Přijela k nám pouť

Režisérka dětských filmů Věra Plívová-Šimková si zkusila i zpívaný film a její řemeslnická kvalita se nezapře. Jde o krásný příběh dvou dívek, které se mezi sebou znepřátelily kvůli památníku jedné z nich. Mezi tím probíhá chlapecké fotbalové utkání dvou vesniček a hlavní pozadí snímku tvoří pouť, která přijela do jedné ze vsí. Dvě ústřední kamarádky hrají krásné mladičké dívky Renata Mašková a Yvetta Kornová, jejichž jsou to první filmové role. Stejně tak se víceméně poprvé před kamerou objevily mladičké tváře Marek Vašut, Roman Čada, Ivana Maříková, Miroslav Vladyka, Libuška Šafránková, Václav Vydra nebo Zuzana Bydžovská (ten její potrhlý chechot je prostě nesmrtelný už od útlého mládí :)). Jeden kluk a jeho výraz, když chtěl Markétě ustřihnout vlasy mi připomínal démonický úsměv Anthonyho Perkinse z Hitchcockova Psycha :D. Texty pěkných písniček napsal Jav Vodňanský a hudbu složil Petr Skoumal. Díky za takové pohodové filmy, kdy neexistovaly mobily, počítače, tablety a děti se vydováděly venku na čerstvém vzduchu a v podstatě domů se přišly jen vyspat. Tak jak jsem si dětství užíval já, tak si užívám i takovéto filmy. A paní režisérka přesně tohle uměla nejlépe ze všech tehdejších tvůrců. A v dnešní době někdo aspoň trochu podobný tady setsakramentsky chybí. (09.06.2019)

Možná už jsem na tom tak špatně, že nedokážu rozplést ani dětský film, ale u Věry Šimkové - Plívové má vždycky pocit jakéhosi chaosu, u kterého nevím, co tím chtěla filmařka říci. Písně byly hodně slabé, děj jsem nějak nepochytil, pokud tam nějaký byl. Na druhou stranu, lákání kolotočáře do jeskyně bylo v podání Ivany Maříkové vyzbrojené pořádným šibalským úsměvem bylo excelentní (rád bych věděl, kolikrát se to zkoušelo, nebo jestli to jelo na první pokus). Malicherné klučičí spory poměrně věrohodné, takoví jsme prostě byli. Takže dětská poetika jako vždy na jedničku. Skluzavka samozřejmě výborná, překvapila filmová "dámička" Renata Mašková, která si zmazání od bláta vyloženě užívala. Asi nadhodnocuji, jak je u nenáročných filmů mým zvykem, ale tak už to u mě prostě bývá. (14.05.2012)

Moc se toho neřeší, tak jako ve skoro každém dětském filmu. Jen války mezi holkama a klukama. V dětských rolích se objevilo několik později známých herců, tak je i dnes zábavné jejich objevování. Stejně tak zábavná je kvalitní hudba, texty jsou nadčasové a platí i dneska. Na to, že jsem film jako dítě nijak nezbožňoval, tak některé písničky si pamatuji až dodnes. Jo, pouť je bujaré chování... A jako plus krásné kulisy Českého ráje. (29.10.2016)

Když srovnám s jinými díly paní režisérky, tak mi tenhle film připadá slabší, i když herecké výkony dětí jsou hodně dobré. Písnička "žluťásku, žluťásku ..." mi po chvilce začala lézt na nervy. Partu kluků kolem Miroslava Vladyky bych s chutí vymáchal v tom bahně, kam shazovali ostatní, obzvlášť tu trojici malých vlezdoprdelků/udavačů. Jinak, Ivana Maříková (slečna lákající kolotočáře do jeskyně) byla a možná pořád je neskutečně krásná holka :-) (14.05.2012)

Hlučná, upištěná a otravná sluníčkářsko-komunistická agitka s otravnými dětskými herci a naprosto příšernými písněmi, které každého slyšícího člověka musí zákonitě časem začít srát, a to zejména proto, že zřejmě z nedostatku autorské invence, se neustále opakují. Takový letní rodinný film podle všech dobových osnov a norem, což by se dalo prominout, kdyby byl děj alespoň malinko zajímavý a zábavný. Dost mě také zaskočilo, jak krátké sukně nosily tehdejší dětské soudružky, kterým bylo velice často vidět až do kuchyně takovým způsobem, že jste jim mohli spočítat chlupy, kdyby nějaké již měly. Bohužel u mě nepracuje žádná nostalgie, protože jsem v rámci svého šťastného dětství vyrůstal na zajímavějším materiálu, tudíž mohu snímek ohodnotit jak leží a běží. [10 %] (02.09.2020)