Réžia:
David FincherScenár:
Jack FincherKamera:
Erik MesserschmidtHrajú:
Gary Oldman, Amanda Seyfried, Lily Collins, Charles Dance, Tom Burke, Joseph Cross, Tuppence Middleton, Leven Rambin, Tom Pelphrey, Arliss Howard (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Hollywood 30. let vypadá úplně jinak, když se na něj podíváte očima sarkastického scénáristy a alkoholika H. J. Mankiewicze, který právě dokončuje svého Občana Kanea. (Netflix)
Videá (2)
Recenzie (230)
Nie, nie je to dobrý film, je to šialene nudná a prázdna zlátanina, ktorá bolestivo netriafa to, čo evidentne malo byť hlavnou pointou - teda zachytiť akýsi zlomový okamih či vzťah v Mankovom živote, ktorý viedol k napísaniu Občana Kanea. No, tak mu bol nejaký filmový mogul nesympatický a raz mu to na jednej snobskej večeri ožratý vykričal. To je celé? To má byť ten konflikt, ktorý viedol k napísaniu jedného z najlepších filmov všetkých čias? Čotijebe? :D Ten akože dobový audiovizuál so zastretým zvukom a "značkami pri prehadzovaní kotúčov" je úžasný (preto dávam neprimerane vysoké hodnotenie), ale herci nič nadpriemerné (Gary si tu ide maximálne svoj štandard a okrem neho tam nikto iný vlastne nič nehrá), vzťahy medzi postavami len veľmi vlažne načrtnuté (o Lily Collins sa dozvieme len to, že je snúbenec sa stratil a potom našiel, úúú) a príbeh ma až bolestne nezaujímal. A hoci o dobovom Hollywoode čo-to viem, dobrú polovicu času som iba vzdialene tušil, o čom je vlastne reč, a aj tak ma to nebavilo. Takže u mňa zďaleka najslabší Fincher vôbec, a to ho dosť uctievam. Viackrát som si spomenul na Vtedy v Hollywoode, ale tam je pod tým uctievaním dobového Hollywoodu aj veľmi zábavný príbeh so šťavnatými postavami. Tu nie. Vôbec. ()
Makačka na bednu alias ještě vypeckovanější sorkinovka než made in Sorkin, která nebude pro každého a se Sorkinem bude srovnávána, to je bez diskuze. Skutečně je nutno provětrat závity a dávat majzla každou vteřinu, což je náročné ne že ne, ale mě to tak bavilo! Brilantní scénář, pro diváka opravdu náročný, Kaneovsky vyskládaný, je tedy s výhodou něco nemálo o továrně na sny vědět, ale myslím, že to má potenciál vtáhnout i pole neorané, které si to cosi dodatečně dohledá. Briskní dialogy jedou jako namydlený blesk a říkají si o další projekce, Kanea včetně...Po Trumbovi další perfektní počin o velkém scénáristovi, který nenormálně zaválel. A zaválel i Gary! A ani děvenky rozmilé nezaostávaly. Skvělé! Mě v posledních letech Fincher nebavil. Třeba zmizelá hovadina mě utvrdila akorát v tom, že se borec nadobro vystřílel, ovšem Mank mi otevřel prostor pro další velká očekávání. ..několik scén bylo tak ukrutně lidsky silných, že z mé strany klobouček. Po dvou dnech druhá projekce v těle a zmítá mnou nadšení ještě větší! Tohle se Davidovi povedlo a nemá smysl řešit, že je to z jiného soudku, že od něho chceme druhé Se7en nebo pikantnější Klub rváček. Panáček skutečně překročil svůj stín ve velkém stylu. ()
