Hnus

Ačkoli tento první zástupce „Apartment Trilogy“ mistra Polanského je téměř padesát let!!! starý, tak datum výroby zde rozhodně neubírá na jeho intenzitě, ba naopak. Srovnávat Repulsion se současnými horory či psychothrillery nejspíš není na místě, proto si vystačím s tvrzením, že Roman Polanski se svým specifickým minimalistickým přístupem opět dokázal z dané látky vykřesat téměř maximum. Catherine Deneuve se do své role paranoidní schizofreničky vžila dokonale a ztotožnění se s její postavou je nutným předpokladem výsledného „potěšení“ z celého snímku:)) Ještě stojí za zmínku skutečnost, že místo pitvání a hledání příčin (samozřejmě, že odloučení od sestry a frigidita jsou zjevnými příčinami, ale toto zde není dále příliš rozvedeno) toho, co se děje hlavní postavě, se Polanski zaměřuje spíše na samotnou „akci“ a jak je ostatně jeho zvykem, na budování paranoidní atmosféry, kdy skutečně začnete pochybovat, co je ještě paranoia a co se opravdu reálně děje. Nemůžu jednoznačně říct, který z těch tří filmů (Nájemník, Rosemary má děťátko, Hnus) je nejděsivější či nejintenzivnější, ale ve všech případech se jedná o velice kvalitní díla, která pečlivým budováním hutné atmosféry dostanou diváka tam, kam chtějí. Sugestivní, HNUSné a působivé. (25.10.2012)

Polanski a jeho maximalizácia minima. Látka, z ktorej by za iných podmienok a z iného uhla pohľadu nezostalo nič, len celoluidová hatlanina. Polanski nám predstavuje príbeh, ktorého účelom je silné znepokojenie a rozrušenie, ktoré príde ku koncu, po pomalom, no skvele naštartovanom rozjazde s ladením obyčajnej drámy. Látka, ktorá diváka nevydesí nezmyselnými a často neúčinnými ľakačkami dnešnej doby, či brutálnymi explotation zábermi, ale udrie vždy presne tam, kde to dokážu len tí ozajstní majstri napätia. Len škoda, že si tak kvalitný námet nenechal na neskôr, keď mohlo byť spracovanie ešte kvalitnejšie. Hercov sa to však netýka. 80%. (30.10.2008)

Místy neskutečně dusné, tíživé a sugestivní. Trik přenést do zpočátku racionálně fungujícího světa výlevy choré mysli hlavní hrdinky funguje výborně a vytváří podobnou ničivou nejistotu jako Kubrickovo Osvícení. Nicméně občasné skluzy k samoúčelnosti a dojem přehnanosti trochu umenšují dopad komorního horroru. Za vynikající bych označil souhru vizuálu se zvukovou stopou a především herecký výkon Catherine Deneuve, jejíž skelný výraz je snad tím nejděsivnější, co Hnus nabízí. Každopádně se ze strany Polanského jedná o velmi zdařilý pokus propojit psychologický film s horrorovým úděsem. (08.09.2008)

Hnus bol hnus.Aj takto jednoducho by sa dal hodnotiť tento film. Áno, v období vzniku ešte psychologický horor bol dalo by sa povedať v plienkach a preto by sa dala vychváliť atmosféra filmu, odohrávajúca sa takmer výlučne v jednom byte a takmer iba s jednou postavou, čiernobiele spracovanie filmu či pomerne dobre pasáže bez zvuku pri ktorých si Carol predstavovala znásilnenie. Ale ťažkopádny úvod, ale najmä nezmyselné prestrihy na hudobníkov či to,že záverečný príchod Helen s Michaelom a hordou zvedavcov narušil celkovú atmosféru filmu a Hnusu vyššie hodnotenie z mojej strany neprinieslo. Nehovoriac o fakte, že sa človek bojí otvoriť konzervu aby ho nejaký tupec nezačal zaťažovať pochodmi za slušné Slovensko a tak mu už ani televízia neprinesie taký zážitok, aký by možno za iných okolností mohol tento film ponúknuť. Škoda, sotva 45%. (17.03.2018)

Polanského minimalistická štúdia postupného rozkladu ženskej psychiky na podklade sexuality a domáceho násilia. Domáce násilie a dominanciu muža možno postrehnúť ani nie tak v explicitných násilných sexuálnych scénach hlavnej hrdinky ako skôr v partnerskom vzťahu jej sestry Helen, ktorá je s mužskou dominanciou evidentne zmierená. Protikladom toho je jej sestra Carol (nádherná C. Deneuve), ktorej podvedomé odmietanie mužskej dominancie a asexualita prerastá až do... Pekná, psychologická dráma s miernymi hororovými prvkami od tohto skvelého režiséra. 75/100 (24.11.2014)