Takí sme boli

O tom, že protiklady se přitahují, ale společný život pro ně bývá někdy HODNĚ obtížný, zvláště když se hluboce oddaný a horoucí vztah stane maličko jednostrannou a vynucenou záležitostí ... Podmanivý příběh veliké lásky v těch napůl zapomenutých časech plných nostalgie, kdy válku světovou nenápadně vystřídala válka studená - i Státy měly svá "padesátá léta". (13.10.2010)

Nádherný, dojemný a hluboký film s úžasnou hudbou. Obrovský díl na tom, jak skvělý tenhle film je, mají Redford a Streisand, kterým to mezi sebou výborně funguje a jejichž výkon je absolutně strhující a fenomenální a... No, nemám pro tenhle film vůbec nic než superlativy. Ale rozhodně vnímám, že to není snímek vhodný pro každého, jeho síla nespočívá v pompéznosti a velkých zvratech a někomu asi může připadat nudný. Pro mě je jeho síla právě v jeho komornosti, intimnosti a emocích projevovaných ne s tragickou dramatičností, ale přirozeně a nesmírně niterně. Opravdu mě už hodně dlouho nic takhle nedostalo - po všech stránkách. Tohle je úplně něco jiného, než co jsem dosud viděla. Tohle není hezký romantický film, kterých je plno, u kterých si popláčete, vypnete telku a jdete spát, tohle je absolutní top, tohle je život. (21.05.2017)

Takové mrhání skvělými herci, skvělou režií a kamerou by mělo být trestné. "The Way We Were" je skvostně natočený film na hliněných nohách jednoho z nejhorších scénářů, jaké jsem kdy viděl - a to i v retardované kategorii romantických dramat (!). Dialogy místy připomínají ságu "Soumrak", mnoho scén je bezúčelných, nic nevysvětluje, nikam neposouvá děj, nejitří emoce. Příšerné jsou taky ústřední postavy - idealizovaný árijský übermensch, spanilý atlet-literát a děvkař versus uječená, vztahovačná a citově nevyrovnaná komunistická aktivistka. Nechápu, jak tahle kombinace mohla fungovat v 70tých letech, ale vím, že dnes je už těžce mimo mísu. Naprostá ztráta času. (10.03.2013)

Nádherná milostná romance. Spousta dobrých herců, dokonce i Streisandová, kterou oceňuji především jako zpěvačku, podala úžasný výkon (teď možná pár lidí naštvu, ale v té scéně v té budově, kde se schovali po útoku demonstrantů, se přiblížila Meryl Streepové v loňském Mandžuském kandidátovi). Sydney Pollack je pan režisér. Dvě lehké výtky: 1) některé dialogy bych lehce zkrátil, 2) Redford vypadal v průběhu let na rozdíl od Barbry pořád stejně. I tak ale jasných pět! (27.06.2005)

Protiklady se přitahují, ale jen do určité míry. Co se může zdát na první pohled atraktivní, při dlouhodobějším pohledu z blízka už nemusí být lesklé a přitažlivé. Idealismus proti realismu, to je oč tu běží. Na tomto snímku mě oslovilo především dobové vykreslení amerických nálad, které sice zcela nekoresponduje s mou vlastní představou, ovšem i přes to je toto podání velmi zajímavé. Škoda, že se Pollack trošku více neopřel do vykreslení éry mccarthismu - honu na čarodejnice - v druhé polovině 40s a následně v 50s letech. To by atmosféru ještě více vyšperkovalo. Nicméně i tak je zajímavé sledovat osud dvou dosti rozdílných lidí, které to k sobě táhne, ačkoliv mají naprosto rozdílný pohled na svět. Redford je zde jak ze škatulky, neuvěřitelně elegantní a inteligentní muž, oproti němu Streisand je zde neskutečně energická, sečtělá a snaživá. Pravdou je, že bez těchto dvou hereckých hvězd své doby, by film asi malinko pokulhával, protože v některých momentech vskutku ztrácí tempo a dech. Zachraňuje to pak především Streisand svým neskutečně bezprostředním herectvím, které je plné emocí. Celkově příjemná podívaná, ze které mi zůstane v hlavě minimálně titulní píseň "The Way We Were" a plamenný projev horlivé komunistické aktivistky v podání B. Streisand. 7/10! (14.10.2011)