Šmolkovia

Nekoukala jsem na ti pokémoni a nekoukala jsem ani na ti šmoulové (Děkuju vám, rodiče, že jste mě jako malou drželi zkrátka a zakazovali mi televizi! Děkuji! Děkuji!) a když už nám to ve škole pouštěli místo vyučování, zvedala jsem hlavu od četby Pána prstenů a jiných podobně hříšných knih, nechápajíc, co na tom všichni žerou. (12.07.2010)

Jak vysvětluje Donnie Darko: "Šmoulinku nevytvořil Táta Šmoula. Nevznikla proto, že ostatní šmoulové byli už moc nadržený. Šmoulinka byla původně Gargamelův zlý špeh, poslaný do šmoulí vesnice s úmyslem jí zničit, ale nepřekonatelná krása a dobrota šmoulího života ji transformovala na jejich stranu. Šmoulové jsou asexuální - pod těma svejma bílejma kalhotkama ani nemají žádný reprodukční orgány. Což je přesně to, co je na jejich existenci tak nelogický: Jakej asi tak může bejt smysl života, když nemáte péro?" (14.01.2012)

Už jako malého kluka mě Šmoulové dost znervózňovali a vyvolávali otázky na věci mezi nebem a zemí. Proč jsou modří, když modrá je v mechu a kapradí moc nápadná??? A co je to sakra za druh zvířátek??? Jak se Šmoulové rodí??? Proč mají jen jednu samičku??? Jsou všichni teplí nebo šmoulují se Šmoulinkou??? Případně šmouluje Šmoulinka jen s Taťkou Šmoulou nebo se všemi??? Jedou všichni na houbičkách, když je to takové barevné a všude samá houba??? A především, chutnají šmoulové stejně dobře jako šmoulí zmrzlina??? Nemám rád Šmouly jak by řekl mrzout a mně nezbývá než s ním souhlasit. (30.12.2012)

Velmi chytře vymyšlený seriál pro předškolní děti, kde každý šmoula měl charakteristickou vlastnost, podle které byl i pojmenován (Koumák, Bručoun, Silák...). Já to měl celkem rád, rozhodně to bylo mnohem lepší než současná dětská produkce. Houbová vesnička, v ní malí sladcí modří šmejdi a především čaroděj Gargamel, který by je rád sežral. Vynikající dabing Jiřího Císlera z něj udělal skutečně pamětihodnou postavu. Svého času byli šmoulové všude (byť v Československu poněkud opožděně), samolepky, omalovánky, komiksy, figurky, trička, prostě šmoulománie se vším všudy. (01.01.2010)

Belgické komiksy, seriály a filmy mají dvě superhvězdy, první je Tintinův otec Hergé a druhým je o generaci mladší autor Šmoulů Peyo. Jako dítě jsem měla ráda LP desky Vyprávění o Šmoulech a samozřejmě seriál a bylo zajímavé sledovat ten modrý boom... Na nové filmy se teprve chystám, ale komiksová alba řadím mezi pomyslný top k Asterixovi a Tintinovi. Krátce před Šmoulíky Peyo kreslil zábavná středověká dobrodružství Johana a Pirlouita a příhody kočičky Poussy. A právě od Johana se později odštěpila celá ta šmoulí vesnička už v roce 1958. Jak takové příhody vypadaly se můžeme podívat ve filmu Šmoulové a kouzelná flétna (1976). První samostatné komiksové album Černí šmoulové vyšlo mezitím v roce 1963. O tři roky později se poprvé objevila Šmoulinka a zbytek už je historie. Zpětně jsem ráda, že i po letech je původní šmoulí seriál koukatelný a vcelku zábavný i pro dospěláky. Jsem ráda za nové reprízy na Barrandově i nová DVD. Takový fenomén by bylo škoda pochovat v archivech. (30.06.2019)