Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z významných snímků tzv. nové české vlny 60.let, který byl zařazen mezi desítku nejlepších domácích filmů všech dob. Celovečerní debut scénáristy a režiséra Ivana Passera je současně jeho jediným dlouhometrážním filmem, který natočil v tehdejším Československu. V této osobité smutné komedii se na malém městě po deseti letech setkávají dva spolužáci - hudebníci: jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech...

Na námětu a scénáři s Passerem spolupracovali Jaroslav Papoušek a Václav Šašek. Hlavní role zde vytvořili Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, dále hrají mj. Věra Křesadlová a Jan Vostrčil (Černý Petr, Hoří,má panenko, Svatba jako řemen). V 70. a 80.letech musel tento snímek "odpočívat" v trezoru... Tento příběh obyčejných českých lidiček se odehrává na malém městě, kam přijíždí jako sólista na koncert amatérského symfonického orchestru bývalý spolužák ředitele místní hudební školy Karla Bambase. Na příhodách několika hodin jsou konfrontovány osudy těchto dvou konzervatoristů, kteří se setkávají po deseti letech. Jeden z nich má kariéru a krásnou přítelkyni, druhý hraje na pohřbech, staví dům, pěstuje angrešt a vychovává děti. Řeklo by se o ničem, že? Nicméně je to biják s velkým B, který představuje jediný český snímek Ivana Passera, který později natočil mnoho velkých filmů v zahraničí. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (3)

Trailer

Recenzie (241)

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Česká nová vlna rozhodně není období, které bych miloval, ale musí se uznat, že vznikly filmy, které jsou lidské, ale přitom v sobě mají i něco, co dovedou říct, ať už o tom, jaký byl/je český člověk, jaká byla společnost, anebo jak málo nám někdy stačí k tomu, abychom každý den vstali a prostě to nezabalili. ()

RHK 

všetky recenzie používateľa

Intimní osvětlení je pro mne zajímavým spíše klubovým filmem na půli cesty mezi Formanovým Černým Petrem a Menzelovou Vesničkou mou střediskovou. V zásadě nuda, ale nuda úmyslná a kořeněná desítkami nezapomenutelných sladkokyselých scének: nabízení posledního angreštu, kolování stehýnka dokola nakonec k dědečkovi a Štěpin záchvat smíchu, Jarouš a Š-Š - Štěpa, sledování chrápání, nejsi ženatej - nejsi vyřízenej, fernet - 8 cihel, hraní na pohřbu - 200 cihel, chlapi v průběhu pohřbu močící na zeď hřbitova, zkoušení předválečné drátěnky u postele, později cvičení břišních svalů zvedáním nohou v téže vrzající posteli, Štěpino předvádění krásy koček v okně během hraní Mozarta kvartetem chlapů, defilé vrásčitých žen s hráběmi přísně si prohlížejících mladičkou Štěpu v autě, pití ztuhlého ajrkoňaku ztuhlými protagonisty. Dále je zde nevyřčená ale všudypřítomná rezignace na vysněné kariéry hudebníků doplňovaná všudypřítomnou amatérskou vážnou nebo pohřební hudbou. Takový všední víkend všedních životů v šedi všedního socialismu šedesátých let. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=c3LWEwmjsn8 ()

Reklama

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Filmy českej novej vlny som zažíval v reálnom čase a dodnes ich mám rád. Pričom radšej Formana s Papouškom a Němcom, než Juráčka s Passerom a Chytilovou. Po desiatkach rokov od premiéry stratilo aj Intimní osvětlení pre mňa svoje pôvodné čaro a jednu hviezdičku. Má síce všetky atribúty novovlnných filmov, ale aj množstvo hluchých miest, zlej hudby a chýbajúce vyznenie. Na niekoľkých pasážach sa dá dobre zasmiať, Ondříček osvedčil svoje majstrovstvo a tri hviezdičky film nezatracujú, iba ho radia medzi vysoko nadpriemerné filmy. ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

"Ženská a vona ráda plzeňský..." Nemusíte o Intimním osvětlení vědět zhola nic a přesto ho z prvních momentů ihned identifikujete jako typické dílo Nové vlny. Passer zřejmě natočil to co chtěl a jak chtěl. Jenže se to nějak minulo účinkem. Je zde několik scén, které jsou takřka dokonalé a o to více zamrzí, že takový není i zbytek. Ten sice není vůbec zlý, ale u "novovlných kolegů" lze najít nejeden lepší snímek, který nabízí v zásadě to samé, jen poněkud záživnější cestou. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Já mám ajrkoňak docela ráda. - Takovej blivajz. Delikátní filmeček Československé nové vlny. Děj: jeden kamarád přijede navštívit druhého. To je celý :-). Ovšem všechno je tak přirozené, příjemné a lidské... Ve filmu se objeví velké množství hlášek, které mají grády, z úst výtečně přesvědčivých neherců. Ať jsou to kamarádi Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, krásná Věra Křesadlová, mudrlantský děda Jan Vostrčil či ten co hrál Jarouše, všichni jsou do jednoho úžasní. Malý velký a jediný český celovečerní film Ivana Passera by se nechal shrnout rovněž jednou replikou: Je to starý, jednoduchý, ale má to koule. 90%. ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (30)

  • Roli lékárníka vybíral Passer z pěti kandidátů. Ten vítězný mu za to dokonce přislíbil půlku své penze. (hippyman)
  • Při filmování nastávaly komplikace s malým domovním prostorem, ve kterém byly rozmístěny velké kamery. (sud)
  • Tvůrci dlouho čekali pro natočení scény pohřbu na slunečné počasí. Miroslav Ondříček prohlásil: "Dokud to nenatočím, tak se neoholím." Plnovous nosí dodnes. (sud)

Súvisiace novinky

Miroslav Ondříček 1934 - 2015

Miroslav Ondříček 1934 - 2015

29.03.2015

Ve věku 80 let zemřel dnes již legendární kameraman Miroslav Ondříček. Na Barrandově začínal jako laborant, aby se přes pomocné práce v dokumentárním filmu dopracoval až k filmu hranému jako asistent… (viac)

Česká nová vlna opět boduje!

Česká nová vlna opět boduje!

01.03.2007

Česká nová vlna trvala v rozmezí od začátku 60. let až po jejich konec, respektive nástup normalizace. To, že se jednalo o opravdu zlatý věk československého filmu, snad dostatečně dokazuje čtyřleté… (viac)

Reklama

Reklama