Sanitka

Jo jo, když jsem byla malá, tak jsem na znělku tančila u televize. Ale vážně: Sanitku si pamatuji jako svižný dramatický seriál a mám pocit, že vůbec nepatří mezi ty nejhorší, které jsme pod praporem normalizace vyprodukovali. Navíc mám tendenci na každý takovýto počin nahlížet jako na dobový dokument prostředí a podmínek doby, na niž si příliš nevzpomínám. (27.04.2009)

Další trapný komunistický seriál se silně přehrávajícím Jaromírem Hanzlíkem. Chápu, že tehdy to bylo možná jediné na co se lidi mohli dívat, tak to mělo zákonitě velikou sledovanost, ale dneska už je to k smíchu! Jedna hvězdička za díl s leteckou havárií., na české poměry docela slušně natočené. Ale jinak celý seriál je bída... (26.12.2005)

Silně prorežimní seriál, se značnou mírou dobových schematismů (a zjevně zapadající do propagandistické koncepce strany), který má ovšem i svá zjevná a nesporná pozitiva - scénář Jiřího Hubače (např. postava MUDr. Richarda Skalky má až kunderovský rozměr ve své nesnesitelné lehkosti bytí...a tragickém konci) a skutečně silné a autentické herecké výkony v čele s charakterním Jaromírem Hanzlíkem. Celý projekt ještě dotváří záchvěv nostalgie, který percepci dnešnímu divákovi asi dosti stimuluje. Kdo by navíc řekl, že za celkem řemeslně dobře natočeným a po všech stránkách fungujícím seriálem stojí Jiří Adamec, tedy právě ten, který má na svědomí ten nejhnusnější brak z nováckých estrád. Možná jen jedno tomu napovídá - seriál uvozuje snad ta nejotřesnější titulní píseň celé československé kinematografie. Každopádně Sanitka zubu času odolala a své místo si ve vysílacích schématech současných českých televizních stanic oprávněně hledá i dnes... (30.03.2011)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 7/10 Hudba 8/10 Prostředí 8/10/// +herci, hudba, prostředí -občas děj a postavy/// Z nostalgie bych musel dát za pět, ale je pravdou, že si z prvního zhlédnutí pamatuji především hudební znělku, která je to nejlepší na celém seriálu. V dnešní době asi po 15ti letech od prvního zhlédnutí se na děj seriálu a na celý seriál dívám úplně jinak. Občas mě unikal smysl některých dialogů a především chování některých postav (hlavní postavy především). Rovněž některé epizody pro mě byli příliš o ničem. Jsou tu však i zajímavé momenty dány především zajímavým prostředím. Tehdy to uchvátilo (nemocniční prostředí) a ani v současné době mi to nepřišlo špatné. Zajímavé bylo taky sledovat jak si tehdy museli poradit se záchranou pacientů. Také jak tehdy u nás fungovalo zdravotnictví a spousta dalších detailů: například auta, domy, technika a především pak herci. Ty jsem si užíval nejvíc. Spousta známých tváří a jmen. Nejvíc mě zaujal Josef Vinklář, ale samozřejmě i spousta dalších. Na závěr musím pochválit závěrečné titulky. Vždy jiné v závislosti na hercích v dané epizodě. A stejně tak vyzdvihnout závěrečnou epizodu, která i po letech má spád./// Celkem 80%/// (12.07.2011)

Schematismem vonící, prorežimní, odporný, bolševický výplod, plný propagandy, ostuda Jiřího Hubače. Pročítat zdejší názory a často bezprizorní a stylisticky impotentní komentáře je nanejvýš zarážející a skutečně mě překvapuje tak vyhrocená nenávist, hraničící až s maniakálním honem na čarodějnice. Scénárista a dramatik Jiří Hubač se rozhodně nemá za co stydět, ba naopak. Podařilo se mu vytvořit dějově i obsahově zajímavý příběh ze současného života, jehož hrdiny jsou obyčejní lidé z prostředí záchranné stanice, které už samo o sobě poskytuje dostatek inspirace. Téměř dumasovsky jsou vypointované nejen postavy, ale i zásadní okamžiky seriálu: odchod hlavního hrdiny z prestižní kliniky k záchranné službě, srážka městských autobusů, letecké neštěstí v Suchdole, reakce starého Jandery na smrt milované družky a samozřejmě skon doktora Skalky. Linie kolem politicky nevyhovujícího doktora Mádra má zcela nepochybně svůj propagandistický účel, ale pozornému divákovi nemůže uniknout, s jakou nadsázkou a ironií je celá problematika prezentována. Hovořit v souvislosti se SANITKOU o komunistické propagandě a schematismu je naprosto zcestné a prozrazuje se tím pouze absolutní neznalost většiny zdejších respondentů, kteří se zde s oblibou pasují do rolí samozvaných soudců. Herecké obsazení nabízí sestavu špičkových představitelů tuzemské divadelní, filmové a televizní Thálie (Adamovská, Kostka, Řehoř, Brousek, Nárožný, Zedníček, Dlouhý, Andrlová, Němec, Heřmánek, Pešek a řada dalších). Vedle Hanzlíka a Bartošky bych osobně vyzvedl skvělé uchopení postavy ředitele záchranné služby Josefem Vinklářem; doslova herecký koncert zde odehrává mistrovský Josef Karlík, jemuž patří čtvrtá epizoda s nezapomenutelným znovusmířením se synem. Je-li dnes na režiséra Adamce pohlíženo skrz prsty, je to do jisté míry zaviněno neseriózním přístupem médií k jeho osobě, protože k nováckým estrádám jej dovedla nesmyslná polistopadová štvanice. SANITKA představuje jeden z nejzdařilejších a dramaticky bezchybných seriálů osmdesátých let a jsou-li v něm spatřovány nedostatky, pak se jen stěží lze ubránit (ne)chtěnému srovnávání se současnou fabrikovou produkcí, chrlící takřka bez pardonu zmetky typu Ordinace v růžové zahradě, bezmocně se topící v kaluži podprůměru a kde nezavadíte ani o kvalitně napsaný děj, ani o zajímavé postavy a ani o dobré herce. Tím vším naštěstí disponuje právě Hubačův a Adamcův seriál. (12.06.2010)