Réžia:
Roman PolańskiScenár:
Ronald HarwoodKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Wojciech KilarHrajú:
Adrien Brody, Emilia Fox, Michał Żebrowski, Ed Stoppard, Maureen Lipman, Frank Finlay, Jessica Kate Meyer, Wanja Mues, Richard Ridings, Anthony Milner (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Wladyslaw Szpilman je vynikajúci pianista, ktorý žije vo Varšave so svojou rodinou. Po napadnutí Poľska nacistickým Nemeckom sa však ich život tragicky zmení. Ako židia musia nosiť na rukávoch pásky s hviezdou a postupne sú nútení rozpredať svoj majetok, vrátane Wladyslawovho piana, aby prežili. Napokon sa ocitnú na mieste, ktoré vstúpilo do dejín ako Varšavské ghetto... (RTVS)
(viac)Videá (6)
Recenzie (1 107)
Pianista začína nenápadne. Spolu s hlavnými postavami veríme, chceme veriť, že je to len hlúpy omyl. Že sa to skončí skôr, než sa to poriadne začne. No a potom Polański začne mrazivo, desivo a neohľaduplne priťahovať uzol. A zrazu, ani nevieme ako, nás má plne vo svojej moci. Vieme, že už sa mu z desivej pasce nevyvlečieme. Začína tiecť krv. Doslova. Pre Polańského bola adaptácia knihy osobnou záležitosťou, keďže ako poľský Žid zažil nemecké krvavé prenasledovanie v plnej dávke (v koncentračnom tábore okrem otca, ktorý záhadne prežil a domov sa vrátil s novou manželkou, stratil všetkých). Našťastie mal renomovaný režisér k dispozícii adekvátny (na svoje skromné európske pomery) rozpočet, takže sa mu podarilo vytvoriť kvalitnou výpravou, retro atmosférou a kostýmami presvedčivé, realistické stvárnenie doby natoľko presvedčivo, až je pozeranie Pianistu (vyznačujúceho sa nezabudnuteľnou scénou s dobrým dôstojníkom wehrmachtu Wilmom Hosenfeldom, ktorého i na malom priestore výborne zahral Thomas Kretschmann, mimochodom súčasťou knihy je i jeho denník) vysiľujúce... ale i táto časť histórie k nám patrí. Rozpočet 35, celosvetová tržba 120, čo by za to dali mainstreamoví hollywoodski vysokorozpočtoví režiséri. ()
Soundtrack Wojciech Kilar: 1. Nocturne in C-Sharp minor (1830) ,2. Nocturne in E minor, Op. 72, No. 1 ,3. Nocturne in C minor, Op. 48, No. 1 ,4. Ballade No. 2 in F Major, Op. 38 ,5. Ballade No. 1 in G minor, Op. 23 ,6. Waltz No. 3 in A minor, Op. 34, No. 2 ,7. Prilude in E minor, Op. 28, No. 4 ,8. Grande Polonaise for Piano and Orchestra (preceded by an Andante Spianato), Op. 22 ,9. Andante spianato in G Major ,10. Grande Polonaise in E-flat Major ,11. Moving to the Ghetto Oct. 31, 1940 ,12. Mazurka in A minor, Op. 17, No. 4 , ()
Na rozdíl,od Schindlerova seznamu má film Pianista mnohem reálnější příběh,který se spíše mohl odehrát.Oskar Schindler mi vůbec nepřišel jako lidumil,spíše jen jako vypočítavec,co si chtěl zachránit vlastní krk,když němci začali prohrávat.Kdežto Szpilmann mi byl sympatický od začátku,od první křivdy. Realistické vykreslení tehdejší doby působí v některých scénách svou hrozivostí až naturalisticky.Druhá půlka slušně rozjetého filmu poněkud ztrácí na tempu,ale to je něco co mě ani tak moc nevadí,spš naopak prostředí,kde se vyskytují dvě maximálně tři postavy a děj plyne volným tempem.Nic takového podle mého názoru není na škodu,když si film vybuduje silnou atmosféru,kterou Pianista bezesporu má. Akorát škoda konce.Ten se dal zakončit nějak rázněji,takhle se dlouho budovaná atmosféra rozplynula a konec vyšuměl do ztracena.Výkon Adriena Brodyho nemá cenu dál komentovat,to jak hrál on sem už dlouho neviděl,už dlouho se mi nestalo,že bych po skončení filmu byl naplněn tolika různými emocemi a silným zážitkem.Celkově bych dal 4,5*. ()
Polanského opus magnum, evropský koprodukční velkofilm Pianista, je v podstatě malé komorní drama - drama muže, výjimečného umělce, na jehož pohnutém osudu je symbolicky demonstrována zrůdnost běsnění, které rozpoutali Němci v průběhu svého opanování Evropy během druhé světové války. Není třeba emocionálně vypjatých záběrů (Schindlerův seznam) ani agresivně útočících scén válečné vřavy (vojín Ryan), nemluvě o patosu (Ryan) či naturalismu a syrovosti (Jdi a dívej se), Pianista si vystačí jen s prostým vylíčením jednoho obyčejného osudu neobyčejného člověka, umělce ve velmi neobyčejné a pohnuté době. Wladyslaw Szpilman (v podání skvělého a typově přesně zvoleného Adriena Brodyho) v podstatě jen prochází svým životem, nechává se unášet proudem doby, nesnaží se oponovat či plavat proti proudu, ale i tak to stačí na to, aby divák pochopil, proč byl holocaust tím, čím byl - selháním mravnosti, humanity, kulturnosti, ale hlavně koncertem běsů, tichým a téměř decentním a v podání nacistů zrůdně kultivovaným mávnutím křídel smrti... ()
Nacisti Romanu Polanskemu velmi tragicky zasáhli do života. Obávám se však, že slovo tragédie není přesný výraz na vyvraždění rodiny. Bohužel nenacházím však žádné jiné slovo. Nenachazím ani žádné slovo k obsahu filmu a proč bych taky měl nacházet slova, když mluvili mé oči jejíchž náplní se na 150minut stali slzy. Slzy, jako vyjádření obrovského nepochopení nad činy odporných a hnusných nacistických zvěrstev na druhých lidech. ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (61)
- Výtěžek z filmové premiéry v Nizozemí byl věnován Nadaci Anne Frankové. (Ai.ma)
- Otec herca Adriena Brodyho (Szpilman) je poľsko-židovského pôvodu a matka sa narodila v Budapešti do židovsko-katolíckej rodiny. (Raccoon.city)
- Takmer celý film je natočený z pohľadu Wladyslawa Szpilmana (Adrien Brody). Výnimkou sú čiernobiele úvodné scény, ako aj scéna, kde Hosenfelda (Thomas Kretschmann) nájdu uväzneného v sovietskom tábore. (Arsenal83)
Reklama