Réžia:
Marco BellocchioKamera:
Vladan RadovičHudba:
Nicola PiovaniHrajú:
Pierfrancesco Favino, Luigi Lo Cascio, Maria Fernanda Cândido, Alessio Praticò, Fausto Russo Alesi, Fabrizio Ferracane, Patrick Simons, Paolo La Bruna (viac)Obsahy(1)
Osemdesiate roky v Taliansku. Klany sicílskej mafie medzi sebou neľútostne bojujú o moc. Vláda si so situáciou nevie poradiť, kým sa neobjaví prvý zradca. Tommaso Buscetta spraví doposiaľ nemysliteľné. Poruší prísahu, popíše praktiky najväčšej mafiánskej organizácie Cosa Nostra a pomôže sudcovi Falconemu dostať stovky ich príslušníkov za mreže. Čoskoro sa ale začne schyľovať k tvrdej pomste. (ASFK)
(viac)Videá (11)
Recenzie (76)
Snáď jediné, čo by som tomuto filmu vyčítal, je fakt, že sa scenár nesnaží vykresliť Buscettu v negatívnom svetle a všetkému, čo by ho mohlo ukázať v očiach diváka ako sviňu, sa skrátka vyhýba. Nie žeby som to nutne k vychutnaniu Prvého zradcu potreboval, ale film tak mohol byť ešte lepší. Expozícia sa odohráva v Riu, neskôr sa presúvame na taliansku pôdu a na viaceré súdy, pričom tieto procesy sú nakrútené vskutku vzrušujúco a vidieť mafošov v klietkach, kedy vypovedá hlavný svedok, respektíve "prvý zradca" k nim chrbtom, je skrátka veľké potešenie. Nedá sa povedať, že tie dve a pol hodiny utečú ako voda, rozhodne sa ale film nevlečie a fanúšikovia žánru si ho patrične vychutnajú. Fanúšikovia politika Andreottiho nech radšej zostanú doma... ()
Takový životopis / krimi / trojnásobné soudní drama v jednom, které vás hodí do vody a jede. Ani se nerozkoukáte a mafiánské rodiny se začnou vraždit (fakt se asi ani nerozkoukáte - já jsem teda netušil, kdo koho vraždí... ale ani mi to nevadilo. Ty postavy jsou stejně mrtvý... ). Má to spád, protože tohle multi-téma, které je zhuštěné do 150 minut, by vydalo na seriál. Pokud před tímto filmem shlédnete nějaký utahaný "artový" film na festivalu, tak vám tohle přijde jako božská mana akce, takže nemůžu ručit za to, že bych se tak bavil, kdyby tohle nebyl 4. film, který jsem v ten den viděl. [Rakkautta & Anarkiaa 2020] ()
Marco Bellocchio, za naprosto nesvědomité, nezodpovědné a bohapusté použití vysokofrekvenční digitální kamery ve snímku o Cosa nostře, který se odehrává od 60. do 90. let, vás odsuzuji k devíti letům veřejně prospěšných prací, během kterých očekávám, že přetočíte noční a interiérové scény tak aby nevypadaly jak natočené na telefon. K volbě snížené sazby trestu jsem přistoupil nejen díky vašemu předchozímu čistému trestnímu rejstříku, ale i kvůli osobnímu obdivu toho, jak jste schopný skrze neokázalé dialogy a absenci patosu vytvořit portrét silného, svébytného člověka, aniž byste z něj vytvořil umělý idol. Výkon trestu počíná tímto dnem. Děkuji. ()
V boji proti sicilské mafii znamenalo Buscettovo svědectví jednoznačně rozhodující zlom, to ovšem z tohoto vraha, gangstera a co hůř, nebetyčného pokrytce (který sám pokrytectví ostatním vyčítá) určitě nedělá žádný vzor morálky ani oběť - a přesto ho tento působivý snímek chvílemi právě tak vykresluje. Člověk může s ústředním hrdinou občas soucítit (třeba v krajně ponuré scéně, kde se dozvídá podrobnosti o bestiálním zavraždění svých synů), ale veškeré sympatie se vytrácejí v jedné z mála sekvencí, kdy Bellocchio Buscettu ukáže takového, jaký patrně skutečně byl - když musí čelit přesvědčivým argumentům obhájce při procesu s Andreottim. A to podivně zkreslující a morálně ambivalentní vyznění snímku vyvážit nedokáže. ()
Bellocchio je v osmdesáti podobný ďábel jako sedmasedmdesátiletý Scorsese. První zrádce sice trvá dvě a půl hodiny a je z velké části založen na dialozích, ale jde o tak našlapaný, různorodý a svižně odvyprávěný životopis jednoho „pentita“, že pocitově působí jako lehká devadesátiminutovka. Žádný rozhovor nepůsobí strnule díky tomu, jak živě jsou napsané dialogy a jak Bellocchio zapojuje do hry mizanscénu (zvuky a dění v zadním plánu, různé odrazy, důvtipné vizuální nápady při volbě a snímání lokací). Obejde se přitom bez stylistických ornamentů, v nichž si libuje Sorrentino, jehož Božského film lehce připomíná. Režie je uměřená, vyprávění jde bez zdržujících oklik přímo k věci. První a nejdynamičtější půlhodinu, jejíž konsekvence řeší následné dvě hodiny, tvoří v podstatě jen dlouhý výčet obětí Cosa Nostry. Divák neznalý italské historie (příp. dějin italské mafie) nemá, čeho by se chytil. První zrádce ale není nádherně nekompromisní jen informační přehuštěností (aniž by byl nepřehledný, matoucí nebo těžkopádný), ale také nakládáním s postavami a dost přímočarým zobrazováním násilí a korupce na všech úrovních italské společnosti (což film v pozdější fázi proměňuje z drsného thrilleru v hodně jízlivou satiru). Skoro nikdo není bez viny a nedojde klidu, boj se zločinem je zničující pro jednotlivce i systém a dílčí vítězství nepřinášejí velkou úlevu. Jeden z nejlepších mafiánských filmů posledních let. 90% ()
Galéria (41)
Fotka © 01 Distribution
Zaujímavosti (1)
- Film Itálie vyslala do soutěže o Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (JoranProvenzano)
Reklama