Pianista

Když o filmu řeknete: "Tak tohle bylo nevěřitelné dílo", je to pocta. Ovšem když vyřknete slova: "Myslím, že jsem lepší film neviděl." je to jiný. Pianista se řadí mezi ty jiné. Při sledování zapomenete na okolní svět. To že ve filmu hraje váš velký oblíbenec, Adrien Brody, je taky v tu chvíli nepodstatné. Sledujete krutosti holokaustu se zatajeným dechem doufajíc v to, že to tak hrozné přece být nemohlo. Mohlo. Polanski se nesnaží vytvářet emoce pomocí brutality (byť i té je ve filmu víc než hodně), ale dlouhé, táhlé záběry jsou ty, které vás rozbrečí. Neštve vás to, protože víte, že lidská duše zaznamená v průběhu života mnoho ran, které nedokáže překousnout a sledování Pianisty se řadí k těm zmiňovaným (alespoň u mě). Je to zvláštní, když divák souzní s postavou až do roztrhání těla. Otevírání konzervy, škrábání se přes ostnatý plot, všechno je pro vás stejně vysilující jako pro Wladyslawa. Dlouho jsem u filmu nezažil pocit, že jsem tam. S těma lidma. Že prchám. Že prchám za zvuků Chopinovo hudby... Pianista je u mě něco víc, než Schindlerův seznam. Pro mě je to nejlepší válečný film všech dob! (16.05.2009)

Pianista je pravděpodobně Broodyho vrcholná role, jeho výkon byl vskutku výtečný a po zásluze odměněn Oscarem, ale Oscar za režii a scénář už u mě tak jednoznačný není. Někomu vadí, že řada událostí je zobrazována jen jaksi z povzdálí skrytým Szpilmanovým okem, někdo může být pobouřen tím, že Polanski k vzbuzování diváckých emocí používá ohraných postupů a mě zase přijde, že film nebyl zcela vyrovnaný a měl pár nudnějších míst. Paradoxně i takový Život je krásný mi přišel jako ucelenější film o holocaustu... Na druhou stranu však stále funguje velmi dobře, je to áčkový titul, poskytující opravdu silný zážitek a klavírní "intermezzo" před německým vojákem bylo nádherné (hlavně díky kontrastu s předcházejícímí scénami). 8/10 (03.07.2008)

PIANISTA zobrazuje kruté a těžké obrazce 2. Světové války, dokáže nás přes svou délku v závěru strhnout. Klavírní hudební podklad je perfektní tah (samozřejmě součástí díla). Adrien Brody je dokonalý. Spielberg má SCHINDLERA a Polanski PIANISTU. Na film se pouze nedívám, ale všechny obrazce krutosti cítím ve svém těle, těžko se mi dýchá. Polanskiho vrchol. (24.03.2013)

Eh, já vím, že to bude znít rozmazleně, ale od Pianisty jsem chtěl ještě něco víc než precizně natočenou podívanou... Všechno na tomhle filmu je kvalitní - počínaje výborně obsazeným Brodym, přes chladnokrevné vykreslení krutosti války a emotivně výbušné scény odehrávající se v židovském ghetu (klasická chuť vřítit se skrz plátno do diegetického světa zakroutit náckovskému oficírovi krkem), až po formální stránku filmu a Polanskiho režii. Těžko Pianistovi něco konkrétního vyčíst, ale přece jenom, všechno to tady ať tak či onak bylo - Schindlerův seznam, Musíme si pomáhat, ... Asi jsem čekal ještě něco víc. Rozhodně ale film, který se nemine účinkem. 80% (P.S.: Jo, taky vás někdy napadlo, že je trošku divné, že se tyhle biografické filmy jako naschvál dotočí až rok po smrti toho, podle jehož příběhu je film natočen - Pianista, Ray, Walk the line?...morbidní) (24.01.2007)

Kdyby se Polanski tak téměř až autobiograficky nerozmachoval, mohl to být skvělý film. Jenže místo toho, aby se soustředil na velice silný příběh titulního jedince, vložil pan režisér do svého snímku vlastní emoce a vzpomínky, které nemají takovou sílu, ač potenciálu bylo hodně. Brody boduje přímo v astronomických číslech, ale i to je tentokrát málo. (07.05.2006)