Hotel Fawlty Towers

John Cleese tvrdí, že jeho Basil Fawlty je monstrum. Když jsem Hotýlek poprvé před dvanácti lety viděl, taky jsem to tak bral, ale dnes už to vidím jinak. Jistě, Basil křičí, běsní, zuří, lže, podvádí, šikanuje španělského zaměstnance ("To je v pořádku, je z Barcelony") a nenávidí své hosty, ale proč? Protože vede svůj bezvýznamný hmyzí život po boku fintivé manželky s telefonním sluchátkem přirostlým k uchu, dobromyslný portýr Manuel je mu bezmezně oddaný, ale díky špatné angličtině zmotá každou šéfovu instrukci a otravní hosté přicházejí s nesmyslnými požadavky... no nezešíleli byste? Schéma je vždy stejné: Basil své ženě nebo někomu z hostů něco zatají a malá nevinná lež díky jeho paranoie nabobtná v psychiatrickou diagnózu. Cleese se svou tehdejší manželkou Connií Boothovou opečovávali každý scénář jako vajíčko ve vatičce, tu odloupli přebytečnou větu, tam zase narvali ještě pár gagů a rychle přibouchli dveře, aby se jim všechno nevysypalo ven. Soustružili, pilovali a retušovali a výsledkem je britcom, který sice patří k nejkratším (2x 6 dílů), ale taky k nejvtipnějším. Každá třicetiminutová epizoda má v sobě tolik humoru jako celá Ryba jménem Wanda! Co by jinému autorovi stačilo jako pointa, je pro Cleese teprve zahřívacím kolem, odrazovým můstkem k další gradaci ad absurdum. Epizody jako Psychiatři nebo Komunikační problém v praxi znamenají nepřetržitý záchvat smíchu. Takže si předem připravte jehlu a nit, protože se zaručeně potrháte. 100% (15.08.2006)

Nikdy jsem neslyšel originál, ale český dabing je strašlivý! Pochybuji nicméně, že by byl natolik strašlivý, aby dokázal vyeliminovat veškeré vtipy, zatím jsem se nezasmál ani jednou. Na můj vkus není humor příliš "crazy", naopak až příliš britsky suchý, proto také nechápu proč není Hotýlek stejně jaké dříve Haló, haló nebo Jistě, pane ministře/premiére vysílán v dřívějších hodinách. Pro hlavní vysílací čas by to chtělo něco čerstvějšího, co není tolik cítit zatuchlinou. (13.01.2007)

Anglicky humor se casto miji s mym vkusem, ale neda se uprit, ze kdyz se povede, tak u toho clovek proste breci smichy. Stejne jako napr. v IT Crowd, nebo Red Dwarf je to i pripad prave Faulty Towers. V nekterych dilech ta anglicka hysterie a vyhrocene sceny mezi Johnem Cleesem a jeho spanelskym poskokoem dosahovaly skutecne vrcholnych momentu! 7/10 (30.05.2010)

Ani ne tak nutností, jako spíš hodně velko výhodou je při sledování Fawlty Towers znát nezaměnitelnou společenskou strukturu a atmosféru Británie (a ještě konkrétněji konzervativní jihozápadní Anglie) 70. let. Bez toho je pochopení mnoha odkazů, narážek či vůbec motivaci jednání postav v mnoha případech obtížné až nemožné. Zažraná mezitřídní rivalita, thatcherismus, klasický britský konzervatismus, to je jenom pár ze společenských fenoménů, na jejichž znalosti pochopení Cleesova díla stojí a padá. Když říkám Cleesova díla, zapomínám sice trochu na spoluautorku, rovněž vynikající Connie Booth (v roli služebné Poly), ale jinak podtrhuju to, co je špičkou, zlatým hřebem a samozřejmou podstatou a duší celého díla, a to je mistr konverzační i situační komiky, John Cleese osobně. Jeho herecké kreace, záchvaty hysterie a ryze nebritský hulvátismus a netakt jsou prostě nepochopitelné. Vrchol série je pro mě jeho střet s německými klienty "hlavně nemluvte o válce..." Špička! P.S.: No a jistě, i za mě - vy malověrní, jež jste shlédli dabovaný Hotýlek a nepřišel vám vtipný, vězte - VEŠKERÁ chyba opravdu JE v naší těžkopádné (jakkoli krásné) češtině a v drzosti a neschopnosti zodpovědných lidí ... takže nepruďte a shánějte Fawlty Towers v původním znění, prosím... ;-) 100% (31.01.2007)

John Cleese patří k mým oblíbeným hercům a Hotýlek zase k legendám britské televizní zábavy, Britové jej označují za nejpovedenější sitkom všech dob. Nepochyboval jsem tedy, že s tímhle seriálkem prožiju pár příjemných večerů, ale opak byl pravdou. S každým dalším dílem moje hodnocení klesalo a kdybych viděl všechny, patrně se dostanu na dvě hvězdičky... Problémem je Cleesovo přehrávání ale i celkové překročení míry. Řada vtipů má velký potenciál, jenže je přehnaná na hranici trapnosti. Někdy přece stačí náznak... Poloha konverzačního humoru ve stylu " Ano, pane ministře " by seriálu sedla mnohem víc. Celkový dojem 50 %. (07.05.2007)