Výnimoční

Kdyby tento příběh byl ještě o kapánek slumečnější, tak bych se spálila i přes monitor. Je sice pravdou, že se film zaobírá tématem, kterému nelze nefandit, ale nereálnost chování některých zúčastněných je tristní (a tím nemyslím všechny ty postižené), Tempo příběhu je líné a mdlé a film trpí až velkou doslovností s mírným tahem na uspání. Tudíž pominu li fakt, že scénáristická a režijní dvojice Olivier Nakache, Eric Toledano se pokusila o reálné vykreslení nereálného spojení lidí, kterí by se za normálních okolností nejspíše nesešli, což se jimrelativně povedlo a zaměřím se na komediální stránku, tak kde nic, tu nic. Jako klad bych vyzdvihla upozornění na to, že by bylo na místě,kdyby úředníci začali používat zdravý rozum a kdyby se konečně už zákony nemíjely s realitou. Jako film mne to ovšem nebavilo. Za mne max dvě hvězdy. (04.05.2020)

Neni to easy zpracovat takovéto téma tak, aby film vryl divákovi své poselství nevtíravou formou bez vyděračských scén, hollywood patosu a kopy slzopudných okamžiků, které mají zdecimovat naše srdíčka do té míry, abychom poslali veškeré své úspory do nadačního fondu na podporu autistů. Nelze upřít frantíkům mnohem nápaditější zpracování, humorný nadhled i autentické zachycení prostředí, kde se film odehrává. Přes neoddiskutovatelné plusy jsem však něco postrádal. Až si dám reprízu, třeba zjistim, co to bylo... (28.06.2020)

Tak teraz som z toho blbec. To takto (ne)funguje/(ne)fungoval/(ne)bude fungovať systém starostlivosti o autistické a inak duševne postihnuté) deti (a dospelých) vo Francúzsku? Našťastie nemám páru ako to funguje u nás a v bývalom východnom bloku a asi po tom ani pátrať nebudem. Vincent Cassel sa mi v žiadnej jeho doterajšej úlohe nepáčil viac, v niektorých úlohách mi dokonca poriadne pil krv, ale tu je skutočne za hypersympaťáka, ktorému ale kuká z očí, že to myslí skutočne vážne. Čo znie v spojitosti s Casselovým kukučom ako oxymorón, ale je to tak. Film je trochu dejovo zmätočný, ale je pravdepodobné, že to bol aj tvorivý zámer, pretože život Malika a Bruna takým aj je. Záverečné zábery so skutočnými osobami sú tentokrát skutočne pôsobivé. (05.12.2019)

Už při sledování snímku mě napadalo, jak by se s námětem vyrovnala hollywoodská studia. Do hlavní role by angažovali Toma Hankse, slzopudný scénář by byl postavený na nejpodpásovějším citovém vydírání a zbavený vší nepříjemné kontroverze, aby snímek končil patetickým happyendem. Celé by se to pochopitelně motalo kolem neživotných vztahových konstruktů. Nakache a Toledano na to jdou naštěstí jinak a jejich přístup se dá považovat za protipól francouzského hitu Nedotknutelní. V prvním případě volili ryzí komedii, tentokrát nabízí civilnost podepřenou lehce úsměvnými momenty. V Nedotknutelných použili motiv sociální pohádky, tentokrát se jejich scénář opírá o důvěrnou znalost prostředí a problematiky autismu. Film nepředstírá nemožné, netvrdí, že existují pozitivní řešení tam, kde pomůže jen stresující nevděčná práce a asistenti se potýkají s nekončícími riziky soužití se svými svěřenci. Snímek se snaží vyjádřit uznání těm, co službu pacientům poskytují, a je v tom přesvědčivý. Zatímco Nedotknutelní byli silní příběhem, u Výjimečných hrají prim postavy a komunita. Výjimeční nepředstavují aktivistický film v tradičním smyslu slova, tedy snímek, který čeří vody s úmyslem za něco bojovat a něco prosadit. Je ale v tom nejlepším smyslu slova angažovaný s cílem ukázat výsek společnosti a problémy, které se nám moc nechce vidět a kterými se nechceme zabývat. Výborný casting v čele s Vincentem Casselem kvality filmu podtrhuje. Celkový dojem: 90 %. (28.11.2019)

Nezávislák, který divákovi otevře okno do světa lidí, kteří nejsou schopni normálně fungovat bez pomoci ošetřovatelů a dalšího personálu. Nikdo ty lidi nechce a tak se o ně starají různé organizace. A ty nemají potřebné atesty a byrokracie bují. Vincent Cassel se zúčastnil projektu, který mu jde ke cti a navíc ještě vznikl docela fajn film. 75% (19.11.2020)