Ou yes a já kráva chtěl Netlix zrušit, ale pro tyhle šperky si ho prostě budu dál vydržovat, protože on mě pak odmění moc krásným večerem. Nevím, kde mám s tím nadšením začít, možná u Davida Finchera, nedá ti tu nádheru zadara, vyžaduje absolutní pozornost, ale pak do tebe napere tak vyníkající filmařinu, že nadšením líbáš obrazovku. Krásný v detaliech, celku, atmosféře, kamera vždy umí zabírat příběh a dění a Gary Oldman ? Mástr krát pět a já se tady rozepíšu jednu scénu, monolog opilosti jsem jí nazval a to když mluví opilí k přísedícím, nejen to tržení těla je úplně top, ale i ta řeč občasně dvakrát za sebou řekne první písmenko v nějaké větě, chápu pro někoho píčovina, ale já si tuhle scénu po skončení pustil ještě třikrát a snažil jsem se jí dát do střetu s opilíma lidma co jsem viděl v podobné situaci a opravdu je to do posledního slova a pohybu naprosto bezchybný. Omlouvám se nechci tady pitvat scénu po scéně, ale chtěl jsem odůvodnit na jednom příkladě z mnoha proč tohle považuju za Garyho fenomenální výkon. Vizuální stránka, no to je lahoda všech lahod, zase tady můžu úvadět několik interiérových nebo exteriérových scén jako příklad, ale to bych za chvíli měl komentář jak matty a to nechceš. Přesto všechno, že se jedná o absolutně jasně nejlepší filmařinu tohoto roku si nemyslím, že ten film nadchne všechny, není snadný na koukání což nevím jestli mu mám vyčíst nebo ne. Já osobně si ho dám ještě několikrát, ale zatím tu pětku dávám. Protože, když mám u mnoha scén z těch či oněch důvodů jen "wau", tak ani jinak nemůžu. ()
Formálně precizní a jazykově vytříbený snímek o tvorbě scénáře k Občanu Kaneovi. Nenabízí bohužel krom dobového kontextu nic moc nového. Fincher točící podle scénáře svého otce opečoval srdeční projekt ve všech směrech a prezentace tématu stylem srovnatelným s filmy čtyřicátých let minulého století je rozhodně na místě. Nejde poznat rozdíl. Herci do jednoho skvělí. Hudba je dokonalá, Reznor a Ross brutálně umírnění, poslušně slouží příběhu. I když bylo zvláštní poslouchat Trentovu typickou hru na piáno u filmu, který se očividně musel natáčet před osmdesáti lety... ()
Původně jsem dal o hvězdu víc, protože Fincher, ale pak se mi to rozleželo v hlavě a ten film si to nezaslouží. Tady můj oblíbenec zcela nečekaně spadnul do nudného rádoby pseudo umění s věčně ožralým a blábolícím hrdinou kterej mi byl ukradenej a ukradený mi je i to jak nakonec z deliria dokončil svoje vrcholné dílo které jsem jenom tak mimochodem neviděl a nikdy neuvidím. Tohle prostě nebyl Fincher jak ho znám a nebylo to poprvé, tak já doufám, že naposled. Po perfektní zmizelé kdy jsem měl pocit, že je opět ve formě jsem tohle nečekal.15% ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (20)
- Jeden z producentů, Eric Roth, k filmu před vydáním řekl: „Fincherovi se povedlo dokonale napodobit černobílý vzhled a atmosféru filmů z třicátých let, je jen škoda, že to dohromady uvidí tak šest lidí.'“ (Spinelion)
- Jack Fincher při psaní scénáře vycházel z knihy „Mank: The Wit, World, and Life of Herman Mankiewicz“ od Richarda Merymana. Kniha bohužel nikdy nedostala druhé vydání, proto se dnes dá získat pouze bazarově. (Spinelion)
- Fincher po Oldmanovi žádal, aby byl co nejpřirozenější, přičemž nedostal ani pomoc od make-upu, což Oldmana zaskočilo. „Řekl jsem si: ‚Sakra, něco takového jsem nedělal ani nepamatuju. Vždyť si ani nejsme nijak podobní.‘ Ale nakonec měl Dave pravdu. Žádné triky, nic takového. Osvojil jsem si to.“ (Spinelion)
Reklama