Nebeští jezdci

Či si pozriete tento film alebo novší Tmavomodrý svet, tak to je podľa mňa jedno, aj keď novší mi prišiel emočnejší. Tu mi nesedela hudba k mnohým scénkam, navyše postavy a príbeh nie sú silné stránky tohto filmu. Reálne vyznenie však hovoria zas pre tento film, čiže kto čo už bude chcieť, to si vyberie. Veľmi tu zažiarila Jana Nováková, je to veľmi smutné, že československý film prišiel o takú osobu v tak mladom veku, navyše tak krásnu, škoda. Trocha som prekvapený, že nešlo o prevažne britský film, no to asi kvôli takzvanej Pražskej jari, ktorá dovolila aj vzniku takto zaujímavého diela, každopádne ho zas netreba preceňovať, ani akcie tu zas veľa nebolo, čo by človek trocha očakával od vojnového filmu, každopádne nebolo to zlé. (17.02.2014)

Další z vrcholů filmové vlny šedesátých let si všímá zapovězeného tématu - západní armády a její nejvýraznější jednotky - letců. Ve své době šlo o průlomový čin a o prolomení mnohaletého tabu. Skutečnost, že šlo i o jiná hrdinství než o ta ze Svobodovy plakátové knihy Z BUZULUKU DO PRAHY, byla tehdy pro společnost objevná. Další konstatovaný rys - věcnost a střízlivost líčení bojového i specifického civilního života našich letců během druhé světové války - zapůsobila jako další novum knihy. Po poúnorové záplavě patetických propagandistických děl sovětského střihu se objevilo dílo, jdoucí téměř programově opačným směrem ze zcela odlišných východisek. Tehdy to znamenalo mnoho. Prakticky vše. Pokud bychom měli hledat pro JEZDCE v naší kinematografii ústrojná srovnání, platí, že je rozhodně jen obtížně lze srovnávat se svěrákovským TMAVOMDRÝM SVĚTEM. Mnohem víc společných rysů najdeme např. s filmy jako SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, rovněž usilujícími záměrně o odpatetizovaný pohled a spravedlivé vyrovnání s nesnadnou érou německé nacistické okupace. Tváře Pražského jara byly různorodě rozmanité. Rozhodně ne vnitrokomunistické. Převážně občanské. A otevíraly dveře a okna. Do všech stran. Aby tu znovu proudil volný a čerstvý vzduch. Volný a čerstvý "frišný" vzduch vane jak z díla tehdy 45letého Richarda Husmanna (občanského jméno scénáristy Filipa Jánského), tak z odkazu, který po sobě zanechali nejen tito naši národní hrdinové. (23.09.2007)

Plně souhlasím s dalšími tříhvězdovými hodnotiteli, uživateli Webb a Djkoma. Oba naprosto přesně vystihli moje pocity. Přes krásné a zajímavé téma mě Nebeští jezdci nechali naprosto chladným. Nevytvořil jsem si žádnej vztah k postavám (jenom ten Hrzán mi byl docela sympatickej) a všechno se odehrává strašně ve zkratce, chybí nějaký silnější dramatičtější příběh a to zajímavý, co se tam stalo bylo podáno tak nezajímavě. Film mnou zkrátka prošel a nezanechal žádný dojem a to je pro mě ještě horší než když mě brutálně znudíl. (11.08.2009)

Už sugestivní začátek na hřbitově ukazuje, že nepůjde o jen tak ledajakou válečnou podívanou! Ne, půjde totiž o Nebeské jezdce, jeden z nejlepších flmů českovenské kinematografie! Jiří Hrzán, kterého tak nemám rád, ukázal, že hrát umí výborně a přepínat mezi vážnými a vtipnými scénami mu jde na jedničku. Tohle střídání mi nepříjde vůbec samoúčelné a ani nic podobného. (03.01.2009)

Neokázalý komorní, ale nesmírně silný film, který vznik v jediném kratičkém období kdy to bylo možné. Člověk přitom žasne nad tím, s jakým minimem prostředků film vznikal, aniž by to na něm bylo výrazněji poznat... Ano, samozřejmě v něm chybí souboje a na dnešní dobu je skutečně velmi málo akční... To je jistě daň právě tomu, že filmaři měli k dispozici jen několik málo letadel a navrch interiér letadla postavený v ateliéru na Barrandově. Toť vše, nepočítám-li navíc výběr autentických dobových filmových materiálů, které jsou do filmu také zařazeny. Na druhou stranu, právě díky tomu, že film neoslňuje souboji či akčními scénami je jeho výpověď tak koncentrovaná, opravdová a silná. Nelíčí jenom pohledné hrdinství, nelakuje na růžovo, neuhýbá před smrtí, strachem, bolestí... Jeho shlédnutí se podobá návštěvě toho vojenského hřbitova v úvodu filmu. Sluší se tiše smeknout... (22.08.2008)