Štvanica

Překvapivě temný a zajímavý drama z texaskýho městečka se slušně all-star hereckou sestavou, který v sobě nese Kennedyho smrt, předzvěst Vietnamu i odkaz Peyton Place (x). Film je plný ožralých, nenávistných, zamindrákovaných a ustrašených postaviček, atmosféra zlověstná, v závěru pak skvěle vybublá. Brandův kladný šerif jedna z jeho skvělých rolí. Vzhledem ke všemu a všem bych bral ještě o hodinu delší prostor. (12.08.2019)

Emily Stewart: „Zastreliť muža za to, že sa vyspal s niečou manželkou? To je hlúposť. Polovica mesta by bola vyhladená.“ Šerif Calder (Marlon Brando) je frajer – poháňaný túžbou po spravodlivosti a čestnosti, na druhej strane pokúšajúci sa o lojalitu k miestnym. A miestni, to je parádne zhromaždenie všelijakých ľudských sklonov – malomeštiactva, sebectva, nadradenosti a neviazanej zábavy. Oceňujem na tomto filme, že sa na ňom nepodpísal zub času. Pôsobí uveriteľne, napríklad bitka šerifa na policajnej stanici vyzerá vierohodne, lietajú ozajstné facky a tečie krv. Tento príbeh o predsudkoch, rasizme, netolerancii a nevere mi pripomínal Dogville od Larsa Von Triera. (26.09.2023)

Nápad by nebyl vůbec marný. Stejně herecké obsazení na tehdejší dobu muselo být opravdu silné. Nicméně co naplat, když žádná z postav nedostane dostatečně silný prostor na tolik, abych si ji alespoň chvíli pořádně užil. Do toho solidní start zpomalí prostředek filmu, který je naprosto uspávací, aby to nakonec rozčísl jediný akční závěr, který by naštěstí probudil i mrtvolu. Nakonec tedy hodnotím průměrem. Už jsem viděl lepší filmy z této doby. (31.03.2017)

Z těchto filmů se mi vždy zvedne žaludek - není to filmem, ale lidmi. Stydím se za ně. Pijou spolu, baví se a stačí chvíle a chtělo by se jim z nudy lynčovat. Normální lidé se během okamžiku mění ve zvířata a protože jim chybí emoce, chtějí vidět kousek citu. Jak jde nejlépe vyvolat cit ? Bolestí. Lidé okamžitě vycítí slabost - rádi do ní ryjí a prohlubují rány, jen aby viděli výraz oběti při agónii. Pokrytecká morálka přes den, v noci alkohol a povyražení. Marlon Brando jako místní šerif, který tu práci nemá rád a je nenáviděn spodinou za to, že je na večírcích místního boháče. Ale ani u boháče se necítí dobře, protože by se mohl nechat zkorumpovat. Díky své hrdosti a charakteru nepatří nikam. Všichni ho obdivují a zároveň nenávidí. Snaží se uchránit vězně (rodáka) před hněvem davu, ale on je jen jeden... Nevím čím to je, ale zdá se mi že Brando měl obrnu nebo je líný artikulovat a to se mi líbí. Jane Fondová přirozené krásná (povedla se tátovi) a také velmi věrohodná. (17.08.2010)

Ještě dvanáct let po Přístavu (od téhož producenta) se Marlon Brando zarputile odmítá zříct svých přísných mravních zásad. I za cenu zlámaných žeber a vyražených zubů. Arthur Penn jako jeden z prvních tvůrců nové filmařské generace věděl, kdy a jak ve filmu použít brutální násilí, aby jej neglorifikoval. Násilí ve Štvanici má dvojí funkci: katarzní a obnažující. Po ráně mezi oči dosavadní přetvářka pozbývá na významu. Jasněji své stanovisko stěží dáte najevo. Fiktivní americké městečko zde slouží jako tlakový hrnec, pod jehož víkem jsou k bodu varu přiváděny nejpalčivější problémy tehdejší Ameriky – rasové napětí, konzumerismus, násilí v ulicích, nedůvěra k autoritám. Působivost hvězdně obsazené adaptace divadelní hry tlumí právě vměstnání tolika otázek s vykřičníkem do tak malého prostoru, v tak krátkém časovém úseku (jediná noc). Věrohodnost ustupuje před naléhavým, byť nijak bezduchým moralizováním. S výjimkou přítomného-nepřítomného Redforda není žádná z nepřeberného množství postav vykreslena jednoznačně. Jen význam každé z nich v postupně skládané mozaice není zřejmý. Některé se pouze objeví, názorně demonstrují jeden z chorobných příznaků společenské nálady, a zmizí. Film postrádá pravidelnější rytmus a namísto průběžně stupňovaného napětí graduje poměrně náhle. Je tak mnohem pomalejší, než signalizuje název. Uvedené nedostatky jsou z větší části dílem studia, které začínajícímu režisérovi vzalo práci z pod rukou a sestříhalo film k obrazu svému. Penn nebyl spokojen. Ztráta kontroly ho tolik naštvala, že se svůj příští film rozhodnl stůj co stůj realizovat od začátku do konce dle vlastní představy. Vznikla díky tomu kultovní revizionistická gangsterka Bonnie a Clyde. Alespoň v jeho případě přinesl vztek něco dobrého. 75% Zajímavé komentáře: nascendi, marlon (23.07.2019)