Spomienky z Afriky

Příběh o lásce, natočen v africké přírodě fantastickou kamerou a podbarven krásnou hudbou Johna Barryho, který se zde stejně jako v Tanci s vlky vyznamenal. Každý záběr z přírody je jako nádherný obraz namalovaný tím nejlepším malířem, režie pana Pollacka je prvotřídní a o hereckých výkonech dvou hlavních protagonistů se netřeba rozepisovat, to je tradiční nadstandard. Ve filmu je spousta krásných scén, které na diváka udělají dojem, ale kdybych měl vybrat jednu, tak tu, kdy Robert Redford jako pilot pozve Meryl na výlet letadlem a ukáže jí Afriku z ptačí perspektivy takovým způsobem, že to bere dech. Do toho všeho zní ta krásná Barryho hudba a mně přeběhl mráz po zádech - tak mě ta scéna dostala. Navíc se dostaví i trocha příjemného humoru. (27.09.2010)

"Dúfam, že tu budete šťastná. Ja som bola." Parafráza, ktorá mi ostala v mysli. Lebo čo je obdivuhodnejšie ako byť šťastný navzdory svetu, osudu, životu, prírode ... čomukoľvek. A to sú spomienky na Afriku. Kus života, lásky, odhodlania, boja a sily vydržať. Iba mi to pripomenulo, ako nám dnes tá chuť byť šťastný navzdory chýba. A čakám, verím, že to v sebe nájdem. (09.04.2012)

Jak český překlad názvu napovídá, jedná se o vzpomínky, tedy o zachycení životních osudů několika postav a ne o ucelený dramatický celek. To však vůbec není ke škodě, protože Vzpomínky na Afirku jsou velice příjemnou a milou záležitostí. Sydney Pollack vytvořil pro filmové plátno Afriku doby, kdy byla ještě panenská, nezkažená a nedotčená genocidami, hladomorem, válkami o nerostné bohatství a tím vším, kvůli čemu ji už dnes nelze považovat za romantické místo. Dokázal skvěle zachytit ducha doby, ve které ještě mohlo být pro bohatšího evropana krásné, zde žít a podařilo se mu to tak dobře, že snad každý musí závidět lety dvojplošníkem nad nedotčenou krajinou. Výraznou složkou jsou také zajímavé diskuze o smyslech vztahů, o tenké hranici mezi nezávislostí a sobectvím, které však nic neřeší a vlastně ani nemohou. Vzpomínky na Afirku jsou vcelku lehkým nenáročným filmem, který ale mohutně potěší a zahřeje. (31.03.2011)

Další z řady zdlouhavých filmů, který mě moc nezaujal. Chvílemi jsem přemýšlel o větším hodnocení ale ke konci mě film přestal bavit úplně. Nejvíce se mi zde líbila výborná hudba Johna Barryho a úchvatná kamera ale co se týká filmu ,tak tam už to z mé strany bylo horší. Už příběh samotný mě moc nezaujal a i když mám rád jak Meryl Streep tak i Redforda zde mi jejich výkony nepřišly nijak strhující a jejich vztah mě nechal úplně chladným a bylo mi víceméně jedno co se s nimi stane. A to by se u takového filmu stávat nemělo. (31.08.2008)

Nikdy v dějinách kinematografie nevděčil celý kontinent, za tak mnohé, tak malé hrstce jednotlivců, jakým byli Sidney Pollack, Robert Redford či Meryl Streepová. Ač s uštěpačným nádechem kolonialismu je tento film jak nádhernou reklamou na africký kontinent, ale i plnokrevnou romantikou. Film nebes se dotýkající. PS: Beru zpět, je to úděsně koloniální, evropocentrická a bělošsky nadřazenecká agitačka. Ale ani tak si nemůžu pomoci. (23.07.2006)