V pasti - Série 1

Doposud největší islandská produkce v podobě kriminálky Trapped se určitě může chlubit vysokou kvalitou a drží tak krok s nejlepšími kriminálkami svých severských bratříčků. Výhodou je jistě i prostředí a atmosféra islandského fjordu, která zároveň přináší originalitu do jinak stereotypních severských kriminálek. Velkou výtku mám ale ke scénáři, kde je pár věcí nedotažených do konce. Spojnice mezi dějem totiž občas nejsou spojené logickými souvislostmi či kriminálním vyšetřováním, nýbrž prachsprostou náhodou, což považuji za obyčejný "lazy writting". Druhá série ale mě ale určitě nemine a se seriálem vydržím i nadále. (18.10.2018)

Musím povedať, že toto bolo jedno z najlepších krimi, čo som mal možnosť vidieť. V momente ako sa to celé rozbehne to má vynikajúcu mrazivú atmosféru a chcel som vedieť, kam sa to bude posúvať. A čím to ide ďalej, tým je to efektnejšie, silnejšie a desivejšie. Lebo postupne sa to začne prepájať a vyvrcholenie je nakoniec niečo úplne iné, než som čakal. Lebo to čo sa môže zdať ako jednoznačné, je nakoniec niečo prekvapivé. A mnohé postavy spoznávame postupne, dozvedáme sa len náznaky a priznám sa, že som nemal absolútne tušenia, ako to celé nakoniec vypáli. Veľmi dobre napísané, veľmi dobre zahrané a plus skvelá atmosféra. Doporučujem vidieť a som zvedavý, aká bude ďalšia séria. Hodnotenie: A+ (18.02.2018)

“..a takové to bylo ospalé městečko.” První řadu seriálu z Islandu bych ohodnotil snad jen několika slovy. Pomalá, utahaná, zajímavá a návyková. Nebylo to špatné. Celkově spíš jen asi tři a půl hvězdy, ale docela mě to zabavilo a detektivky mám rád. Stejně jako dobrosrdečné melancholicky zadumané vyšetřovatele s chladnou hlavou. 70% (17.11.2020)

Muzika může být skvělá, výprava může být s kamerou a sceneriemi dokonalá a skvěle atmosférická. Můžete mít hodně. Ale pokud nemáte jednoduše příběh, tak se moc daleko nedostanete. Není to tak nějak všechno. Kdybych se chtěl dívat na hezkou přírodu zapnu si novější Zázračnou planetu. Jakoby samozřejmě, on zde příběh byl. Ale pro mne to spíše bylo plácání se od ničeho k dalšímu ničemu, co pro mne vedlo k jednomu z nejzdlouhavějších zážitků mezi seriály za poslední dobu. Už první díl mne nijak neoslovil a poté, když se příběh ani nijak nikam nedostával, tak mi bylo jasné, že skákat radostí asi nebudu. Ať už za tím můžou stát jakákoliv jména, tak i přesto mi stále připadá, že jakákoliv produkce z Islandu je pro mne kupodivu fatální. A to v tom smyslu, že mi to nepřináší žádný zážitek ani zdaleka. Spíše bych to nazval otravnou a brutální nudou. Zde zcela jasně promlouvá subjektivita, jak jinak, jako vždycky. Ale nic to nemění na faktu, že pro mne tato událost byla politováníhodná. Druhá série je odložena s tím, že není na Netflixu. Až bude... dám tomu novou a druhou šanci. Ale nevstupuji do toho s nadšením. Spíše s odporem, že i Georg Simon Ohm se obrací v hrobě. (12.08.2019)

Viděl jsem v poslední době tolik vynikajících seriálů, že se mi V pasti zdál po většinu času jen a pouze solidní. Problém bych viděl v zadání. Kdyby si od začátku řekli, že udělají místo deseti dílů šest, zbavili by to vaty, za kterou jsem tomu chtěl sebrat ne jednu, ale rovnou dvě hvězdy. Dějové odbočky typu lavina, ztracený Maggi a koneckonců i pašování mladých černošek neměly jinou funkci, než to trochu natáhnout. Poslední dva díly mě bavily, líbilo se mi, jak se jim to všechno dařilo postupně rozkrývat a pojmenovávat, ale nebyl jsem do toho nikdy úplně vtaženej, nikdy mě to úplně nechytlo a mám to pocitově za 70 procent. (15.11.2020)