Corpus Christi

Meh. Hodnotný námět utopený v tradičně plochém uchopení polské artové školy. Nejlepší jsou úvodní a závěrečná scéna, které mají nápaditou inscenaci a tepají životem, který zbytek chladného příběhu svým aktérům upírá. Ty myšlenky jsou hezké a místy docela silné, ale ono to prostě vypadá, jako kdyby se před kamerou pohybovaly nemyslící individuality, mezi nimiž to vůbec nejiskří tak, jak by mělo. Hrozně standardní festivalovka, která jede bohužel příliš na jistotu a třeba na Hanekeho Bílou stuhu se svou tematickou jednoduchostí vůbec nechytá. 65% (28.12.2020)

Pro mě jistě zajímavé kulturní okénko, neboť poláky znám ostudně omezeně málo - jako Bohem vymytý národ a jako ty nejsmradlavější sráče z benzinek a letních festivalů. Což oboje mi v podstatě potvrzuje tento film :D Ale humor stranou, byť pro mě moc arthouse, rozhodně jsem těch dvou hodin nelitoval, nevšední a dobře obsazený. (07.11.2020)

Film dobrý, poselství pochybné. Metafory a symboly pro mě násilné, ale pro jiné takové být nemusí. Tělo činu a tělo přečinu (corpus delicti) nemusí být až tak vzdálené. Tělo církve vstřebá úchylky stejně tak jako tělo společnosti.  Nevšimnul jsem si, že by (viz obsah) Daniel prošel v nápravném zařízení pro mladistvé duchovní proměnou. Důležitější mi přijde jeho výlet "do stolárny" a zjištění, že to není nic pro něho; s pilou to opravdu neuměl, s mobilem mu to šlo lépe. Jeho sociální necitlivost (zřejmě ne bezdůvodná) se projevuje v obou společnostech (pasťák, klérus). Závěrečná scéna, zřejmě "ukřižování" je tu už jen jako deus ex machina. (10.06.2022)

Ďalšia mierne kontroverzná vec z Poľska. Osobne som si myslel, že ma to zasiahne viac, vzhľadom nato, že je opätovne na pretrase samotný Boh, respektíve vyobrazenie rôznych foriem viery v jeho kráľovské “duchovno”. Corpus Christi sa dá vysvetliť kadejakým spôsobom. Doslova a do písmena: ako komu vyhovuje. Osobné úvahy tu písať nebudem, nato nie je vhodná doba, keď už okolo nás kráča toľko 🐑 (27.10.2020)

Po prečítaní obsahu som si nebol celkom istý či takýto náboženský film mňa osobne môže nadchnúť , ale film v tejto otázke pristupoval nanajvýš seriózne a aj keď tých náboženských záležitosti tu bolo veľa, neboly fanatické, ale docela ľudské. Začiatok v nápravnom zariadení mal riadne grády, ale vedel som , že akonáhle sa dostane do dediny, tak od toho radikálne upustí a bolo to tak .  Tam išiel cestou spásy, pokory a odriekaní sa vnútorných pocitov. Na jednej strane neortodoxný kňaz a na strane druhej, dedinčania, ktorý sú plný smútku a hnevu, len si pri tom neuvedomujú, že svojim správaním ubližujú nevinnému človeku. Môže takýto kňaz skrotiť svoje ovečky a prinútiť ich k pokore a ohľaduplnosti alebo ho zožerú aj s Kožuchom. Je to jedna z hlavných myšlienok filmu a pekne na ňu dá aj odpoveď. Bartosz Bielenia bol v roli kňaza začiatočníka pôsobivý, ale viac mu to sedelo ako nasraný bitkár. Každý musel vedieť, ako to s tým kňazom dopadne,ale celkové finále bolo nezabudnuteľné . Ale očarilo ma aj to, ako si Daniel pomáhal s omšami alebo spoveďou, všetko to tu bolo pekne krásne rozobrané. A tak aj keď mal film skoro dve hodiny, vôbec nenudil, práve naopak, servírovali stále nové a nové skutočnosti, ktoré film slušne obohacovali. Silné 4*. (25.08.2023)