Kráľovstvo

Nebyl jsem plně kompatibilní s Twin Peaksem, takže logicky nejsem ani s jeho pozdějším napodobitelem, tudíž můj komentář neberte příliš vážně! Království na mě prostě nezabírá - není to horor, protože vývoj atmosféry pravidelně přerušuje absurdní počínání si postav, nebo nějaký sebeparodický dialog, o horror se možná pokouší posledních pár sekund každého dílu, jenže strach z možné dohry v naší mysli je spolehlivě zabit klišé dovětkem samotného režiséra... Že by komedie? Možná tak nechtěná díky tomu, jak Království nefunguje - nedává smysl, není tam rozumný děj, ale přitom nevybízí k zamyšlení, ani nepohlcuje svou "nesmyslností", jak to umí David Lynch. Celý ten rádoby duchovní přesah nemůžu zkousnout, to je tak stupidní ("promiň, ale mám důvod se domnívat, že jsi strašidlo") a nepodložené... Trier má pravdu v tom, že hodně záleží na divácké představivosti, dokážu si představit, že lidé, co se snaží, tomu podlehnou, bohužel já dokázal oceňit akorát slušnou řemeslnou stránku a relativně propracované charaktery... 4/10 (10.08.2010)

Nemocnice jsou pěkně děsivý místa. Ale po první sérii Království od von Triera mě do nějaké z nich někdo jen tak nedostane. Lars není tak extrémní jako v pozdějších opusech, ale na povrch už zřejmě prosakuje hra s divákem a jde-li to tak nazvat, tropení si legrace z něj. Patrné je to zejména v Trierových vstupech pod závěrečnými titulky. Království je pozoruhodnou žánrovou směskou. Každý z žánrů a nápadů je rozvinutý, žádný z nich není jen laciným odkazem či vsuvkou. Trier uměl a umí, o tom není sporu. (03.01.2013)

Rozhodně zajímavý seriál. Nechci psát, jestli se mi líbil (ano, líbil), ale spíš o tom, jak je postavený. Zdá se mi totiž, jako by na sebe některé dějové linky napříč díly navazovaly jen volně. Jistě, pracuje se např. s opakovanými a variovanými vtipy na příjezd Stiga do práce, nebo na šílenou jízdu smrti sanitky (objevuje se od prvního dílu, ale pointa je odhalena až v posledním díle druhé série; což je tedy asi takový Trierův žertík, jak tam může ten přízrak jezdit před tím, než se stal přízrakem?). Jenže rozhodně ne všechny motivy a vedlejší zápletky pokračují kontinuálně. Otázka vůbec je, jestli u Riget můžeme mluvit o ději - hlavním tématem seriálu je totiž, jak napovídá název seriálu, sama budova nemocnice. Děj je pak vyjádřen jednotlivými postavami, z jejichžto jednání se pak konstituuje celkový smysl seriálu. Kompozice tedy připomíná nejspíše román-řeku s množstvím postav a s několika paralelními dějovými liniemi, což vytváří zvláštní atmosféru neurčitosti - otevřenosti, chcete-li. Složkou tajemna je pak drusseovská, maličko laciná, ezoterika (farář: "Vy si myslíte, že tu mám jen tak náhodou knihu o exorcismu? Mám"), z čehož si Trier taktéž utahuje. Je na každém, jak bude tento seriál pojímat. Já bych se přikláněl k tomu, vnímat ho s maximálním odstupem a spíše jako záměrnou mystifikaci diváka. (27.07.2008)

Lars von Trier JE blázen, všichni to víme, ne? A proto miluju téměř každé jeho dílo, ať už je to jakýkoli film nebo tenhle jedinečný seriál. Kde jinde narazíte na člověka, který se denně dívá dalekohledem na svou vlast? Přece v nemocnici postavené na místě, kde dříve byly mokřiny a běliči tam bělili své prádlo... (29.04.2007)

Občas to svojou miestami až surreálnou, hĺbkovou znepokojivosťou pripomenulo začiatok Bergmanových Lesných jahôd, inokedy výstupy duchov evokovali Karneval duší. Cez dramaticky nervnú hudbu je počuť prvé tóny Dogmy 95. Čo je však najdôležitejšie - Trier vytvoril svet ešte kúsavejší a pálčivejší, než v Dogville. Svet absurdný, nepochopiteľný, cynicky humorný, znepokojivý, chaotický, zvrátený, nehostinný, zamotaný.... Kráľovstvo je miesto, po ktorého chodbách chodíme každodenne všetci. (04.05.2016)