Rosemaryino dieťa

Neumím si představit, jak bych se cítil, kdybych vyfasoval opačné pohlaví, ale i tak jsem si málem okousal všechny nehty a žaludek se mezitím pokoušel o olympijský strečink. Polanski, co se týče napětí, těžce ruluje a smyčku umotanou z paranoie, strachu a bolesti stahuje pěkně pomaloučku, aby každý detail jak-se-patří vyniknul. Jen s tím závěrem nejsem vzhledem k vnitřnímu křiku "Zabij dítě... a tu bandu důchodců taky!" dvakrát kompatibilní. (19.02.2010)

Musím konstatovat, že jde o docela "hustý" film, který pomalu, postupně a nenápadně rozvíjí myšlenku příchodu Satana. Atmosféra je budována skutečně velmi dobře a herecké schopnosti zúčastněných také dávají jistotu kvalitního zážitku. Proč tedy ne 5 hvězdiček? Protože jsem četl o pár let dříve fantastickou knižní předlohu Iry Levina, a té se zkrátka tenhle snímek nemůže vyrovnat, ani kdyby chtěl. I přes své nesporné kvality. (19.08.2003)

Zpočátku výborné psychologické drama, v závěru pak jednoznačně přiznaný horror, s perfektně hustou atmosférou kultovních "satanských" filmů 60. a 70. let. Literární předlohu mám však přece jen o něco raději (a také podobný film "Omen" na mě zapůsobil víc), takže nemůžu s čistým svědomím hodnotit plným počtem. 80% (15.04.2009)

Thriller Romana Polanskiho o příchodu Satana. Celý film (vyjma posledních deseti minut) nám režisér něco naznačuje a nechává na nás, abychom si vytvořili nějaký vlastní úsudek. Je Rose blázen? Nebo jsme blázni my? Je to jen sen nebo realita? Divák je v pozoru a napnutý jako struna a čeká na závěrečné rozuzlení, které mě však poněkud zklamalo. Možná by bylo lepší, kdyby Polanski nechal konec otevřený. Každopádně jde o klasický a hlavně kvalitní snímek, který má vynikající atmosféru a v jistých scénách (například ta v telefonní budce) mi silně připomínal Hitchcocka. Herecké výkony, jak Cassavetese, tak Ruth Gordon, stály za to, ale Mia Farrow předčila všechny. Její roli matky by jí mohla závidět i Angelina Jolie. A než se nechala ostříhat, líbila se mi i jako ženská. Pěkný film, který rozhodně nezklame. (16.03.2010)

Nemohu si pomoct, ale staré horory či mysteriózní thrillery mají neskutečně silné kouzlo i v dnešní době. Rosemary má děťátko je toho zářným příkladem. Od první do poslední minuty je Polanskiho počin napínavý, nese se v nezapomenutelné atmosféře zla, ďábelské temnoty a bezvýchodnosti ze spiknutí, které se kolem hlavní hrdinky šíří jako stepní požár za horkého letního dne. K tomu si připočteme skvělé herecké výkony, prostředí a spád, který snímek nabírá, a nemusíme váhat nad plným počtem hvězdiček. Jen ten samotný závěr jsem očekával poněkud syrovější a mrazivější, avšak pointa, kterou si pro nás tvůrci připravili v posledním záběru, má také něco do sebe. (13.07.2016)