Hnus

♫ Jsem holka magor a vostrá jako břitva… ♫ Film na mě bohužel neměl zamýšlený účinek.No spíš na mě neměl téměř žádný. A to i přesto, že jsem si atmosféricky změnil barvu titulků na zelenou. Scéna s dělníkem mi připomněla film od Brazzers s Tory Lane: "Get in there you blue collar mother fuckers, you minimum wage bitches, pay your fucking taxes." (02.10.2008)

Nosiť v kabelke hlavu mŕtveho zajaca to je teda vážne HNUS a Carol by možno pomohla nejaká tabletka. Natočené to je výborne a pekne, tie zvuky a občasná muzika urobia tiež značnú časť roboty. Catherine mi ale vôbec nesadla, aj napriek tomu, že v niektorých scénach bola dobrá. Nočnú košeľu mala ale nádhernú. (14.01.2016)

Vedle tohoto filmu jsou Hitchockovi horory (viděl jsem Psycho a Ptáky) jen povrchními kuriozitami ze sekce "pro pamětníky", jakkoli dobově mistrovskými. Jak geniálně a působivě spojuje Polanski extrémní napětí, hrůzno, vyšinutost a náhled do freudovských hlubin jisté osoby! Jak provokuje svou hrdinku. Proč je její odpor tak chorobně vybičován? Ten film mohl stejně dobře skončit nějakou její sexuální orgií a bylo by to zrovna tak uvěřitelné. Podobně jako v Herzově Spalovači mrtvol (aniž bych oba filmy připodobňoval v jiných aspektech) v Repulsion nelze rozeznat hranici mezi "normálností" a "šílenstvím". V obou těchto filmech je to právě nenápadná spirála "monoaspektuální" vyšinutosti, vedoucí do naprosté katastrofy, která nám nedovoluje říci si "ještě že jsem normální". Nejde o to, že navenek není nic poznat. Jde o to, jestli "normálnost" není vždy už potenciálním šílenstvím, jestli šílenství není něčím normálním. Na tom nic nemění, že si Polanski vybírá zcela určitou diagnostikovatelnou patologičnost. Co se v hrdince a hrdince děje, to se děje naprosto normálně, to jsou jen určité aspekty dobově možného způsobu prožívání, jen "poněkud" vyšinuté přes míru. Myslím, že k interpretaci Carol, stejně jako Kopfrkingla, by se dal napsat dosti dlouhý esej a přesto by ani v jednom případě nebylo možno provést jednoznačný závěr. A jak technicky, obrazově, zkrátka "filmařsky" Polanski svou látku podává - ukazuje se jako skutečný mistr. Doporučuji druhý odstavec zdejšího "oficiálního textu distributora", který říká to, co mně se nedaří artikulovat. (05.06.2011)

Polanski má opět problémy s bydlením. Hnus je v rozcvička před Nájemníkem a Rosemary. V mnohém možná nedotaženější, nicméně syrovější a drsně neupravená. Znovu funguje pohled na stupňující paranoiu jedné osoby s jinou příčinou a jinými následky. Funguje to, ale i já jsem v následovnících našel více emocí. Sám sobě se divím, že pro mne nebyl spíše ten syrový kousek. (09.06.2014)

Vskutku mistrovský sugestivní halucinogen v téměř hororové studii ženské úzkosti. Samotný úvod v detailu Carolininy oční panenky je originální podobně jako třeba u Hitchova Vertiga s rotujícími spirálami..V hlavní roli psychicky labilní, šílená a osamělá paranoička ale jinak vynikající a hlavně krásná Catherine Deneuve, její ponurý byt který obývá společně se svou sestrou Helen (Yvonne Furneaux) obě jak už to bývá naprosto povahě rozdílné..Ten konec filmu kdy divák vidí Carol na konci duševních a tělesných sil totálně paralyzovanou je vážně hodně silný..Člověk-divák mezitím nerozeznává vůbec nic, skoro se neorientuje ale co se týká pořádných šoků tak ty tu dostává hojně..Kontrasty světel a stínů, akustické šoky, scény téměř beze zvuku, šoky vizuální-telefon, zvonek atd. Vyzdvihl bych především bravurní kameru šikovně vedenou na hlavní hrdinku (která diváka vztahuje přímo do pokřivené mysli mladé dívky) tak aby i nám tedy divákovi přinášela svůj hnus a samotu...Nechtěl bych pracovat a nebo se setkat s takovýma to lidmi a co jich v naší společnosti je, je to choroba...Komentář zde jako 9. v pořadí. (09.05.2006)