Bonnie a Clyde

Pro milovníky gangsterek povinná záležitost. Miluju 60. léta, miluju prostředí staré Ameriky, miluju zbraně, miluju Bonnie a Clyde. Výborná road-movie odlehčená krásným dojmem mezi postavami a krutého násilí. Jeden z nejlepších hraných filmů 60. let. BONNIE AND CLYDE je tučně zapsán do filmové kinematografie a tuhle klasiku doporučuji. Kouzelná Faye Dunaway a charismatický Warren Beatty (láska je nekonečná). Významné, nezapomenutelné. Devastující finále. (04.06.2013)

Jaký skandál to tehdy musel být. K smrti krásná Faye Dunaway a bělozubka Warren Beatty na cestě, jejímž cílem je aspoň na chvíli být někým jiným. Vytrhnutí z obyčejné pěny dní přes mrtvoly a několik vyloupených bank. Násilí, krev a sex. Ó, jaký pocit muselo zažívat tehdejší konzervativní publikum? Bonnie a Clyde se společně s Jamesem Deanem stali archetypem pro "Live fast and die young". (13.04.2010)

(1001) Na film jsem se dívala kdysi dávno s tátou a od té doby jsem ho měla zafixovaný jako skvělý. Dnes jsem si uvědomila, že vlastně nevím, jak ho hodnotit, protože mě na něm dojímají jenom tři věci: Když Faye čte báseň, kterou napsala skutečná Bonnie Parker, když Gene Wilder zakopne o plůtek obrostlý růžemi a křičí: "To je moje auto!" a potom samozřejmě střihová skladba závěrečné odpravy. Že je to úkrok stranou ke kritice "establishmentu" s vedlejším účinkem manipulování s charaktery a významem postav mi vůbec nevadí, naopak linka s překonáváním impotence už je něco, co mi v kontextu polidšťování vrahů přijde silně mimo mísu. Stejně jako že ta ženština představující Blanche dostala za svůj výkon Oscara. (A přečetla jsem si, že skutečná Blanche byla se svým zobrazením ve filmu hrubě nespokojená.) "Some day they'll go down together; And they'll bury them side by side; To few it'll be grief / To the law a relief. But it's death for Bonnie and Clyde." (Sakra, pár veršů a už brečím. Bonnie Parker byla stejně stará jako já jsem teď, když to napsala. A když zemřela.) (02.03.2015)

Nejlepší na celé téhle legendární gangsterce není ani tak to loupení a prchání před policií, jako poctivé vykreslení vztahů a nálad uvnitř Barrowova gangu, protože ty rozhodně nejsou ideální. Máme tu Bonnie, která se zločineckou dráhou snaží utéct před nudou a průměrností, Clyde je prostý lupič, který nic jinýho neumí, ani umět nechce; jeho brácha je to samý, akorát že ten se dostal pod vliv své ženy, upjaté hysterky a domácí puťky (přesně takové, kterou se nikdy nechtěla stát Bonnie). A do pětice C.W., rádoby nezávislý mladík, který jak se později ukáže je jen dítě hrající si na zloděje a četníky. Vše působí zcela realisticky a ponorková nemoc která mezi partou ukrývajících se „cizích” lidí vypuká je naprosto pochopitelná. A právě tenhle přímý pohled bez zidealizovaných hrdinů je neocenitelný. (05.07.2009)

Romeo a Julie třicátých let? Ne tak docela. Milenecký pár jezdí po světě a se svým gangem přepadává banky. Je to přeci tak snadné zvednout pistoli a vzít si peníze. Je to zábava. Je to fajn. Rockové hvězdy své doby… Film nám jejich životní příběh ukazuje jako jednu rychlou jízdu, jeden velký nádech před smrtícím výstřelem. Prostě Bonnie a Clyde. Lascivní Faye Dunaway a štramák Warren Beatty. Chvilkami je to až příliš podbízivé, na efekt a prostě jednoduché. Měla bych být ohromená? Fandit partičce, která jen tak zabíjela lidi a utíkala před zákonem? Prostě... Bonnie a Clyde. Žili, milovali a umřeli. Tečka. Teď je z nich legenda, inspirace pro stovky hudebníků, filmařů i obyčejných lidí, kteří chtějí bojovat nějakým způsobem proti systému. Osobně mě ta fascinace děsí, ale s tím nic nenadělám. A okouzlena nebudu rozhodně nějakou dvojicí flákačů, ale spíše filmem samotným. Z nějakého zvláštního důvodu. Vlastně ani nevím proč. A někdy je možná lepší nevědět. (22.02.2008)