojí mimo svoji i jakoukoli jinou myslitelnou dobu ... člověka, který si uchoval dětskou duši - a dětskou fantazii ... a který dokázal zhmotnit své sny - i navzdory realitě chybujícího světa, v němž se narodil ... a v jehož mantinelech dospěl. Dokument, jakkoli není nadměrně sdílný, dokáže zachytit jeho vnímání toho světa ... dokáže pracovat s tím neuchopitelným osobitým kouzlem, které je vlastní všem mimořádně nadaným osobnostem. P.S.: Co o nás vypovídá prostý fakt, že dalo takovou práci nalézt použitelnou kopii Trnkova mistrovského snímku "Bajaja" z roku 1950 ? ()
Ne že by tenhle film neměl svoje slabiny. Nejvíc mi vadila strojenost rozhovorů Joëla Fargese s Terezou Brdečkovou, ze kterých byla cítit marná snaha o přirozenost, protože předpřipravenost jejich obsahu byla do očí bijící. Na druhou stranu nemůžu popřít, že i přes tahle rušivá místa mě film dokázal vtáhnout do poetického světa Jiřího Trnky. -------- V titulcích filmu uvedeno: český název Jiří Trnka nalezený přítel. ()
Nevím, jestli těch úvah na téma Trnka a tehdejší komunistická moc nebylo ve filmu až příliš, přece jen bez konkrétního osobního svědectví, jak soudruhy a jejich moc vnímal, jsou to trochu jen domýšlené úvahy druhými, ale i tak je dobře, že vzniknul tento další film o Trnkovi: Jeho tvorba i jeho vlastní hlas i postava má vždy nové kouzlo. A také se určitě podařil ten začátek přes vzpomínky bývalého francouzského dítěte na jeden konkrétní film i třeba na ten titulek česk. filmů "konec". ()
Nápadité zpracování přibližuje látku beztak poutavou - Trnkou jsme se bezpochyby dotkli světovosti - zvlášť nápaditým způsobem. Česká průvodkyně Tereza Brdičková, dcera jednoho z Trnkových spolupracovníků v scénáři filmu, na němž se Trnka jakoby podílel, promlouvá výtvarnou i filmovou řečí kolážemi z jeho skrz naskrz autorských filmů. Tato básnivost se přitom snoubí s věcností a střízlivostí. Trnka vystupuje jako princ Bajaja naší současnosti ve vší rozporuplnosti i geniálnosti své neopakovatelné jedinečné osobnosti. ()
Film je skoro víc o Réginaldovi Hugueninovi (po přečtení obsahu nevím, zda tento herec v dokumentu někoho představuje, nebo je sám sebou), který v dětství objevil film Bajaja od Jiřího Trnky. A teď v pokročilejším věku kouká na jeho filmy jako na trilobity, které by si rád odsekal z nějaké skalky. O Trnkovi se nedozvíme víc, než kolik je nutno, a kolik toho vlastně už víme - ilustrátor, tvůrce animovaného filmu. A když už už by se něco nakouslo, o čem by se dalo vyprávět, následuje hraná scéna s již zmíněným francouzským hercem, který prožívá halucinace svého dětství. Název filmu by tak měl být spíš Réginald Huguenin a nalezený přítel Jiří Trnka. ()
Galéria (33)
Fotka © CinemArt
Zaujímavosti (1)
- Tereza Brdečková na diskuzi v centru RoSa řekla, že na filmu pracovali 7 let. (Lukrecie)
Reklama