The Life and Death of Colonel Blimp
The Adventures of Colonel Blimp
Kamera:
Georges PérinalHudba:
Allan GrayHrajú:
James McKechnie, Vincent Holman, Roger Livesey, David Hutcheson, Roland Culver, Deborah Kerr, Albert Lieven, Arthur Wontner, Anton Walbrook, John Laurie (viac)Obsahy(1)
Film v retrospektivě sleduje život stárnoucího britského generála Cliva Candyho. K armádě se dal na sklonku 19. století a v druhé Búrské válce získal v roce 1902 Viktoriánský kříž. Během následujících desetiletí postupuje kupředu jeho vojenská kariéra, nemění se však jeho vztah k tradičním hodnotám a ideálu čestného vedení války.
Nápad na tento svým vyzněním nejednoznačný snímek vznikl původně z jiného filmu Michaela Powella a Emerica Pressburgera "Jedno z našich letadel se pohřešuje" (One of Our Aircraft is Missing), konkrétně ze scény, ve které starý voják říká mladému: "Ty nevíš, co to je, být starý." Dalším inspiračním zdrojem byla postava plukovníka Blimpa z britského satirického kresleného seriálu (jeho autorem byl David Low, jemuž režiséři v úvodních titulcích děkují) ze třicátých a čtyřicátých let. V tomto seriálu Blimp představoval stárnoucí členy britské vojenské třídy, beznadějně konzervativní a se zastaralými názory. Ve filmu Candy v pozdějších letech vypadá jako Blimp ze seriálu, jinak se o Blimpovi ve filmu (kromě názvu) již nemluví.
Hlavní roli generála Candyho měl původně ztvárnit Laurence Olivier. Kvůli nepřízni ministerstva války a Winstona Churchilla (obávali se, že film naznačuje, že ve vedení britské armády jsou samí zastaralí "Blimpové", rovněž nebyla v té době po chuti postava sympatického Němce, Candyho přítele. Film tak měl při natáčení další potíže například se získáním potřebných vojenských rekvizit.) se však nemohl zúčastnit natáčení. Candyho nakonec excelentně zahrál Roger Livesey. Toho ve čtyřicátých letech Powell a Pressburger ještě dvakrát obsadili do hlavní role ve svých filmech (Cesta k cíli a Otázka života a smrti) a dali tak tomuto spíše divadelnímu herci patrně největší příležitosti u filmu. Pro Deboru Kerr byla hlavní trojrole v tomto filmu velkým úspěchem a Candyho německého přítele zahrál rakouský herec Anton Walbrook. Ten na konci třicátých let utekl před nacismem do Británie, což zde koresponduje s jeho postavou (a osud této postavy zase jistě odráží něco z Pressburgerových zkušeností, který se do Británie rovněž dostal jako uprchlík před nacisty).
Důležitým okamžikem v kariéře byl tento film i pro kameramana a později režiséra Jacka Cardiffa. Ten zde byl pomocným kameramanem a jeho práce na pasáži s vycpanými hlavami ulovených zvířat zaujala Powella natolik, že si jej zvolil za hlavního kameramana pro film Otázka života a smrti a několik následujících filmů Powellovy a Pressburgerovy společnosti The Archers.
