Nekonečný príbeh

Fenomenálně natočená fantasy pecka s dějem tak nadupaným, až se tají dech. Od chvíle, kdy se neposlušný student pustí do čtení magické knihy, začíná spalující dobrodružství, kde se střídá jedna úchvatná lokace za druhou, o silná a trefná slova není nouze a vše krásně podbarvuje skvostná hudba. Jestli Petersen do něčeho dal srdce, byl to právě Nekonečný příběh. Závěr je naprosto geniální, a při scéně, kdy Atrej prochází první branou není možné nemít tep na hranici infarktu. (17.09.2007)

Opravdu jedna z nejkrásnějších pohádek, co kdy byla natočena. Herecké výkony obou dětských představitelů jsou velice dobré. Fantasijní svět říše Fantasie je úchvatný, jako malá jsem od televizní obrazovky doslova nemohla odtrhnout oči a i dnes se na to pěkně kouká. A ústřední písnička je známá dodnes. Takže není co řešit...Plný počet ! (07.04.2005)

Abych pravdu řekla, v dětství jsem tuhle celkem nepochopitelnou pohádku vůbec neměla ráda. To jsem radši dávala přednost E.T. Mimozemšťanovi či později Harry Potterovi... ale když jsem se na to podívala s odstupem přibližně 5 let, docela to na mě zapůsobilo, ale stále je tom je něco co my vadilo i v dětství- nelogičnost, prostě jsem tomu nějak nemohla uvěřit... Jinak ve své době jistě přelomový fantasy film, se skvělou výpravou a ¨tehdy¨ velice originálními triky a se zajímavým poselstvím o čím dál více umírající fantazii. (07.08.2009)

Jako dítě jsem byla z této fantasy pohádky naprosto odvařená, držela jsem palce, nedýchala napětím, brečela nad smrtí koně i umírajícím světem, radovala se s Bastienem při letu na Falcovi a strašně jsem si přála najít takovou knihu a uklidit se s ní někam na temnou půdu:-). Pak jsem to viděla jako dospělá a... pořád jsem odvařená, kouzlo zůstalo do značné míry zachováno. Jistě efekty poněkud zastaraly, ale ten příběh zůstal stejně nádherný a teprve coby dospělý jedinec jsem dokázala pochopit a docenit obsažené myšlenky. Netuším, nakolik se "Nekonečný příběh" líbí dnešním dětem, ale já nemůžu dát méně než 100%. (19.02.2009)

Přestože Nekonečný příběh má pramálo společného s Miyazakiho filmy, tak si dovolím tvrdit, že právě takhle by vypadal hraný film od Miyazakiho. Jen se obávám, že jako malý jsem jen stěží dokázal vstřebat onu pointu, kdy fantazie se stává realitou a realita snem. Ostatně některé scény se mnohem více podobají horroru než roztomilé pohádce, které jsem svědky hned v úvodu. Dobrodružství až za hranice fantazie má omamné účinky. Aspoň na chvíli zase začnete věřit na sny. O to větší poklona pro Wolfganga Petersona a zejména jeho kolegy vytvarníky. (25.08.2009)