Tess
Tess
Réžia:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrajú:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu Thomasa Hardyho o osude jednoduchého vidieckeho dievčaťa Tess, ktorú otec posiela na šľachtické sídlo po tom, čo sa dozvedá, že sú so šľachtickou rodinou možno príbuzensky spriaznení. Tu ju mladý šľachtic zvedie, Tess otehotnie a po smrti svojho dieťaťa odchádza pracovať na mliečnu farmu, kde sa zoznamuje so svojou životnou láskou Angelom. Angel sa však nedokáže vyrovnať s jej minulosťou a v svadobnú noc ju vyháňa. Zúfalá Tess sa vracia k svojmu šľachtickému milencovi a postupne smeruje k svojej záhube.... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (7)
Recenzie (80)
Hlavne diky Polanskimu rezii je tenhle film snesitelnej. Protoze nebudem si nic nalhavat, ve filmu jsou tak 4 silny momenty a jinak se vlastne celou dobu nic nedeje, jen sledujem, jak si Tess zije, chvily doji na farme mliko, pak zas okopava turiny a pri trihodinovy delce by to fakt bylo smrtici, ale Polanski to natocil s takovou prijemnou atmosferou, nektery zabery jsou paradni a dej, i kdyz se nic nedeje, celkem odsejpa a do toho sem tam zazni nejaka pekna melodie. Co se tyce hercu, tady ma cenu zminit jen hlavni hrdinku, pro Kinski tohle asi byla jedna z nejlepsich roli, je tady fakt desne mladicka a celou dobu, i v momentech, kdy je jakoze spokojena, se tvari desne neprijemne, chova se misty protivne, je naivni a jednoducha, az me s tim misty srala. A i kdyz spatne nehraje, zadnej velkej zazrak to neni. Skoda, ze film nemel jen dve hodiny, to bych sel na 4*, ale takle je tu misty fakt spousta zbytecnejch scen. ()
Nemohu říci, že by mě tento milostný příběh také nezasáhl, ale upřímně řečeno hned z kraje musím napsat, že čtyřdílná adaptace novější verze TV filmu Tess z D'Urbervillů z roku 1998 mělo emocionálnější grády, která jsem tak nějak více cítil. Dá se říct, že snad proto, že měla větší prostor k vyprávění a určitě lepší herce. Koneckonců i tato starší adaptace milostného příběhu z viktoriánské Anglie v podání Nastassji Kinské má slušný emoční potenciál a výborný obraz dobových reálií. Takže sečteno a podtrženo, obdivovatelé románů od Thomase Hardyho si přijdou zajisté na své. I když po tomto filmu bývá na duši nejspíše smutno. ()
Úplně jsem cítil, jak si Polanski to filmování mezi menhiry a uprostřed rurární Anglie užíval. Obrazově povedené, jenže ve své délce a výstavbě charakteristiky hlavní postavy proklaté nudné. Děj je poměrně málo rafinovaný a překvapivý obrat přijde až docela pozdě. Hrozně tu chybí erotika, což při účasti mladičké Nastassji lze považovat za smrtelný filmařský hřích. ()
Problém už bude v samotnej knihe, kde asi tiež je každý chlap hajzel. Či je to otec, farár, zamestnávateľ, bratranec, alebo manžel, dávať všetku svoju nádej na šťastie do rúk chlapov nie je nič iné, ako naivita. Taký Angel, tak tam sa musíme chytať pri jeho zásadnom rozhodnutí poriadne za hlavu. Ale v tej dobe to tak asi chlapi prežívali. No a Polanski veci myslím tiež veľmi nepomohol. Film nepôsobí nijako zvlášť osudovo, žiadna emocionálna bomba sa nekoná a navyše v poslednej tretine mi film aj napriek mohutnej dĺžke pripadal skratkovitý. Melodráma by mala z diváka vyždímať poriadne emócie, čo sa podarilo iba zčasti. ()
Galéria (78)
Zaujímavosti (8)
- Novela „Tess of D'Urberville“, kterou Polanski zfilmoval, byla poslední kniha, kterou jeho manželka, Sharon Tate, četla. Před tím, než byla (společně s jejím nenarozeným synem) ubodána, ji zanechala na stole se vzkazem, že by z ní byl skvělý film. (Yondaine)
- Polanski byl nucen celý film natočit ve Francii, neboť v Anglii by se vystavil hrozbě zatčení a vydání do USA, kde byl trestně stíhán. A tak i Stonehenge, dějiště dramatické závěrečné scény, byl pro potřeby snímku pečlivě rekonstruován ve Francii. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Film je věnován památce Polańského zavražděné manželky Sharon Tate. (Wishkah)
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (menej) (viac)