Kvůli politickým problémům okolo jeho vzniku byl film v USA uveden až v roce 1945. Nedostatek technicolorového materiálu v době vzniku také způsobil, že 163 minutový film byl sestříhán do různých kratších verzí. Původní verze byla znovu sestavena až během sedmdesátých a osmdesátých let. (Angerr)
(viac)Videá (1)
Recenzie (28)
Neměl jsem ani chvíli pocit, že by mě film mohl nadchnout, čímkoli, ale to bylo předtím, než jsem se na něj podíval. Nejprve mě dostal krásný Technicolor, potom herci ve skvělých rolích, následně humor, no a potom celý film. Vyrovnávat se s válkou je možné různými způsoby, a tohle je rozhodně jeden z těch příjemnějších. ()
Nedokážu se zcela sžít s faktem, že tahle kronika jednoho života odvážně humanistickým poselstvím o přátelství mezi národy (na stejné ideji stojí Otázka života a smrti) jen maskuje svou válečně-propagandistickou podstatu – mytologizaci britské armády. Bodrý Clive Candy, ve všech třech aktech přesvědčivě ztvárněný jedním hercem, zosobňuje vše dobré na britském impériu, tradici, které by si všichni mladí floutci měli vážit. Je nositelem vlastností jako loajalita, shovívavost nebo láska k vlasti (neustále omílaný domov). Hudbou jeho života je vojenský pochod. Každé jeho gesto a každý jeho výrok představuje argument pro existenci armády. Powell a Pressburger byli naštěstí dost chytří a schopní tvůrci, aby zůstali u mramorizace muže, jehož předobrazem klidně mohl být Winston Churchill (který však sám film kvůli sympatickému vyobrazení Němce nenáviděl). Život a smrt plukovníka Blimpa je především znamenitou ukázkou, jak poutavě zmapovat dva lidské životy v průběhu čtyřiceti let. Dvojice autorů se s vypravěčskou sebejistotou filmařů nových vln uchyluje k neotřelým vyprávěcím zkratkám (řešení mnohaletých přechodů, vypuštění důležité akce, zhuštění času) i buňuelovsky troufalým zkouškám divákovy pozornosti (trojjediná Deborah Kerr). Flashbacková struktura vyprávění, kdy je celý film dovysvětlením toho, k čemu dochází v jeho prologu, a stejně tak jsou na dovysvětlování vypuštěných informací založené jednotlivé sekvence (narativ tak na nižší i vyšší úrovni vykonává atypický pohyb od následků k příčinám), podněcuje naší zvědavost a zároveň funguje jako formální vyjádření ústřední myšlenky filmu. Vždy je dobré znát souvislosti, původ současného dění, a vyhnout se tak případným nedorozuměním. Jako produkt nedorozumění jsou interpretovány také války. Přinejmenším ženskou optikou, jejíž zohlednění svědčí o snaze tvůrců konfrontovat různé perspektivy, jakkoli nakonec všechny stvrzují nevyhnutelnost tvrdé defenzívy. Ideologická jednoznačnost holt k národním eposům patří. Radujme se z toho, že tenhle je vyprávěn s elegancí skutečných mistrů. 80% ()
V seznamu žánrů v záhlaví nepochopitelně schází komedie. Porce humorného nadhledu je přitom nepřehlédnutelná, zatímco romantika je zejména v úvodní části a válka zůstává celou dobu jen kdesi na pozadí. Celý film je báječně natočený a tak zábavný, že utekl jako voda. S výjimkou dvojice hlavních hrdinů stojí za pozornost i trojrole Deborah Kerr. Výborný archivní kousek! ()
Barevné. Typicky britské a na "britskost" se zaměřující. O válce ve válce (během války, za války). Hodnoty, pravidla, tradice (gentlemanství, fair play, "right is might") vs. na vše kašlající Hitlerova totalita. Několik rovin příběhu: zánik "starých časů". "Evoluce muže". Životopis (fiktivního) britského důstojníka a posléze generála. Jeho dlouholeté přátelství s německým důstojníkem. Úžasná kvalita obrazu (aspoň v 1080p :D). Jemný nadhled (až humor). Pečlivá scénografie. Relativně citlivý scénář. Zajímavá trojrole (Deborah Kerr). Poněkud dlouhé (2h43 min). Sklony k pompéznosti, "dosebezahleděnosti", "rituální sebeoslavě" (sebekonzumaci:D) ~~~ 78% ()
Winston Churchil zakázal, aby sa tento film dostal z Británie. Podľa jeho úsudku nepodával pravdivý obraz britských vojakov a zosmiešňoval armádu. USA tento film zadržali, skrátili o 13minút a uvoľnili až v roku 1945. Film prináša príbeh z búrskej vojny (chamtivosť Britov o búrske zlato, tu bol vojnovým spravodajcom Winston Churchill), kde mladý poručík Cliva Wynna-Candy bojoval, pokračuje 1. svetovou vojnou a nakoniec aj 2. svetovou. Britský dôstojník je predstaviteľom starej školy a od vzájomného súboja, za čias Rakúsko - Uhorska, sa rozvíjalo celoživotné priateľstvo medzi Candym a nemeckým dôstojníkom Theom Kretschmarom - Schuldorffom. Toho vo filme hral Anton Walbrook, ktorý ušiel pred nacizmom z Nemecka do Británie. Reálne ide o jeden z najlepších britských filmov 20. storočia, ktorý na období 40-tich rokoch vykresľuje armádnu kariéru a súkromný život vojaka, ktorý do popredia staval profesijnú a osobnú česť. Ale vo filme nejde o životopis významnej osoby, ale film je kronikou jedného veľkého priateľstva. ()
Reklama