Spomienky z Afriky

Myslím, že možností, jak se kochat Afrikou, existuje víc - a zajímavějších. Zajímavé.. občas prostě narazím na film, kterému technicky nemůžu nic vytknout (od režie přes kameru až po hudbu či herecké výkony), a přesto mě nezaujme. Out of Africa je přesně takový případ. Dá se říci, že Akademie udělila Oscary právem, přesto mám pocit, že mě snímek jaksi minul. Ano, byly v něm nádherné momenty. Ano, Streep i Redford předvedli skvělé herectví. Ale celkově mě to bohužel občas nudilo. Trochu kratší délka by možná neuškodila.. tedy alespoň mně to tak přišlo. (05.12.2012)

Film uhrančivý jako oči mamby, vznešený jako lví krok, mrazivý jako sněhy Kilimandžára, palčivý jako polední slunce nad savanou a nezapomenutelný jako Afrika sama. Snad i proto pro mě temný kontinent zůstává hlavním hrdinou snímku a snad i proto, že je kolébkou lidstva, mám po každém absolvování Vzpomínek pocit, že se vracím domů. Čímž nechci ani v nejmenším umenšovat zásluhy tvůrčího týmu, protože jak by člověk absolvoval takovou cestu, byť se jedná o cestu domů, bez průvodců? A kdo by mohl být spolehlivějšími a sympatičtějšími průvodci než ústřední duo, Sydney Pollack a John Barry, kteří vás bez nejmenšího úsilí donutí, abyste tu cestu prožili i za ně? Jsou věci, které nepomíjejí, a já teď pro tuto chvíli nechám za sebe mluvit člověka, kterého si nesmírně vážím, vědce a ochránce přírody Bernharda Grzimka, který také patří mezi mnohé, kterým se stala Afrika osudovou: "Za padesát let se již nikdo nebude zajímat o výsledek konferencí, které dnes zaplňují titulky novin. Ale vyjde-li v červenavém úsvitu z houštiny lev a dunivě zařve, i za padesát let se lidem sevře srdce. Bez ohledu na to, zda budou mluvit anglicky, svahilsky nebo německy. A budou stát oněmělí a hledat ruku souseda, spatří-li poprvé v životě, jak dvacet tisíc zeber táhne nekonečnou stepí." Myslím na tato slova a vše skryté za nimi, když se dívám, jak se letadlo s Dennisem a Karen vznáší nad pláněmi s uhánějícími pakoni a uprostřed hejna plameňáků, připomínajícího oživlý úsvit. Myslím na to, že láska a život bohužel nepatří mezi věci, které nepomíjejí, ale i za padesát let bude někomu dalšímu bušit srdce jako zvon, až bude stát vedle toho, komu to srdce věnoval. A myslím na to, že vzpomínky nepominou nikdy - zvlášť tak napsané, jak to uměla Karen Blixenová, a tak natočené, jak to umí Sydney Pollack. (07.05.2008)

Boží!! Na tenhle film můžu koukat od rána do večera.Je to sice (vpodstatě) sladkobolná melodramatická romance, což je zrovna žánr, který moc nemusím, ovšem je to absolutní a dosud nepřekonaná špička této kategorie. Sydney Pollack u mě tímhle filmem náramně stoupl na ceně a zapsal se zřejmě mezi ty nesmrtelné režiséry, o nichž se bude mluvit ještě za několik desítek let. Absolutně famózní je i soundtrack s hudbou Johna Barryho, jehož ústřední melodii může každý slýchat často v televizní reklamě na Mattoni (ne v té, že Mattoni už není, ale v té druhé). Celkový dojem z filmu se ani nedá popsat slovy, to se prostě musí vidět a naplno prožít a procítit. (13.11.2002)

Vzpomínky na Afriku je jeden z těch filmů, které se snad ani nedají hodnotit špatně. I když mě osobně třeba nijak neuchvátil a s jeho pozvolným tempem jsem se seznamoval docela dlouho, příběh o lásce měl přesto své kouzlo a dokoukal jsem ho naprosto bez problémů. Navíc s takovými herci jako je Streepová a Redford, s harmonickou a přesnou režií Sydney Pollacka a s úchvatným a romantickým prostředím Afriky všechno vyzní tak nějak opravdověji, láskyplněji a smutněji.. 80% (13.03.2012)

Sydney Pollack bol vynikajúci režisér, len žiaľ čo sa mojej osoby týka, námet jeho filmov spolu so scenárom ma nie vždy dokážu chytiť za srdce. Ak mám byť úprimný, iba zriedka ma niečo v jeho podaní nadchne. Z časti to platí aj v tomto prípade, aj keď to nebolo povedzme také zlé ako jeho Tlmočníčka alebo Tootsie, no vzhľadom na tie ohlasy som čakal viac. Samotný životopisný príbeh Karen Blixenovej síce obsahuje zaujímavé momenty, no väčšinu času som pri ňom cítil mrle v zadku. Jediné pozitívum bola krásna výprava, prostredie a tie levy (škoda, že ich nebolo viac). Necítil som z toho takmer žiadne dobrodružstvo, iba náznaky romantiky, ktorá ma ale tiež nejak výrazne za srdce nechytila. To najlepšie na snímku, rovnako ako i v iných filmoch od Pollacka, bolo herecké osadenstvo, ktoré sa tu zišlo naozaj v silnej zostave. Na slabší nadpriemer to preto stačí. 70/100 (20.03.2018)