Afrika na Pionieri

Nebýt malárie a starého vysloužilého děduly, co se stará o děti a studoval v Británii, byl by to takový průměr, na který se díky skvělé mobilní kameře dobře kouká. malárie ale byla dost drsnou sondou do Afrického zdravotnictví. Závěr, který patřil zmíněnému dědulovi byl zase dost emotivní sondou do hlubin lidského patriotismu. (07.07.2021)

Jestli v trabantích filmech a seriálech někdo svým charismatem dokázal zastínit Dana Přibáně, byl to Marek Slobodník. Je tak celkem pochopitelné, že hlavní hvězdou spin-offu dokumentů se žlutým cirkusem je právě bezstarostný jezdec z Banské Bystrice. Film by se v podstatě obešel bez dalších cestovatelů (vyjma kameramana), kteří Slobodníka. Jejich přítomnost hlavně zvyšuje pravděpodobnost, že někoho zradí technika nebo zdraví (to první se děje neustále, to druhé hlavně v nečekaně dramatické poslední třetině). V paměti mi vzhledem k zaměření pozornosti primárně na Slobodníka, který je nejen vedoucím výpravy, ale také režisérem a scenáristou, neutkvěl nikdo další. Nijak to ale nebrání užít si profesionálně zpracovaný cestopis s přiměřenou délkou, svižným spádem a profi kamerou, která čtveřici, příp. pětici chlapů na motorkách snímá z tolika různých úhlů, že se navzdory podobnému prostředí nikdy nedostavuje pocit již viděného (záběry z dronu nejsou otravně nadužívané, jak je tomu v jiných podobných filmech). Hudba byla na oproti tomu můj vkus příliš „typicky africká“ a během některých záběrů ze slumů tón vyprávění přibližovala sociálnímu kýči. Po většinu cesty z Banské Bystrice ke Střelkovému mysu si ale film i díky odlehčenému komentáři udržuje švih a nadhled a dokonce bych řekl, že drží pohromadě líp (a má lepší rytmus) než poslední celovečerní trabantí jízda. O Africe se sice moc nedozvíte, ale edukace diváků myslím ani nebyla záměrem. Hlavní je užít si jízdu a pocit svobody, který film nabízí. Ideální materiál, pokud teď máte chuť někam vyrazit. 75% (29.03.2020)

Nádherná reklama na svobodu organizována Marekem s příznačným příjmením a partou jeho sympatických pankáčů. Tam, kde se z trabantů v posledních letech stala vysoce organizovaná záležitost s přesnými termíny a otravnými cestujícími spěchajícími, aby stihli být u porodu, protože bez jejich účasti se škvrně nenarodí, tak tam pionýři zaujmou svojí svobodou a nesvázanýma rukama. Z tohoto úhlu pohledu je to tedy rozhodně lepší než žlutý cirkus. Dalším skvělým rozhodnutím byla zvolená destinace. Afrika bude vždycky naprosto jednoznačně nejzajímavější destinací. Je tam tolik nevyzpytatelností a nebezpečí, že žádný jiný kontinent tomu nemůže konkurovat. Jsou to velcí frajeři, že si na něco takového troufli. Záběry jsou opravdu delikátní a jako dokument o Africe to má prostě úplně všechno a kluci zachytili černý kontinent v plné komplexnosti. Nesmírně sympatický mi byl všudepřítomný humor i naprosto dokonale svobodný přístup zúčastněných. Úplně na vás dýchla ta nádherná atmosféra z toho sálající. Přesto je všechno oblečeno do naprosto profesionálního kabátu a ani po technické stránce si netroufnu mít výtky. Nejsilnějším momentem pro mě osobně ovšem byla vsuvka s malárií a nezištná pomoc tonoucím od portugalského páru. Tam se přiznám, že mi i slzička ukápla (přestože jsem tvrdý borec), když jsem viděl, jak vypadají poslední zbytky andělů současnosti. Moc rád uvidím další výpravu v této sestavě, protože to je prostě naprostý strop cestovatelských dokumentů. Přesně o tomhle to celé je. Ta vášeň Mareka a spol je úplně inspirativní a vtahující. (12.04.2020)

Tak jestli sem dával těm posledním Trabantům 5 hvězdiček, tak fichtlům bych musel dát 7... Tohle se vážně povedlo. Je krásně vidět, jak si kluci dali práci i menším scénářem, kterej tomu však dal ty správný koule. Výběr hudby je taky o poznání chytlavější a údernější než v trabantech. Taky mi přijde taková srandovnější posádka, která to sice má celkem dost naplánovaný, ale i je tam dost punku. Nejvíc si budu pamatovat Africký gheto, kam se šli podívat, z toho jak ti "lidi" dejchaj z petky asi naftu a sou uplně mimo a pak závěrečná malárie. Nejdříf sem si myslel, že si dělaj kucí prdel, ale bylo vidět, že jim šlo o život. Oproti trfabantům je tady i mnohem důkladnější kamera, která se nebojí točit i fakt krutý věci. No a záběry z drona a do toho ta podmanivá africká hudba... Z toho sem si málem cvrknul. Fakt zatím nejlepší road dokumentofilm, kterej sem viděl - BRAVÓÓÓÓ!!!! (21.04.2020)

Já jim tu pětku musím nadělit. Skupina skvelých kamarátov v čele s největším pohodářem pod sluncem Markem Slobodníkem se rozhodnou po zkušenostech z trabantů udělat vlastní povoz na 50letých strojích a přejet Afriku!! Zhola bláznoství? Pro tyhle ne! 200km kde nič tu nič, klíd on ten benzín někde stejně bude. Přes vyprahlé pouště do nejzapadlejších vesniček, deštivých, blátivých cest, přes vyfetlé ghetto v Nairobi až na Strelkový mys. Se Slobodníkem zamává až nechtěná malárie a druhej Marek ´´jukebox on the feet´´ by snad roztancoval i Boko Haram..nechápu, ale fandím. :) 85% (31.01.2022)