Afrikou na pionýru
Through Africa on a Pioneer
VOD (4)
Obsahy(1)
Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně, jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“.
Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník.
Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mozambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.
(Bontonfilm)
Videá (3)
Recenzie (99)
Přiznám se, že to brutální hodnocení moc nechápu. Jako jasně, jsou to borci a dali to, ale proč mám pocit, že tohle všechno už jsem někde viděl? Že by to byla ta banda s trabošema? Marek Slobodník je zvláštní člověk, určitě i vtipný, ale opakovany vtip (film) nemusí být dobrým vtipem (filmem)... takže prosím... Banska Bystrica už opravdu nikoho nezajímá, ani jako vtip - 38% ()
Presne to, čo sa od filmu dalo ćakať, teda zaujímavá krajina, opravy motorky a problémy s úradmi, ale s dvoma prídavkami naviac. Prvým sú skvostné zábery kameramana, a nielen z dronu, ktorými film zabŕda až do serióznej dokumentaristiky a nie je to len komédia. Komédia to prestáva byť aj v momentoch skutočného boja o život účastníkov, keď sa kamera na pár dní aj vypne. Vďaka aj za ďalšie dve situäcie s vážnou témou, a to neskutočná bieda v slume v Nairobi a naopak, optimistická osada s postarším pánom so snom o detskom centre. ()
Trabanti, ale jsou to pionýři. A čistě po africku. Když člověk vím, že už je i seriál tak význam filmu se docela ztrácí, ale kdo nemá čas, tak ocení i film, který byl nečekaně brán jako velká síla. Asi bych neřekl, že film až na pár sekvencí přináší něco nového z čeho by se sedlo na zadek. I na všechny poměry bylo nečekaně málo opravování a i málo nebezpečí. Největší bylo v tom, že není benzín a samozřejmě hnusná malárie. Takže tohle se spíš profiluje jako poctivý dokument, který je zábavný a oddechový v něčem. Jen to téma už je trochu vyšťavený a o to víc je deprimující, že něm existuje absolutní monopol jen jedné skupiny tvůrců. ()
Jedna z nejlepších dokumentárních road movie, co jsem viděl. Snad předčí i Ewan McGregorovu Dlouhou cestu. Hlavně bych vyzdvihl skvělou kameru Martina Kochaníka, kde některé záběry jsou doopravdy velmi povedené a potom též skvělou doprovodnou hudbu. Taky střih se velmi povedl, kdy jsem se nejdřív bál, že formát filmu tomuhle projektu nesedne a říkal si, jestli by nebyl lepší seriál a díky tomu pak i delší minutáž. Stejně jak tomu bylo u Trabantů, kde se seriály velmi povedly, ale filmy byly trošku zmatečné a ne tolik povedené. Tak tady se tohle naštěstí nestalo a vše funguje a ubíhá plynule, tak jak má. Jinak zde je asi hlavně nejdůležitější to, co se téhle partě povedlo, než je samotná kvalita snímku. Ale to je na další a jinej komentář, tak alespoň jen krátce - doopravdy před celou partou klobouk dolů. ()
Prima, známé tváře z trabantstories...14700 km za pět měsíců, průměrně 100 km denně... Parametry malého motocyklu Jawa 50. Zdvihový objem 49,8 cm 3,tři rychlosti-nožní pákou,objem nádrže 5,5 litru, hmotnost 65 kg (bez paliva), užitečná hmotnost 160 kg, Největší rychlost 65 km/h, průměrná spotřeba paliva 2,3l/100 km, při plném zatížení 3,2l/100 km . Marek Slobodník přiznal, že vyjet v únoru při minus dvanácti stupních na motorkách nebyl logisticky šťastný nápad. Když dorazili Do Vráblů byli zmrzlí na kost.Nakonec dostali nabídku od kamaráda který jel s prázdnou dodávkou do Itálie že je tam odveze. Markovi to přišlo ponižující, ale nakonec pochopil že by jinak nejspíš umrzli. Píseň "Je to vo sviečkách" , která ve filmu zazní, vznikla ze zkušenosti z Markovo cesty na motorce k Aralskému jezeru zaznamenanému ve filmu Veľká cesta malých strojov. Chabé opravářské zkušenosti s opravami motorek řešili tak, že měli brašnu v které měli množství již použitých svíček a když si s opravou nevěděli rady, sáhli na slepo do brašny a vyndali svíčku a tu vyměnili. Existují i trička s podobnou tematikou které vznikly pro cestu do Afriky. Dan Přibáň když chystal cestu Trabantem Jižní Amerikou, dozvědě se o Markovi Slobodníkovi a jeho cestách po světě na motorce Pionýr. Nabídl mu aby jel s nimi, Marek kývl a rok připravoval motorku na dlouhou cestu. Jenže už po prvním stoupání do kopce zjistili, že není schopen s trabanty držet dech a tak na poslední chvilku sháněli "plnokrevnou" motorku. Žlutá motorka Pionýr pak ležela roky ladem až do doby, kdy se vydali na cestu do Afriky a ukázalo se že roční příprava motorky se vyplatila, protože dle slov Marka měla nejmíň oprav ze všech. Na dotaz v rozhovoru s Markem Slobodníkem kolik že má vlastně malých motorek značky Pionýr, tak dlouho přemýšlel, pak začal počítat a zastavil se u čísla dvanáct. ()
Galéria (46)
Fotka © Marek Slobodník
Zaujímavosti (13)
- Marek Slobodník přiznal, že vyjet v únoru při minus dvanácti stupních na motorkách nebyl logisticky šťastný nápad. Když dorazili Do Vráblů byli zmrzlí na kost. Nakonec dostali nabídku od kamaráda, který jel s prázdnou dodávkou do Itálie, že je tam odveze. Markovi to přišlo ponižující, ale nakonec pochopil, že by jinak nejspíš umrzli. (sator)
- Marek Slobodník prezradil počas diskusii v Trnave, že natočený materiál mal približne 7 terabajtov. (CroSsicek)
- Na dotaz v rozhovoru s Markem Slobodníkem, kolik že má vlastně malých motorek značky Pionýr, dlouho přemýšlel, pak začal počítat a zastavil se u čísla dvanáct. (sator)
Reklama