Tess
Tess
Réžia:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrajú:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu Thomasa Hardyho o osude jednoduchého vidieckeho dievčaťa Tess, ktorú otec posiela na šľachtické sídlo po tom, čo sa dozvedá, že sú so šľachtickou rodinou možno príbuzensky spriaznení. Tu ju mladý šľachtic zvedie, Tess otehotnie a po smrti svojho dieťaťa odchádza pracovať na mliečnu farmu, kde sa zoznamuje so svojou životnou láskou Angelom. Angel sa však nedokáže vyrovnať s jej minulosťou a v svadobnú noc ju vyháňa. Zúfalá Tess sa vracia k svojmu šľachtickému milencovi a postupne smeruje k svojej záhube.... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (7)
Recenzie (80)
„Nič len márnosť.“ Takýto výrok vypustila mladá Nastassja z úst a takýto pocit som mal aj ja z toho filmu. Tri hodiny úmorného zážitku, kde sa toho veľa neudeje okrem toho, že jedna fešná holka stretáva magora za magorom. Každý ju zneužije, oklame, podvedie, odhodí. Veľmi deptajúce. Film o žene, ktorá sa v živote dočkala len nespravodlivosti. A po troch hodinách stále nepríde riešenie. Hľadala lásku, našla Stonehenge a tam aj spravodlivosť. ()
Hlavne diky Polanskimu rezii je tenhle film snesitelnej. Protoze nebudem si nic nalhavat, ve filmu jsou tak 4 silny momenty a jinak se vlastne celou dobu nic nedeje, jen sledujem, jak si Tess zije, chvily doji na farme mliko, pak zas okopava turiny a pri trihodinovy delce by to fakt bylo smrtici, ale Polanski to natocil s takovou prijemnou atmosferou, nektery zabery jsou paradni a dej, i kdyz se nic nedeje, celkem odsejpa a do toho sem tam zazni nejaka pekna melodie. Co se tyce hercu, tady ma cenu zminit jen hlavni hrdinku, pro Kinski tohle asi byla jedna z nejlepsich roli, je tady fakt desne mladicka a celou dobu, i v momentech, kdy je jakoze spokojena, se tvari desne neprijemne, chova se misty protivne, je naivni a jednoducha, az me s tim misty srala. A i kdyz spatne nehraje, zadnej velkej zazrak to neni. Skoda, ze film nemel jen dve hodiny, to bych sel na 4*, ale takle je tu misty fakt spousta zbytecnejch scen. ()
Jméno Roman Polanski je všeobecně ve filmovém prostředí dobře známo. Dá se tedy očekávat, že zklamán nebude žádný filmový fanoušek, který dychtí při sledování nejenom po zábavě, ale i po něčem intelektuálně zajímavějším. V tomto ohledu není Tess zklamáním. Nemilé překvapení mi však připravila skutečnost, že snímek má přespříliš dlouhou projekční dobu, přičemž dějový spád není dostatečně naplněn. Osobně bych u tohoto snímku přivítal rychlejší vývoj děje v podstatně kratší projekční době. Snímku by to podle mého názoru přidalo na atraktivnosti. Z tohoto důvodu jsem váhal, zda mé čtyři hodnotící hvězdy nejsou až příliš. ()
nádherná filmárčina (to sa tuším tak hovorí, keď sa mi páči kamera, hudba, výprava... :) ... zo začiatku som mal problém sa na film sústrediť, pretože som si predstavoval "nepekné veci" s neuveritelne krásnou Nastassjou :) Ako čas a dej ubiehali (a čas tu plynie naozaj pokojne, kľudne), táto prvotná priam "erotická" nálada filmu sa však nadobro vytrácala, divák sa chtiac-nechtiac musí dostať do ťažkého vnútorného sveta hlavnej hrdinky a drámy jej života. Melancholická kráska, hĺbavá a vzdorovitá voči pretvárke sveta, poškvrnená obrankyňa svojich ideálov, blúdiaca v na povrchu krásnom (kamera) svete od sklamania ku sklamaniu. Polanski si vybral do hlavnej úlohy naozaj krásku na pohladanie, no táto postava bola myslím nad sily mladučkej Nastassje, aj keď sa nedá povedať, že by mi to nejak nepríjemne "bilo do očí". Film je venovaný "Sharon", čiže Polanského manželke, ktorá bola spolu so svojim nenarodeným dieťaťom v roku 1969 zavraždená fanatikmi v Polanského dome, no nechce sa mi príliš špekulovať, či Polanski kládol medzi zavraždenú (druhú) manželku Sharon a hlavnú postavu Terezu nejaký vzťah, resp. do akej miery je film previazaný s Polanského životom (film bol tak isto natočený iba rok po tom, čo bol naňho v USA vydaný zatykač za údajné zneužitie mladého dievčaťa) ..... veľmi pekný film, skvelá výprava do dedinského prostredia 19. storočia, nie až tak povrchné, ako by sa na prvý pohľad zdalo, no napriek tomu až príliš vláčne, chvíľami evokujúce výrazy ako "umenie pre umenie" alebo "vznešená, patetická nuda", a záver na môj vkus až píliš ľahko "vyšumel do prázdna" (videl som 165 min. verziu) ... vizuálne je Tess takým ženským Barry Lyndonom, no charakter postáv je presne opačný - kým Tereza je idealistická, Radmond Barry je oportunista. Spája ich však utrpenie a neslávny koniec ()
Galéria (78)
Zaujímavosti (8)
- Polanski byl nucen celý film natočit ve Francii, neboť v Anglii by se vystavil hrozbě zatčení a vydání do USA, kde byl trestně stíhán. A tak i Stonehenge, dějiště dramatické závěrečné scény, byl pro potřeby snímku pečlivě rekonstruován ve Francii. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
- Film je věnován památce Polańského zavražděné manželky Sharon Tate. (Wishkah)
- Snímek získal tři ceny americké akademie (nejlepší výprava, kamera, kostýmy). Ocenění za kameru bylo rozděleno mezi Geoffreye Unswortha, jenž zemřel v průběhu třetího natáčecího týdne, a Ghislaina Cloqueta. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (menej) (viac)