Černý narcis

Sánka dole. To, že od Powella s Pressburgerom môžem očakávať vizuálny skvost mi bolo jasné už z ich predchádzajúcich prác. Ale, že sa im podarí ma zmiasť aj emočne, tak to som nečakal. Majstrovské dielo plné prekrásnych obrazov, potláčaných (ale o to intenzívnejších) emócií a silnej symboliky. A keď sa to v poslednom akte prehodí do psychohororu, tak je to ešte lepšie. Po remeselnej a technickej stránke jeden z najlepších filmov (nielen) svojej éry, ktorý je myšlienkovo inšpiratívny a príbehovo strhujúci dodnes. 10/10 (07.11.2020)

Výprava je opäť, ako sme u dua P+P zvyknutí, majestátna a vynaliezavá. Niektoré zábery berú dych, predovšetkým ten pohľad, ktorý vidíte na plagáte a zopakuje sa vo filme viac krát. Možno je Black narcissus scenáristicky najvyspelejším dielom tohto dua a najmenej naivným, aspoň z toho, čo som videl, napriek tomu mi film príliš nesadol. Pôsobil dlhším dojmom, aj o hodinu dlhší Plukovník Blimp mi ubehol rýchlejšie a v spoločnosti hysterických jebtišiek som sa necítil tak dobre, ako by som sa v tom "hrade" na vrchole Himalájí cítil bez nich. Čakal som obšírnejšie ukončenie línie s Jean Simmons a k tým šortkám len toľko, že Deana tento rok prekonal Wawrinka so svojimi oranžovými šortkami na French open. Ale nečudujem sa, že sa z takto oblečeného chlapa tie ženské zbláznili. (08.11.2015)

Ta kamera! Místy svou malebností a nádherou ty obrazy tlačí hranici kýče, ale skvěle to pasuje k ději, jehož hlavním motivem je nekonečné potlačování emocí, pudů a prostě sebe sama. Kdyby to bylo jen o trochu míň doslovné a polopatické, bylo by to špičkové. Ale nakonec je to jedno, protože i kdybych se měl jen kochat těmi úchvatnými záběry, budu spokojený. Nedivím se, že samotná firma Technicolor považovala tenhle film za nejlepší užití jejích barev - osobně nejsem největší fanoušek Technicoloru, ale tady je rozhodně dechberoucí a nevím teď z hlavy, kdy by se mi tak moc líbil. (I když taky nutno podotknout, že ne každý technicolorový film prošel tak kvalitní restaurací.) (15.07.2017)

Pár úprav a byl by z toho absolutně strhující film. Pressburger, Powell a Cardiff ukazují fantastické výtvarné cítění. Bohužel nerozumím pojetí postavy pana Deana, která svojí šílenou vizáží a podivným chováním narušuje jinak ucelenou atmosféru a sevřenost snímku. Naopak, linie "jeptišky jsou v klášteře na místě s podivnou atmosférou a začně jim z toho mrdat v hlavě" je v kombinaci s vizuálním pojetím naprosto omamná. Skvělý film, který ale mohl být naprosto jedinečný. 8/10 (28.01.2020)

Melodrama jako fík! Někomu mohou být přehnaná gesta, dramatická hudba a prostředí namalovaných Himálají protivné, ale mě zaujala ona pověstná eroticky dusná atmosféra, v roce 1947 jistě přelomová. Neustálý vítr vzdouvající jeptiškám sukně, monotónní, hypnotizující víření bubnů, svatý muž, jenž vše beze slova pozoruje... A skupina jeptišek, které pomalu upadají do šílenství a budou muset svést boj o svoji víru. Dnes možná trošičku vyčpělý, přesto však velmi precizní a zajímavý film. (13.08.2015)